Nacházíte se na: Theofil > Recenze, novinky > John Henry Newman: I pokus se počítá

John Henry Newman: I pokus se počítá

Lukáš Drexler, 23.9. 2011

KNIHA - John Henry Newman: I pokus se počítá. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2010, s. 88, ISBN 978-80-7195-501-6.

  

Osobu blahoslaveného kardinála Johna Henry Newmana (1801-1890) snad není potřeba příliš představovat, a pakliže ano, odkazuji na jeho životopis, prezentovaný v Revue Theofil.

S ne tak dávnou beatifikací kardinála Newmana, jež proběhla 19. září 2010, se poněkud zvedl zájem o jeho osobu a dílo, což se odrazilo i ve vydavatelské oblasti, v níž první vlaštovkou po dlouhé době je titul I pokus se počítá, zrealizovaný Karmelitánským nakladatelstvím v roce 2010. newman-i-pokus-se-pocita.jpgNení tomu ale tak, jak se píše v anotaci této knihy, že nakladatelství předkládá výběr „z bohatého díla autora, který byl dosud v češtině nedostupný", i když mezi doposud přístupnými českými překlady kardinála Newmana a tímto aktuálním výběrem je velký časový odstup a navíc v současnosti špatná dosažitelnost dříve vydaných titulů. V českém prostřední ale John Henry Newman nebyl tak zcela opomíjenou a neznámou postavou, jak tvrdí zmíněná anotace. Pravděpodobně dosud nejvýznamnějším vydavatelským počinem v českém prostředí byla rozsáhlá monografie Aloise Langa John Henry Newman (1939, 2., rozšířené vydání 1946), jejíž součástí jsou kromě životopisných črt i značně rozsáhlé úryvky z kardinálova díla. Mimo to vyšla celá řada drobných českých překladů kardinálových textů: Bůh a já (1930), Traktát o Nejsvětější Trojici (1931), Úvahy a přímluvy o Velkém pátku (1932), Křížová cesta pro Velký pátek (1932), Náboženství dnešní doby (1939), Maria v litaniích (1946), Sen starého muže (1991) a za zmínku stojí také slovenský překlad Apologia pro vita sua vydaný pod názvem Obrana svojho života (1943). Kratší úryvky z děl blahoslaveného kardinála vycházely např. v revue pro duchovní život Na hlubinu (1926-1948) nebo v novější době v mezinárodní katolické revue Communio, v Teologických textech a jinde.

Výběr I pokus se počítá je pravděpodobně  koncipován jako jisté stručné uvedení do myšlení kardinála Newmana, s důrazem spíše na spirituálně laděné než ryze teologické texty. Většina přeložených úryvků v knize totiž pochází z děl Meditations and Devotions a Parochial and Plain Sermons. Kniha výběru sestává z krátkých úryvků na rozličná témata, mezi nimiž vyniká zejména otázka hledání pravdy, neboť osobní pouť kardinála Newmana byla právě poutí hledání pravdy. Dalším výrazným tématem úryvků je hledání Boží přítomnosti ve světě a v každodenním žití, poněvadž kardinálova pouť byla také poutí každodenního hledání autenticky žitého vztahu s Bohem a úsilím o pravdivý vztah s Ním, což je nezbytně spjato i s nesnázemi a utrpením, jelikož život křesťana není oproštěn od bolesti a utrpení, jak ve svém životě zakoušel i sám kardinál.

Jazyk J.H. Newmana se nám může zdát v jistém smyslu strohý a jakoby vzdálen vzletnosti jazyka mystiků, ale ne tak jejich hloubce, naopak. Kardinál mluví v souhře duchovního vzletu a střízlivé rozvážnosti a pokojným jazykem sděluje hlubiny, jež mu ve vzájemném vztahu odhalil Pán. Díky publikovanému výběru tak lze zakusit, že ač tento obsahuje krátké úryvky, přinášejí tyto úryvky dlouhodobý účinek, a to díky plodům duchovního a intelektuálního života kardinála Newmana, jež čerpají vláhu a živiny ze studnice „vody živé" (J 4,10). Výbor z textů blahoslaveného tak výborně plní účel, pro nějž byl uspořádán, a to přinést duchovní inspirace pro duchovní život čtenáře.

