Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Farizej, farizeus; farizejové, farizeové

Farizej, farizeus; farizejové, farizeové

židovství, Nový zákon

Farizeus, farizej; farizeové, farizejové

(z hebr. פָּרוּשׁ‎ [parúš], resp. aram. פְּרִישָׁא [períšá] - „oddělený", „odloučený", z čehož je odvozeno řecké Φαρισαιος [Farisaios] - „farizeové")

 

Farizeové (od hebr. paraš - „oddělit", odtud aramejské períšajja, tj. „oddělený", „odloučený") - starověká náboženská strana v Izraeli, která zvláště v Kristově době měla značný vliv na život a náboženské smýšlení židovského lidu. Úzkostlivě zachovávala předpisy mojžíšského Zákona, až se jejich zbožnost a náboženský život stával formalismem a duch ustupoval liteře. Ježíš Kristus obzvláště v Horském kázání ukázal, jak jimi hlásaná mravnost a náboženský život jsou nedostačující (Mt 5,20) a poukázal na dokonalejší. Nejednou před nimi varoval lid, nazývaje je „obílenými hroby" (Mt 23,1-38). Stali se proto jeho úhlavními nepřáteli a měli hlavní podíl na Kristově ukřižování. Ze sekty farizeů vyšel apoštol sv. Pavel.

 

[Převzato z Jan Merell: Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963; upraveno redakcí Revue Theofil.]

 

Jan Merell, 2.2. 2017

Přečteno 95x

další křesťanské pojmy