Nacházíte se na: Theofil > Umění, kultura > U jesliček Kristových

U jesliček Kristových

Daniel von Czepko, 21.12. 2009

Daniel von Czepko (1605-1660) byl slezským barokním básníkem a dramatikem a protestantským mystikem, který výrazně ovlivnil katolického mystického básníka Johanna Schefflera (1624-1677), známého spíše pod pseudonymem Angelus Silesius, jenž napsal veleznámou sbírku dvouřádkových veršů "Cherubský poutník". Od Daniela von Czepko pochází následující vánoční báseň.

 

001-a-vz.jpg 

 

Křesťane drahý,

poslyš kázání všech věcí!

Boží Slovo se rodí!

Kde?

Nahoře v srdci Otce nebeského.

Uprostřed v lůně nejčistší Panny.

Jak?

Z nebeského, k sobě se obracejícího a v sobě se vidoucího Otce

rodí se Slovo

a ono je věčným narozením.

Dále

z Ducha svatého a čisté Panny Marie

se

podle proroctví ve svatých vzorech

a naplněním v podobě lidské

Slovo Otce

J e ž í š  K r i s t u s

rodí.

A toto jest narození časné.

Dále

každou Bohu odevzdanou a Slovo přijímající

duší

se

- mocí oblažující víry -

v pravé lásce Boha a bližního

v nás

ničí obraz ďáblův

a vztyčuje obraz Boží

a tím

nové Stvoření

to jest

Kristus pro nás k spravedlnosti

Ježíš v nás k blaženosti

se rodí.

A toto jest narození vnitřní.

Kdy?

Ne včera ani zítra, ale neustále.

Dnes se

Slovo, jež je Bohem,

ba Bůh, jenž je Slovem,

jímž všechno žije a bez něhož nic není,

stal tělem.

Můj křesťane!

Přistup a rozjímej se mnou

ve škole písmenka o časném,

v kostele rozumu o věčném,

v tichosti ducha o vnitřním

narození našeho Pána

a dej,

ať noc Kristova narození

s anděly zpívajícími Gloria in Excelsis,

s pastýři zpívajícími Quem Pastores,

se svatými třemi Králi zpívajícími Puer Natus

důstojně světíme a oslavíme.

Bůh se stává člověkem,

by člověk se Bohem stal.

Tajemství,

jež andělé od počátku světa toužili spatřit,

jímž Bůh světu zjevil svou vůli,

v něž Otcové doufali, než blaženě zesnuli!

Zázrak nad zázraky!

Ten, jímž země i nebe jsou stvořeny a udržovány,

stal se malým pacholátkem.

Ten, jejž nebeské voje nebesy všech nebes,

jejž muži Boží všemi časy,

jejž císař Augustus po celé zemi

prohlašovali pánem pánů,

je skromným čeledínem!

Ten, jenž celé lidské pokolení zbavuje hříchů,

je ubohým hříšníkem[1]!

Hrozte se, nebesa, zachvěj se zemi!

Ty se vsak raduj,

můj křesťane,

z věčného narození, jímž Bůh tě vykoupil,

z časného narození, jímž Syn Boží tě vykoupil,

z vnitřního narození, jímž tě Duch svatý

posvětil.

Je to všechno pro tvé dobro!

 

(Z Geistliche Schriften, Breslau 1930, str. 315, přeložil O. F. Babler. Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 1, 1939.)

 

Související články:

Marie Dolistová: Koleda 
Angelus Silesius: Cherubínský poutník
Lukáš Drexler, Arnold der Rote: Přijetí Boha
Lukáš Drexler: Zvěstování Panně Marii - počátek "nového stvoření"
Jan od Kříže: O Slovu Božím - Del Verbo divino  

 

Poznámky:


[1] Autor zde nemá na mysli to, že by Ježíš Kristus, vtělený Bůh, hřešil, ale to, že na sebe přijal lidskou přirozenost, která je u všech lidí mimo něj v důsledku prvotního hříchu narušená a volající po vykoupení. Verš má tedy význam: Ten, který je svatost sama, se připodobnil (přijetím lidství, lidské přirozenosti při vtělení) hříšníkům, aby se hříšníci mohli připodobnit svatému Bohu. Pozn. RTh.

 

[RSS]

Přečteno 215x

další články