Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Protoevangelium

Protoevangelium

Bible, Starý zákon, proroctví, křesťanství, Nový zákon, Mesiáš, Panna Maria

Protoevangelium

(„prvoevangelium" - z řec. πρωτος [prótos] - „první", „prvotní", a ευαγγελιον [euangelion] - „evangelium", „radostná zpráva")

 

a) adam-eva-strom-kriz-008-vyr-upr-2-men.jpgvýraz, který se používá především k označení verše z biblické starozákonní knihy Genesis, 3,15, který je křesťany na základě tradice považován za nejstarší zaslíbení Mesiáše a vykoupení, tedy za nejstarší ohlášení „radostné zvěsti" (evangelia) příchodu a vítězství Ježíše Krista a z toho vyplývající spásy lidstva:

„Mezi tebe (tj. hada) a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu."

Původně se tímto výrokem obracel Bůh na hada neboli ďábla, poté co Adam a Eva podlehli ďáblovu pokušení a zhřešili a tím na sebe a na celé stvoření přivolali kletbu, kterou Bůh následně artikuluje vůči každému aktérovi této „kosmické katastrofy" neboli prvotního pádu. Ve slovech kletby však bylo Bohem vysloveno i výše zmíněné zaslíbení vysvobození člověka a celého tvorstva z důsledků této události a naopak porážka toho, který Evu a skrze ni i Adama svedl, tedy ďábla, v biblickém příběhu symbolizovaného hadem. Oním zmíněným potomstvem ženy nejstarší tradice chápe primárně samotného Ježíše Krista, tedy zaslíbeného Mesiáše, až sekundárně pak všechny „potomky ženy", tj. Církev coby Kristovo tělo. V ženě pak táž tradice vidí předobraz Panny Marie včetně zaslíbení jejího Neposkvrněného početí, které je rovněž potřením hlavy ďábla - díky milosti Mariina neposkvrněného početí nad ní ďábel ztrácí moc, což vrcholí v Mariině nanebevzetítělem i duší, které je pak chápáno jako účast Marie na moci Kristova vzkříšení, jež zlomilo moc smrti, tzn. i moc ďábla, který „smrtí vládne" (Žid 2,14). Na tento verš a toto zaslíbení ve zmíněné intenci odkazuje i 12. kapitola novozákonní knihy Zjevení, jisté odkazy jsou přítomny i v Janově evangeliu, kde např. ve 4. kapitole Ježíš svoji matku, Pannu Marii, oslovuje „ženo", čímž podle všeho naznačuje, že právě Panna Maria je onou zaslíbenou ženou, „Matkou všech živých" (Gen 3,20), tj. Novou Evou, z protoevangelia knihy Genesis.

 

b) Kromě toho se tento pojem používá pro označení apokryfního příběhu o Ježíšově dětství v tzv. Jakubově evangeliu.

 

Literatura:

  • Heriban, J.: Príručný lexikon biblických vied, Bratislava 1998
  • Langkammer, H.: Słownik biblijny, Katowice 1990
  • OʼCollins, G. - Farrugia, E. G.: Leksykon teologiczny, Kraków 2002 (orig. A Concise Dictionary of Theology)

 

Související články:

Gabriele Amorth: Zlý duch se Matky Boží skutečně bojí  
Scott Hahn: "A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem"  
Pius IX.: Blahoslavená Panna byla počata bez poskvrny prvotního hříchu  
Roberto Zavalloni: Učení sv. Antonína Paduánského o Marii 5/6  
Wincenty Granat: Neposkvrněné početí Panny Marie 
Reginald Garrigou-Lagrange: Ve škole Panny Marie 
Jacek Salij: Mariánská dogmata a Písmo svaté
Ignác Veselý: Panna Maria v Koránu
Petr Kanisius: Maria a ďábel 

 

Lukáš Drexler, 15.8. 2022

Přečteno 892x

další křesťanské pojmy