Nacházíte se na: Theofil > Věčnost > Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 6 - Struktura a obsah perikopy

Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 6 - Struktura a obsah perikopy

Dominik Opatrný, 15.5. 2015

"Kniha Zjevení svatého Jana patří ke skvostům Nového zákona. A to nejen pro svůj obsah a barvité líčení obrazů, ale i pro zvláštní teologické zpracování Starého zákona, které v sobě obsahuje," píše ve své exegezi perikopy o Novém Jeruzalému, která je postupně zveřejňována v Revue Theofil, katolický teolog Dominik Opatrný, Th.D.

 

Struktura a obsah perikopy

Další rozdělení zkoumaného textu na menší jednotky je nejen výhodné pro praktickou práci, ale také umožňuje lépe textu porozumět.

H. Giesen uvádí ve svém velkém komentáři následující strukturu:[1]

 

1.      Úvod k vidění                                                                      21,9-11a

2.      Popis vnějšího vzhledu města s jeho zdmi a branami              21,11b-14

3.      Rozměry města                                                                   21,15-17

4.      Drahocenný materiál, ze kterého je město vystavěno             21,18-21

5.      Líčení vnitřní nádhery města                                                 21,22-27

6.      Líčení rajského charakteru města                                          22,1-5

 

G. K. Beale používá podobnou strukturu, pouze spojuje první dva úseky. Zatímco H. Giesen nazývá jednotlivé úseky pouze podle toho, co se v nich popisuje, G. K. Beale v nadpisech zachycuje i jejich význam pro vztah Bůh - komunita. Jeho dělení tedy vypadá následovně:[2]

 

I.      Úvodní obraz a objevení se města: Boží slávyplná přítomnost zakládá neporušitelné a dokonalé společenství vykoupených

II.      Rozměry města: neustálá Boží přítomnost zajišťuje a garantuje dokonalou neporušitelnost vykoupeného společenství

III.      Materiál města: neustálá Boží přítomnost garantuje dokonalé bezpečí vykoupeného společenství a způsobuje, že společenství odráží Boží slávu

IV.      Vnitřní rysy města a jeho obyvatel: slávyplná přítomnost Boha a Beránka vyvolá mezi pravými věřícími odpověď chval, ale nepraví věřící budou navěky vyloučeni z Boží přítomnosti

V.      Zahrada, řeka, obyvatelé a osvětlení města: završená slavná přítomnost Boha se svým lidem zajišťuje neustálou nepřítomnost jakéhokoliv prokletí a zjednává lidu věčnou roli kněží a králů, kteří chválí Boha a odrážejí jeho slávu

 

Zde je vidět, jak se nad „architektonickým popisem" rozvíjí teologické výpovědi - Boží přítomnost je základem společenství vykoupených, garantuje jeho neporušitelnost, společenství naopak odráží Boží slávu, chválí Boha (na rozdíl od zavržených) a stává se společenstvím kněží a králů.

Na základě struktury H. Giesena se můžeme pokusit stručně formulovat obsah jednotlivých obrazů:

Ad 1. K Janovi přistupuje jeden ze skupiny andělů, kteří předtím vrhali na zemi pohromy. Vyzývá ho, aby ho následoval, že mu ukáže Beránkovu nevěstu. Aniž by čekal na odpověď, vynese ho v uchvácení Ducha na vysokou horu a ukáže mu nový Jeruzalém sestupující od Boha.

Ad 2. V druhém odstavci jsou popisovány hradby, brány a základy města. Celé město září, hradby jsou vysoké, na branách stojí andělé a jsou na nich jména izraelských kmenů, na základních kamenech zase jména apoštolů. Všechno je uspořádáno podle čísla dvanáct.

Ad 3. Anděl interpretátor měří město, které se rozkládá na čtvercovém půdorysu. Rozměry jsou nepředstavitelně veliké.

Ad 4. Jan upřesňuje stavební materiál: hradby jsou z jaspisu, město ze zlata, základy z různých drahých kamenů a náměstí z čistého zlata. Všude je důraz na světlo a záři - město odráží Boží slávu.

Ad 5. Jan překvapuje své čtenáře tvrzením, že v městě neviděl chrám (který je pro Jeruzalém prakticky konstitutivní skutečností). Hned ale vysvětluje, že jeho chrámem je Bůh a Beránek. Odtud má také město světlo. V tom světle se jednak přicházejí poklonit pohanské národy, jednak světlo zahání všechny zlé lidi.

Ad 6. Poslední obraz interpretuje město jako nový ráj, protože do něj umísťuje řeku a strom života. V centru je ale Boží trůn. Přítomnost Boží tak vylučuje jakoukoliv kletbu. Naopak umožňuje lidem přímo se klanět Bohu, který osvětluje jejich tváře, a dává jim královskou moc.

 

Pokračování:

Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 1 - Úvod

Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 2 - Vymezení textové jednotky
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 3 - Textová kritika
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 4 - Překlad
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 5 - Kontext
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 6 - Struktura a obsah perikopy
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 7 - Jazykově-syntaktická analýza
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 8 - Sémantická analýza
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 9 - Analýza motivů
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 10 - Pragmatická analýza
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 11 - Kritika literárních druhů
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 12 - Závěr



[Dominik Opatrný: Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově. Diplomová práce obhájená r. 2005 na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Mírně upraveno redakcí Revue Theofil.]

 

Od téhož autora:

Rukopisy od Mrtvého moře konečně česky
Bible v počítači - návod k použití
Obraz ženy v knize Přísloví
Programy pro práci s biblí
Velbloud uchem jehly 

 

Související články: 

Július Pavelčík: Zjevení Janovo  

 

Poznámky:

[1] Srov. H. Giesen, Die Offenbarung, s. 463.

[2] Srov. G. K. Beale, The Book of Revelation, s. 1063-1103.

[RSS]

Přečteno 1790x

další články