Jansenismus

Jansenismus

Jansenismus bylo náboženské reformní hnutí založené holandským biskupem Corneliem Janseniem (1585-1638) a jeho přítelem Du Vergierem, které se v 17. a 18. stol. ve Francii vyvinulo v naprostém protikladu k učitelskému úřadu Cír­kve a tradici. Mělo být reakcí na potridentskou teologii a na soudobý francouzský náboženský hu­manismus. Janseniův teologický odkaz, uložený ve spise Augustinus, oživoval Baiovy bludy o přiroze­nosti původní milosti a na základě domněle augustinovských názorů vyvinul nezdravý náboženský pesimismus. V rozporu s katolickou naukou o gratia sufficiens (milosti postačující), jejíž existenci popírá, chápe jansenismus nepřekonatelnost žádostivosti i nepřekonatelnost milosti. Prostřednictvím Du Vergiera tyto názory nabyly nebezpečného vlivu ve vedení duší a ve svátostné ekonomii. Řady přívrženců há­jily zvláště spis Augustinus i proti papežským dekretům. Jansenismus získal řadu francouzských intelektuálů (Arnauld, Pascal, Nicole), několik biskupů, členů Sorbony i univerzity v Lovani. V Holandsku jansenisté r. 1723 založili zcela schizmatickou církev. V Itálii s nimi sympatizoval biskup Ricci a synoda v Pistoji. Josef II. jim ulehčoval pronikání do Rakouska zá­kazem buly Unigenitus.

(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Redakčně upraveno.)