Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Věčná blaženost

Věčná blaženost

věrouka

Věčná blaženost

 

- navždy trvající stav nejdo­konalejšího štěstí, který je dán v bezprostředním patření (visio) na Boha prostřednictvím světla slá­vy (lumen gloriae). Na­stupuje pro duši hned po smrti člověka, který od­chází na věčnost ve stavu posvěcující milosti a ne­musí trpět žádné časné tresty za hříchy (očistec). Po obecném vzkříšení z mrtvých této blaženosti bude účastno i oslavené tělo.

 

(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Redakčně mírně upraveno.)

 

Související články:

Ludvík z Granady: Rozjímání o nebeské blaženosti 1/2  
Marian Zawada: Mystická zkušenost jako zkušenost eschatologická 

 

Antonín Salajka, 22.3. 2009

Přečteno 583x

další křesťanské pojmy