Patrologie

Patrologie

(z řec. πατηρ [patér] - „otec" a λογος [logos] - „slovo", „řeč", zde ve významu „nauka", „učení")

- teologický obor zabývající se zkoumáním teologie a myšlení církevních otců, tj. teologickým myšlením patristického období neboli patristiky, někdy sám synonymně nazývaný právě jako patristika.

Výraz „patrologie" jako první použil ve svém díle luteránský teolog J. Gerhard (†1637) k označení života a děl osobností patristické éry, která podle dnešního chápání končí přibližně v polovině 8. stol. K rozvoji patrologie jakožto součásti literární vědy zabývající se starokřesťanským písemnictvím dochází na přelomu 19. a 20. stol. Dnes je však patrologie chápána jako součást teologického bádání a teologických věd, i když pro komplexnost svého záběru se zabývá i celou šíří antické křesťanské literatury (např. apokryfy, dobovými historickými a uměleckými díly atp.).

Rozdíl mezi patristikou a patrologií někteří badatelé vidí v tom, že patristika se zabývá odkazem církevních otců spíše s ohledem na jejich teologii, kdežto patrologie se zabývá díly otců spíše z literárního hlediska.

Viz také heslo Patristika a článek Josefa Nováka: Patrologie a patristika.

Použitá literatura:

Související články:

Josef Novák: Patrologie a patristika