Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Kánon, kánony

Kánon, kánony

církevní právo, biblistika, liturgie, dogmatika, věrouka

Kánon, kánony

(z lat. canon - „pravidlo", „řád", „měřítko")

 

Kánon znamená:

1. Církevní právní normy, stejně jako jednotlivá ustanovení v dnešním církevním zákoníku (Codex Iuris Canonici - Kodex církevního práva), takže církevní právo má stejný význam jako kanonické právo.

2. Kánony, připojené k poučným rozhodnutím některými církevními koncily (např. Tridentským a Prvním vatikánským), kdy těmto pravdám víry jsou všichni věřící zavázáni věřit pod hrozbou církevní klatby.

3. Uzavřená sbírka knih, vzniklá z vnuknutí Ducha Svatého, náležejících ke Starému a Novému zákonu: kánon Písma svatého.

4. Neměnné části mše svaté.

5. Liturgická kniha, náležející jen biskupům a jiným vyšším prelátům, obsahující přípravné a děkovné modlitby mešní knihy a neměnné části mše svaté. Při mši svaté ji mají na oltáři místo kanonických tabulek.

 

[Převzato z Jan Merell: Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963, a upraveno redakcí Revue Theofil.]

 

Jaroslav Kouřil, 20.12. 2019

Přečteno 650x

další křesťanské pojmy