Za zmínku stojí také výborný překlad  Jiřího Gračky a vůbec jeho koncepce výběru, jen bych osobně uvítal uvedení přesných souřadnic původu uvedených úryvků, což se může hodit pro další, komplexnější studium textů blahoslaveného kardinála nebo pro srovnání překladu s anglickým originálem. Ale to je jen drobná připomínka. Za vydání knihy je třeba Karmelitánské nakladatelství především pochválit a poděkovat za přínos tohoto výběru textů kardinála Newmana.

Na závěr pár myšlenek z knihy I pokus se počítá:

 

„Stávají se nám události příjemné či nepříjemné, a když se dějí, jejich význam nepoznáváme, nevidíme v nich působení Boží ruky. Máme-li víru, vyznáváme to, co nevidíme, a všechno, co se děje, vnímáme jako jeho dílo. Ať už ale na vše hledíme s vírou nebo ne, není jiná možnost, jak skutečnost přijmout..."

¤

„Bůh mě stvořil proto, abych pro něj vykonal určitou službu. Svěřil mi úkol, který neobdržel nikdo jiný. Mám své poslání - v tomto životě je třeba nikdy nepoznám, bude mi však odhaleno v tom příštím... Jsem součástí velikého díla, jsem článkem řetězu, pojítkem mezi lidmi. Bůh mě nestvořil bezdůvodně. Jen tehdy, budu-li dodržovat jeho přikázání a sloužit mu podle svého povolání, mohu - i nevědomě - činit dobro, konat jeho dílo, být andělem pokoje a hlasatelem pravdy na svém místě.

Chci mu tedy důvěřovat. Ať jsem čímkoliv a ať se nacházím kdekoliv, nikdy nebudu odvržen. Jsem-li nemocen, má nemoc mu může sloužit, nacházím-li se ve zmatku, může mu sloužit můj zmatek, a trpím-li, může mu sloužit mé utrpení. Moje nemoc, zmatek či utrpení mohou být nezbytnými kroky na cestě k velikému cíli, který nás zcela přesahuje. Bůh nic nedělá zbytečně, on může prodloužit můj život nebo jej zkrátit, on sám ví, co je třeba. Může mi vzít přátele, může mě uvrhnout mezi cizince, může způsobit, abych se cítil opuštěn a na duchu skleslý, může skrýt mou budoucnost - přesto jedině on ví, co je třeba."

¤

„Nenáležíme sami sobě, stejně jako nám nenáleží nic z toho, co vlastníme. Sami sebe jsme nestvořili a nemáme sami nad sebou svrchovanou moc, nemůžeme být svými pány. Podle stvoření, vykoupení i nového zrození náležíme Bohu, který má na nás trojí nárok. Není snad naším štěstím, když na věc nahlížíme tímto způsobem?"

¤

„Přebýváš v nejhlubším nitru mého srdce, jsi životem mého života. Původcem každého mého nádechu, každé myšlenky i každé správné touhy mého srdce je neviditelný Bůh, který má ve mně příbytek. Přebýváš ve mně z přirozenosti i milosti. V hmotném světě tě mohu vnímat jen nejasně, ale ve svém svědomí rozeznávám tvůj hlas. Otáčím se a říkám „Rabbuni". Buď, prosím, stále se mnou, a i kdybych byl v pokušení opustit tě, ty mě, můj Bože, neopouštěj."

¤

„Můj Bože, dej, ať nikdy nezapomínám na to, že období útěchy jsou zde jen k občerstvení, a ne k tomu, abychom se v nich zabydleli. Nezůstávají trvale, to až v nebi. Zde nás mají jen připravit na skutky a utrpení. Prosím tě, můj Bože, čas od času mi tyto chvíle daruj."

 

Více o bl. Johnu Henrym Newmanovi 

 

Související články:

John Henry Newman - životopis
John Henry Newman: Traktát o Nejsvětější Trojici
John Henry Newman: Bůh - Stvořitel 
John Henry Newman: De Profundis - Z hlubin 
John Henry Newman: Před rozjímáním
John Henry Newman: Modlitba za světlo pravdy
John Henry Newman: Zkreslené křesťanství
Lukáš Drexler: V "communiu" s kardinálem J. H. Newmanem
John Henry Newman: O víře, Ježíšovu Srdci a andělích

 

[RSS]

Přečteno 249x

další články