Nacházíte se na: Theofil > Křesťanské pojmy > Společenství svatých

Společenství svatých

věrouka

Společenství svatých

(lat. communio sanctorum)

 

Společenství svatých je svět všech vykoupených v Kristu, kteří jsou na různých stupních svého rozvoje - jako věřící putující na zemi (církev bojující), jako duše trpící v očistci (církev trpící) a jako svatí v nebi (církev vítězná) -, jsou spojeni s Kristem, pramenem všech milostí a tvoří jedno nadpřirozené společenství. Zatímco k Církvi jako mystickému Tělu Kristovu patří podle encykliky Pia XII. Mystici Corporis ve skutečnosti jen ti, kteří přijali křest a vyznávají pravou víru, od Církve se neodloučili a ani z ní nebyli vyloučeni, i když jsou ve stavu těžkého hříchu, společenství svatých v plném smyslu zahrnuje všechny ty, kteří jsou skrze posvěcující milost spojeni s Kristem a v Kristu navzájem, ať už jsou zde na zemi nebo v očistci nebo v nebi, tedy také pokřtění nekatolíci, pokud nemají vážnou pochybnost o pravosti své víry a jsou prosti těžkých hříchů, podobně i všichni, kteří jsou ospravedlněni křtem touhy. Kromě nich ke společenství svatých v nedokonalém smyslu patří také pokřtění hříšníci a v širším smyslu svatí andělé. Věřící na zemi mají účast na milostech Božího království, na všech mších, kněžských modlitbách a jiných dobrých skutcích. Pomáhají duším modlitbou, dobrými skutky, zvláště pak mší svatou a získáním odpustků pro duše v očistci. Svatí v nebi pomáhají duším v očistci svou přímluvou u Boha. Věřící na zemi mají účast na všech zásluhách svatých v nebi, které získali na zemi, a na jejich přímluvách u Boha.

Ze společenství svatých jsou vyloučeni: odpadlíci od Církve, vyloučení z Církve, bludaři a rozkolníci a duše zavržených v pekle

 

(Převzato z Jan Merell, Malý bohovědný slovník, Česká katolická charita, Praha 1963. Upraveno redakcí Revue Theofil.)   

 

Antonín Salajka, 27.5. 2010

Přečteno 238x

další křesťanské pojmy