Nacházíte se na: Theofil > Recenze, novinky > Vyhnanci

Vyhnanci

Ludmila Křivancová, 18.8. 2011

KNIHA - Františka Jirousová: Vyhnanci. Eroika, Praha 2010, 368 str., ISBN 978-80-87409-06-0.

 

jirousova-vyhnanci.jpgPřiznám se, že jsem po knížce sáhla hlavně proto, že mě zajímalo, jak píše Magorova dcera, i když tento důvod by autorku asi nepotěšil. Když jsem si přečetla stručnou anotaci ke knize, chtěla jsem ji přečíst co nejdříve: „Román je generační výpovědí o mladých lidech, o hledání základních hodnot, jakými jsou víra, naděje a láska."

Děj knihy nás zavádí do starého domku, ve kterém umírá stará paní Anežka. V domě se postupně sejdou čtyři mladí lidé - anarchista Štefan, jeho sestra Nikola, kamarád Jakub a sestřenice Pavla. Kniha je psychologickým románem. Autorce se daří vykreslit do detailů portréty postav, kdy s problémy počínající dospělosti se každý z nich vyrovnává po svém. Štefan sám sebe označuje jako anarchistu a kvůli problémům z dětství se jeví jako flákač a drsoň. Pod vnější slupkou se ale skrývá velmi citlivý mladý muž. Pavla nějak neví, co po maturitě se životem, Jakub se vyrovnává se svým vztahem k otci a Nikola přemýšlí o vstupu do kláštera. V knize není nejdůležitější děj příběhu, i když ten je mnohdy dosti napínavý. Do popředí vystupuje líčení vnitřního světa mladých lidí. Kniha je postavena na dialogu - mluví spolu jednotlivé postavy, ale ještě častěji každý sám se sebou. Autorka zná důvěrně prostředí katolické církve a její rituály, které pro ni ale nejsou prázdnými gesty. Dojemná je chvíle, kdy Nikola vysvětluje Štefanovi, proč chce odejít do kláštera.

Po přečtení mě napadly dva známé citáty: „Nepokojné je srdce lidské dokud nespočine v tobě, Bože" (sv. Augustin) a „Kde není Bůh, je všechno dovoleno".

Miluju knihy, které mě „vcucnou", pohltí a já čtu a čtu, a když musím něco dělat, už už se těším, jak zase budu moci „obcovat" s onou knížkou. A tato mezi takové patřila. Při jejím čtením jsem se válela na koupališti v Moravské Třebové a chvílemi jsem dokonce přestala pozorovat rodinku vedle na dece, která pořád něco konzumovala. Dělala jsem, že mi stačí moje zelenina, kterou jsem si v krabičce přinesla, a knížka...

 

Pozn. redakce: Františka Jirousová za knihu Vyhnanci získala v roce 2011 Cenu Jiřího Ortena.

 

Od téže autorky:

L. Křivancová: "Mám tě rád"
L. Křivancová: Nalezli jsme milosrdenství
L. Křivancová: Kardinální ctnost - umírněnost 
L. Křivancová: Deník přátelství
L. Křivancová: Buďte světlem!

 

[RSS]

Přečteno 128x

další články