Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > Velikonoce

Velikonoce

bl. Charles de Foucauld, 3.4. 2010

Následující text blahoslaveného Charlese de Foucaulda (1858-1916) pochází z jeho zápisků rozjímání, která konal v předvečer daného svátku. Bl. Charles spočívá před Vzkříšeným Kristem ve společenství s Ježíšovou Matkou a s Marií Magdalénou.

 

vzkriseni-marie-a-marie-upr-3-men-vz.jpg

 

 

10. dubna, Velikonoce

 

O půlnoci Pán vstává z mrtvých, opouští tajně hrob, aniž poruší dveřní pečeť, a zjevuje se Své Matce v zahradníkově domě. Zůstává u ní dlouho. (Toto je první zjevení zmrtvýchvstalého Pána.)

Půlnoc. - Aleluja, aleluja, aleluja!

Bije půlnoc. Můj Pán vstal z mrtvých! Aleluja, aleluja, aleluja! Můj Bůh už není v hrobě a hrob není otevřen: dveře zůstávají zavřeny, pečeti jsou neporušeny, ale hrob je prázdný, můj Bůh už není uvnitř. Vstal z mrtvých, jak řekl - Surrexit sicut dixit, alleluja, alleluja! ... Klaněl jsem se před studeným kamenem a můj Bůh už tam není ... Plakal jsem před náhrobkem a můj Bůh už není uvnitř ... Přišel jsem, abych truchlil pod stromy v chladném světle bílého měsíce ... Přišel jsem oplakávat svého mrtvého Pána, který zde leží pohřben, Milovaný ... Už není mrtev, už není pohřben, ale vždycky je Milovaný ... Už není v této zahradě, už není pod těmi tmavými stromy ... Žije ve věčnosti ...

Aleluja, aleluja! Můj Pán vstal! Aleluja! Můj Milovaný vstal z mrtvých! Aleluja! Můj Bůh vstal z mrtvých, aleluja! Navždy žije Ten, jehož jsem oplakával jako mrtvého! Aleluja! Třpyť se, bílý měsíci! Chladný měsíci, spal naše srdce! Ó měsíci, sviť jako sedm sluncí! Prchni, noci! Stíne, ztrať se! Zazař, noci, zmizte, stíny! Objevilo se věčné Světlo! Buď veleben, buď veleben, buď veleben! Svatý, svatý, svatý! Veleben bud Pán, aleluja! Lumen Christi! Kristovo světlo září, noc se rozjasnila, noc se třpytí, Kristus vstal! Aleluja, aleluja! ...

 

Čtyři hodiny. - Maria Magdaléno, kam jdeš ve společnosti svatých žen? Kam jdete tak rychlým krokem? Jdete ke hrobu. Přicházíte tam, země se otřásá, hrob se otevírá, objevuje se anděl ... Ježíš tu už není, vstal z mrtvých, jak řekl ... Hledáte živého mezi mrtvými ... Kam běžíš, Magdaléno, kam běžíš tak rychle? Tvé družky jdou jiným směrem, kam jdeš úplně sama? Ostatní svaté ženy se vracejí tam, kde s tebou strávily noc, ty však rychle běžíš, abys oznámila apoštolům: „Hrob je prázdný a nevíme, kde je Pánovo tělo."

Petr a Jan slyší tato slova, spěchají ke hrobu, běží velmi rychle a ty, věrná Magdaléno, nejvěrnější Magdaléno, běžíš s nimi. Nejdříve je tu Jan, pak Petr s tebou ... Petr a Jan vidí prázdný hrob, uvěří ve zmrtvýchvstání a vracejí se nanejvýš udiveni ... Ty však zůstáváš, věrná Magdaléno, zůstáváš u dveří hrobu a pláčeš ... Bije pět hodin a ty se nakláníš, aby ses podívala do nitra hrobu. Stále ještě plačíc vidíš tam dva bíle oděné anděly. „Ženo, proč pláčeš?" říkají. „Vzali odtud mého Pána a nevím, kam Ho položili." Magdaléno, víš méně než Petr a Jan, ale Ježíš neodměňuje vědění, ale lásku; ty máš více lásky ... V ranním šeru se za tebou objevuje stín, obracíš se a stín stojí v jisté vzdálenosti od hrobu, u jehož dveří stojíš, blízko zahradníkova domu. Snad je to zahradník, říkáš si; nevěděl by snad, co se stalo s Pánovým tělem? V témž okamžiku praví stín: „Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?" ... Myslíš, že je to zahradník a říkáš: „Vzal-li jsi Ho odtud ty, pane, řekni mi, kam jsi Ho položil, a já Ho vezmu s sebou." Současně se blížíš k tomu muži ... Jsi od Něho vzdálena už jen dva kroky. Otvírá ústa a praví: „Maria!" A potom, ó blažená, nejvěrnější Magdaléno, klesáš ve vytržení na zem k Jeho nohám. „Rabboni, dobrý Mistře," říkáš ... Tvůj Mistr se ti zjevil, tobě nejprve po Své neposkvrněné Matce, tobě, Magdaléně, hříšnici ... Miloval tě víc než všechny Své apoštoly, víc než všechny lidi po Své Matce. I tebe bude velebit celá země ... Tvůj Spasitel je tu, držíš v objetí Jeho nohy a ještě pláčeš, pláčeš ještě víc než před tím, nejvěrnější Magdaléno, ale pláčeš radostí a štěstím, je ti, jako bys musela štěstím zemřít ...

