Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Blahodať, blahodatný

Blahodať, blahodatný

věrouka, pravoslaví, duchovní život

Blahodať, blahodatný 

(řec. χαρις [cháris] - csl. "blagodať", česky "milost")

 

Ke spáse je ze strany člověka potřeba mít - kromě touhy po spasení - čistou a pravou víru v Boha, naději na Boží milosrdenství a snahu vykonávat dobré skutky coby svědectví opravdové víry. Jestliže jsou v člověku přítomny tyto zbožné křesťanské vlastnosti, je mu pak Bohem sesílána Boží pomoc, kterou nazýváme „blahodatí" (řec. „cháris") - jako projev lásky milujícího Boha k hříšníku. Blahodatí nazýváme Boží dar, tzn. neviditelnou Boží moc v podobě nestvořených Božích energií, jimiž Bůh působí ve stvořeném světě a jimiž Boha poznáváme a sjednocujeme se s ním.

Pravoslavné dogmatické bohosloví rozlišuje Božskou bytnost (podstatu), zcela nepřístupnou jakémukoli stvoření, a nestvořené Božské energie (Boží blahodať), kterými Bůh vstupuje do kontaktu se stvořeným světem. Prostřednictvím blahodati je uskutečňováno zbožštění člověka, pomocí něhož je člověk ve všem, kromě přirozenosti, učiněn podobným Bohu. Podle přirozenosti zůstává člověkem, avšak podle blahodati je obdarován vším, co je vlastní Bohu. Svatí Otcové proto často užívají ve vztahu k lidem právě výrazu „bohové podle blahodati" či „působením Boží blahodatí".

 

Související články:

Mysteriologický a eklesiologický charakter zbožštění jako předpoklad spásy v Církvi 1/2
Mysteriologický a eklesiologický charakter zbožštění jako předpoklad spásy v Církvi 2/2
Archimandrita Georgios: Theosis (zbožštění) jako smysl života člověka 1/2

 

Z e-obchodu Theofil: 

Upřímná vyprávění poutníka svému duchovnímu otci Tři modlitby Pohledy do budoucnosti Spiritualita křesťanského Východu I.

 

Michal Dvořáček, 21.1. 2008

Přečteno 607x

další křesťanské pojmy