morální teologie
(lat. vitium)
- získaná trvalá dispozice vůle ke konání mravně špatných skutků, trvalý návyk (zlozvyk), spočívající v pohotovosti člověka k volbě nepravého dobra, tzn. takového, kterému se v osobním řádu dober připisuje nejsoucí hodnota.
Neřest je opakem ctnosti.
[Zdzisława Kobylińska: „Wada" (úryvek), in: Encyklopedia katolicka, Tom XX, Lublin 2014, sl. 136; do češtiny přeložil a doplnil Lukáš Drexler.]
Jan Kassián: Rozmluvy o modlitbě - O povaze modlitby (IX, 2)
Lev Veliký: Zbožné očištění postem a milosrdenstvím
Zdzisława Kobylińska, 12.1. 2024
Přečteno 940x
4. 2. 2023 - Přidána nová hesla v sekci "Křesťanské pojmy":
Stvoření - Stvořitel - Nestvořenost, nestvořený - Ex nihilo - Svět - Baptiserium - Novaciáni - Nejsvětější svatyně - Slavnost Ježíše Krista Krále - Velekněz - Katolická akce - Exercicie - Agere contra - Sláva - Sláva Boží - Glosolálie, glossolalie - Nečistý duch, nečistí duchové - Lucifer.