Modlitba Páně

Modlitba Páně

- modlitba, často známá pod názvem Otče náš, kterou Ježíš naučil své učedníky. Existuje ve verzi kratší, pravděpodobně starší (Lk 11,2-4), a ve verzi delší (Mt 6,9-13). Ke konci 1. století Didaché nařizuje, aby se Modlitba Páně (ve verzi Matoušově) odříkala třikrát denně (8, 2-3).

V Modlitbě Páně se nejprve obracíme na Boha, aby se království i vůle Boží staly přítomnými skutečnostmi, a následně prosíme o zaopatření pokrmu, smíření s Bohem i s našimi bližními a také o osvobození od těžkých zkoušek a zla, které na nás doléhají. Tato modlitba, kterou si nesmíme plést s Modlitbou Ježíšovou (v níž se obracíme na Ježíše, a nikoliv na Boha Otce), má důležité místo ve mši svaté, růženci a v dalších katolických pobožnostech.

Znění Modlitby Páně a další informace viz v hesle Otče náš.

[Z knihy OʼCollins, G. - Farrugia, E. G.: Leksykon teologiczny (orig. A Concise Dictionary of Theology), Kraków 2002, přeložil Lukáš Drexler.]

Související články:

František z Assisi: Výklad Otčenáše 
Evagrius Pontský: Komentář k Modlitbě Páně   
Archimandrita Georgios (Kapsanis): Modlitba Páně 
Didaché - Učení Pána, hlásané národům dvanácti apoštoly  
Chromatius z Akvileje: Modlitbu Páně vyznávejme nejen ústy, ale svým životem!  
Romano Guardini: Křesťanská modlitba je společenství se skutečným, živým Bohem  
Theodor z Mopsuestie: Modlitba Páně je pravidlem našeho života  
Madeleine Delbrêl: Říkejte: Otče náš, jenž jsi na nebesích