Pascha, Pesach

Pascha, Pesach

(z hebrejského פסח [pesach] - „pascha", „přejití", „přechod")

- židovské velikonoce, jež jsou jarním svátkem. Slaví se od 15. do 22. dne měsíce nisanu, tedy osm dní. Je to doba, kdy v Palestině již odkvetly stromy, vymetané obilí kvete a již zraje. Tehdy všechny pohanské národy oslavovaly příchod jara a těšily se na novou úrodu. Izraelité však o tomto svátku vzpomínali na své vysvobození z egyptského otroctví a na všechny zázraky, které Bůh vykonal v Egyptě a u Rudého moře.

Slovo Pesach podle biblické etymologie znamená „překročení" a připomíná desá­tou ránu, která stihla Egypťany - smrt prvorozených, kdy Bůh překročil domy Izraelitů, takže v nich nikdo nezemřel.

V předvečer Pesachu obětovala každá izraelitská rodina jehně nebo kůzle a potřela jeho krví veřeje svého domu, jak kdysi učinili Izraelité v Egyptě. Maso jehněte nebo kůzlete bylo upečeno na ohni a v noci snědeno.

O svátku se jedí nekvašené chleby - masót, které připomínají, jak Izraelité ve velkém spěchu opustili Egypt a neměli ani kdy, aby si připravili chléb na cestu. Prvního dne svátku pesach obětovali palestinští Židé první snop toho roku požatého ječmene a tuto oběť pojmenovali ómer.

Židovské velikonoce jsou nejsilnějším staro­zákonním předobrazem vykupitelské smrti Spasitele.

(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Redakčně mírně upraveno.)

Související články: