Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Sobota

Sobota

Bible, židovství

Sobota

(z hebr. שבת [šabat] - „klid", „odpočinek")

 

Sobota, hebr. šabbát, značí etymologicky „klid", „odpočinek", věcně pak dobu od pátečního večera do sobotního večera.

Původ je zahalen tajemstvím a je velmi málo známý. Světit sobotu bylo nařízeno až na Sinaji podle Ex 20,8. Odtud postupně pocházejí rozličná nařízení o jejím svěcení. Znali Izraelité sobotu již za pobytu v Egyptě? Dost tomu nasvědčuje zákaz sbírání many v sobotu ještě před příchodem k Sinaji. Byla sobota již tehdy posvátným dnem, nebo pouze přípravou? Pro nedostatek jiných zpráv je těžké věc rozhodnout. V životě patriarchů se vůbec nenalézá žádná zmínka o zachovávání sedmého dne jako svátečního. Hledání původu soboty u Babylóňanů a Asyřanů nevede zatím k žádným jistějším výsledkům. V Ex 20,11 je nařízení o svěcení soboty zdůvodněno tím, že Bůh toho dne odpočinul od stvořitelského díla (srov. Gen 2,2). Příkaz svěcení soboty se vztahoval na celou rodinu, tedy i na služebnictvo a cizince i otroky. Toho dne byla též předepsána zvláštní oběť. Konala se náboženská shromáždění, spojená s modlitbou a vyučováním. V době synagóg se tato shromáždění již konala i v Palestině i v diaspoře.

 

[Převzato z Jan Merell: Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963; upraveno redakcí Revue Theofil.]

 

František Kotalík, 29.1. 2017

Přečteno 508x

další křesťanské pojmy