Hodina zázraků

Chvály

„Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé mé nitro, jeho svatému jménu!" (Žalm 103,1)

V celém Písmu nacházíme doklady o tom, jak jsou chvály důležité. Myslím si, že se musíme ještě mnohému učit, abychom pochopili, jakou úžasnou a mysteriózní sílu skrývá pokorná chvála Pánu. Chválíme-li, realizujeme akt uznání Jeho svrchovanosti a nejvyšší moci. Chválami respektujeme vlastní slabost a Jeho sílu. Chválami vytváříme v našich srdcích místo pro jeho projevenou vůli a vyvarujeme se žití v bludu. Pán je nejvyšší a svrchovaný. Tento hluboce uctívaný Stvořitel - který nás tak miloval, že poslal za nás zemřít svého Syna, abychom my měli místo v Boží rodině - si zasluhuje naši vroucí lásku a klanění. A chválu. Jeho láska k nám je bezmezná, je to láska mimo naše chápání.

Na lidech, kteří chválí, je cosi zvláštního: v jejich očích plane světlo, které odráží přítomnost něčeho nad nimi. Lidé, kteří chválí, jsou lidé, kteří věří. Svými životy demonstrují víru v milujícího nebeského Otce, Otce, který zná úmysly svých dětí. Jsou to lidé, kteří očekávají nevšední odpovědi na své modlitby.

Skutečná „oběť" modlitby - působící, aniž bychom to tak vnímali - nás vede k Pánu. Chválící lidé vědí, jak tento čin srdce, mysli a vůle prospívá jejich tělu, rozumu i duši. Chvály nás vnitřně léčí. Chvály zvyšují naši schopnost žít a růst v lásce a božství. Chvály nás vedou do bohatšího života, do života, který pro nás Bůh stvořil. Chvalme Boží přítomnost ve všem kolem nás! (s. 11)

Pokání

Čím více budete otevřeni Duchu Svatému, tím více si budete vědomi těch oblastí svého života, v kterých se vám Ježíš plně nezjevuje, v kterých jste mu vzdáleni. Toto uvědomění by vás však mělo přivést k ještě hlubšímu poznání Pánovy bezvýhradné, absolutní, neomezené lásky. Uvědomíte-li si své selhání, upomeňte se hned na sílu Božího odpuštění, vyjádřeného křížem na Golgotě. Pak chvalte Boha. Někde jsem slyšela, že zhřešíme-li, měli bychom zvolat „Vinní!" a žít dál. Toto je dobré si uvědomit: nesmíme zůstat stát jako přibiti, paralyzováni tíhou viny. Pán chce oslavovat naši cestu k němu společně s námi. Hřích se však může stát silou strhávající nás zpět a odřezávající nás od proudu Boží lásky.

Schováváme se, když cítíme vinu. Pokání má však sílu vynést nás zpět nahoru a nechat nás opět zaplavit proudem Boží lásky. „Jestliže však chodíme ve světle, jako on je ve světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu." (1. list Janův 1,7) Pro katolíky je svátost smíření jedním z největších darů, kterým mohou být obdarováni tváří v tvář svým hříchům a vinám; tento dar je ještě umocněn vnitřní hloubkou a upřímností, zbaven nánosu formálnosti. Tento mocný nástroj Boží milosti již mnohé uzdravil - a to jak fyzicky, tak psychicky. ... (s. 21)

Čtení Písma

... Písmo je jednou z nejdůležitějších cest spojujících nás s Pánem. Je to způsobeno tím, že jeho tvorba byla přímo inspirována Duchem Svatým. Radujeme-li se ze čtení Písma, poznáváme Boha. Trávíme-li čas s Božím slovem, naplňujeme se vírou, nadějí a láskou. Trávíme-li čas s Božím slovem, dostáváme vedení Ducha Svatého. Trávíme-li čas s Božím slovem, otevíráme si cestu spirituální komunikace. Modlitba se pak stává dobrodružstvím, zvláště dostáváme-li se do uvolněného, spontánního dialogu s Pánem. ... (s. 26)

(Z knihy L. Schubert: Hodina zázraků, 1998. Kniha je zveřejněna se souhlasem vydavatelky českého vydání.)

Celou knihu ve formátu pdf si lze stáhnout zde (E-knihy v e-obchodu Theofil).

Více o L. Schubert (Autoři Revue Theofil)