Tvůj milovaný Pán vstal, navždy slavný a navždy šťastný. Ó Magdaléno, tvé štěstí se nyní uklidňuje, líbáš Jeho nohy, už nemáš slov, jen polibky a slzy: tvůj milovaný Mistr je navždy, navždy blažen ... Plač, plač, Magdaléno; ano, plač nyní radostí, tolik ses naplakala žalem, a dopřej mi, abych sdílel tvé slzy, mně, svému nehodnému dítěti, a všem lidem, všem dětem Ježíšovým a tudíž i všem svým dětem...

 

Jedenáct hodin ráno. - Zde jsem u Tvých nohou, můj Ježíši ... I já klečím u Tvých nohou, i já Tě vidím zmrtvýchvstalého ..., a nezjevuješ se mi jen na okamžik: od šesti hodin jsi skoro neustále u mne.

Jsi přede mnou jako Zmrtvýchvstalý ... Zmrtvýchvstalý přede mnou, už neumíráš ... Jsi tu, přede mnou, navždy šťasten. Už nikdy, nikdy, nikdy se Tě nedotkne ani stín žalu ... Už nikdy nepoznáš nic jiného než nevýslovné, nepochopitelné nebeské štěstí ... Ó můj věčně blažený, milovaný Pane, jak je dobré hledět na Tebe ... Dívat se na Tebe a říkat si, že Ty, který jsi zde, trůníš neotřesitelně na věky ve vyšší blaženosti. Ach, dostávám závrať, protože nemám ani slova ani myšlenky ani city, jaké bych chtěl mít. Ó můj Bože, i já jsem blažen, protože Ty jsi blažen. Nepochybně si přeji, abych byl blažen, abych byl jednoho dne u Tebe v nebi ... Avšak, Bože můj, konec konců je něco většího než moje blaženost, totiž Tvoje blaženost, nebo, lépe řečeno, Tvoje blaženost je mojí blažeností: nebeská blaženost spočívá přece podstatně v tom, abychom Tě milovali a viděli Tě šťastného ..., ne pouze v tom, ale především v tom ...

Nemohu říci, že bych měl dostatečnou lásku, ne, nemám dost lásky. A jak si velmi přeji mít tisíckrát a tisíckrát více lásky! Svatá Panno, má Matko, pro tebe je země od nynějška nebeským královstvím, protože miluješ Ježíše víc než všichni andělé a svatí dohromady, protože víš o Jeho blaženosti a často na ni hledíš! Ó má svatá matko Magdaléno, od té doby, co bylo dnes ráno řečeno slovo „Maria", stala se ti země rájem a zůstane jím až do tvého posledního vzdechu, protože miluješ Ježíše, víš, že je blažen a patříš Naň v Jeho blaženosti ... Ó obě mé milé matky, darujte mi lásku; skládám svou duši do vašich rukou, žebrám o lásku, prosím vás pro lásku Ježíšovu o trochu lásky, o hodně lásky ... O hodně lásky, neboť ústa, která milujete, řekla: „Dejte, když vás někdo prosí." Prosím vás: Dejte, dejte hodně ... „Všechno, co dáte jednomu z těchto malých, dali jste Mně." Dejte tomuto malému, dejte mu hodně, dejte mu drahocenné zlato lásky a dejte mu ho hodně. Dáte to Ježíšovi, neboť to dáte jednomu z Jeho údů ... Pomozte mi milovat, mé matky! Protože od Ježíše tolik přijímám, pomozte mi, abych byl před Ním tím, čím být mám. Obě mé matky, učiňte mé myšlenky, slova a skutky, všechno, co je ve mně, takovým, aby se to všechno Ježíšovi líbilo a Ježíše oslavovalo, aby všechno odpovídalo tomu, co ode mne chce, abych byl takovým, jakým si mne přeje, abych Ho co nejvíce oslavoval a činil ve všem Jeho vůli. Aleluja, aleluja, aleluja!

Jsi blažen, jsi zde přede mnou. Vidím Tě vzdáleného od sebe dva kroky a blaženého navždy. Už není smrti, žalu, smutku kříže, ani jediného vzdechu ani jediného přání ... Blaženost, věčná, nekonečně veliká a obsáhlá blaženost Tě zahaluje, neomezeně Tě proniká. Ó můj Ježíši, jsi šťasten, dokonale šťasten navždy! Aleluja, aleluja! Svatá Panno, svatá Magdaléno, obě mé matky, prosím vás o lásku ve jménu Ježíšově! Dejte mi lásku, mnoho lásky a nechte mě padnout s vámi štěstím k Ježíšovým nohám!

 

Jedna hodina odpoledne. - Aleluja! Jsi tu, přede mnou, zmrtvýchvstalý a blažený ... Ó podivuhodný pohled. Oh, jak jsi dobrý, že mi tento pohled poskytuješ! Ó podivuhodný den, který jsem strávil zcela s Tebou, u Tvých nohou. Stál jsi přede mnou, viditelný, blažený, vzdálen stále dva kroky ode mne, sám se mnou po celý den v tomto malém pokoji, který je jen pět metrů dlouhý a sotva čtyři metry široký ... Být tak u Tebe, tak blízko Tobě a Ty pro mne viditelný, blažený přede mnou ... Jak jsem šťasten, jaký den jsi mi to připravil! ... Jaký osud mi chystáš? ... Jsi mi tak blízko, pro mne viditelný a blažený! Ó můj Bože, jak jsi dobrý! Jak jsem šťasten! ... Miluji Tě, Bože můj: Tvé štěstí je to, co si na tomto světě nejtoužebněji přeji; a teď jsi nekonečně šťasten pro celou věčnost. Prožívám plně a zcela to, co si na tomto světě nejtoužebněji přeji. Ať se stane jiným nebo mně cokoliv, ve Tvém zmrtvýchvstání mám nevysychající pramen štěstí, základ štěstí, který mi nic nemůže uloupit. Ať se mně nebo druhým stane, co chce, mé největší přání, má nejvroucnější touha, nesrovnatelně nejhlubší potřeba mé duše je zcela naplněna. Ať přijde, co chce, mám, vlastním, pro celou věčnost vlastním to, na čem podstatně záleží moje štěstí, nejvyšší dobro, po němž toužím, to nejdražší mezi mnoha dobry, které je mému srdci tak milé, dobro, jež předčí všechna ostatní dobra, nejhlubší přání z mých přání, dobro, které je základem blaženosti andělů a svatých, a to - ať se mně nebo druhým děje cokoliv - mění můj život v nebe, dělá můj život rájem pod jednou jedinou podmínkou, že Tě miluji. A toto nebe bude tím nebeštější, čím více Tě budu milovat: toto nejvyšší, nade všecko vytoužené dobro je jistota o Tvé blaženosti ... Miluji Tě. Jsi šťasten; i já jsem šťasten, milovaný Bože ... Aleluja, aleluja, aleluja! Jsi šťasten, navždy šťasten a jsi tu viditelně přede mnou! ... Ó jak veliké štěstí! Děkuji, děkuji, děkuji Ti, aleluja! Matko Boží, svatá Magdaléno, dopřejte mi, abych se spolu s vámi choval u nohou milovaného, božského, zmrtvýchvstalého Pána tak, jak je to správné, jak to ode mne chce, tak, jak Ho nejvíce oslavím ... Amen, amen, amen!

 

(Úryvek z knihy Znamení pouště, Řím 1971. Mírně upraveno redakcí Revue Theofil.)

 

Od téhož autora:

Hle, Matka tvá

 

Související články:


Ladislav Pokorný: Velikonoční třídení (triduum)
Ladislav Pokorný: Neděle zmrtvýchvstání Páně
Zamyšlení ke smyslu křesťanských velikonoc
Tomáš Akvinský: Proč Kristus vstal z mrtvých? 
Melitón ze Sard: Velikonoční homilie (Peri Pascha)
Richard Špaček: O zmrtvýchvstání Krista 
Hana Rakusová: Šťastné Velikonoce
Kateřina Sienská: Naše Vzkříšení!
Antonín Paduánský: "Pokoj vám!"
Augustin: Totožnost Kristova těla
Velikonoční vigilie 
Exsultet, exultet 
Velikonoce
Bílá sobota

 

 

 

 

[RSS]

Přečteno 190x

další články