Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Prvenství je dáno Petrovi

Prvenství je dáno Petrovi

sv. Cyprián, 20.2. 2013

Sv. Cyprián (+258), kartágský biskup a mučedník, je ve svém spisu "O jednotě Církve" ("De unitate Ecclesiae") význačným svědkem toho, jak bylo křesťany od počátku chápáno postavení a poslání apoštola Petra a jeho nástupců, biskupů římské Církve, k čemuž přinášíme z tohoto drobného díla stěžejní úryvek, v latinsko-českém znění.

 

jezis-dava-petrovi-klice-vyr.jpg
 

 

Quae si quis consideret et examinet, tractatu longo atque argumentis opus non est. Probatio est ad fidem facilis compendio veritatis. Loquitur Dominus ad Petrum: Ego tibi dico, inquit, quia tu es Petrus, et super istam petram aedificabo Ecclesiam meam, et portae inferorum non vincent eam. (Et) dabo tibi claves regni coelorum, et quae ligaveris super terram, erunt ligata et in coelis; et quaecunque solveris super terram, erunt soluta et in coelis (Matth. 16,18. s.). (Et iterum eidem post resurrectionem suam dicit: Pasce oves meas, Joan. 21,15.). Super (illum) unum aedificat Ecclesiam suam (et illi pascendas mandat oves suas). Et quamvis apostolis omnibus post resurrectionem suam parem potestatem tribuat et dicat: Sicut misit me Pater et ego mitto vos: accipite Spiritum sanctum, si cujus remiseritis peccata, remittentur illi, si cujus tenueritis, tenebuntur (Joan. 20,21. ss.): tamen ut unitatem manifestaret, (unam cathedram constituit et) unitatis ejusdem originem ab uno incipientem sua auctoritate disposuit. Hoc erant utique et ceteri apostoli quod fuit Petrus, pari consortio praediti et honoris et potestatis, sed exordium ab unitate proficiscitur (et primatus Petro datur), ut Ecclesia Christi una (et cathedra una) monstretur. (Et pastores sunt omnes, et grex unus ostenditur, qui ab apostolis omnibus unanimi consensione pascatur, ut Ecclesia Christi una monstretur). Quam unam Ecclesiam etiam in cantico canticorum Spiritus sanctus ex persona Domini designat et dicit: Una est columba mea, perfecta mea, una est matri suae, electa genitrici suae (Cant. 6,8). Hanc Ecclesiae unitatem qui non tenet, tenere se fidem credit? Qui Ecclesiae renititur et resistit (qui cathedram Petri, super quem fundata est Ecclesia, deserit), in Ecclesia se esse confidit? quando et beatus apostolus Paulus hoc idem doceat et sacramentum unitatis ostendat dicens: Unum corpus et unus spiritus, una spes vocationis vestrae, unus Dominus, una fides, unum baptisma, unus Deus (Eph. 4,4. ss.).  

 

Jestliže kdo toto uváží a prozkoumá, nebude zapotřebí obšírného pojednání ani mnohých důkazů. - Snadný je důkaz tam, kde víra je souhrnem pravdy.

Pán mluví k Petrovi: „Já pravím tobě," řekl, „ty jsi Petr (tj. Skála), a na té skále zbuduji svou Církev a brány pekelné ji nepřemohou. A tobě dám klíče Království nebeského, a cokoli svážeš na zemi, bude svázáno i na nebi, a cokoli rozvážeš na zemi, bude rozvázáno i na nebi" (Mt 16,18-19).

A opět po svém zmrtvýchvstání praví: „Pas mé ovce!" (J 21,15).

Na něm jediném staví svou Církev a jemu přikazuje pást své ovce.

Ačkoli po svém zmrtvýchvstání uděluje všem apoštolům stejnou moc a praví: „Jako mě poslal Otec, i já posílám vás: přijměte Ducha svatého; komu odpustíte hříchy, tomu budou odpuštěny, komu zadržíte, tomu budou zadrženy" (J 20,21-23), přesto, aby ukázal jednotu, ustanovil jediný stolec a základ této jednoty počínající od jednoho podepřel svou autoritou!

Samozřejmě i ostatní apoštolové byli tím, čím byl Petr: obdarováni stejnou účastí jak na poctě, tak na moci, avšak počátek vychází od jednoty a prvenství je dáno Petrovi, aby byla ukázána jedna Církev Kristova a jeden stolec.

A pastýři jsou všichni, ale je ukázáno jedno stádo, které má být paseno s jednomyslným souhlasem všemi apoštoly, aby se ukázala jedna Kristova Církev.

Jako jednu a tutéž Církev také v Písni písní Duch svatý z pověření Pána označuje, když říká: „Jediná je holubice má, dokonalá má, jediná je matky své, vyvolená té, jež ji porodila" (Pís 6,9).

Kdo jednotu této Církve nezachovává, zda si myslí, že zachovává víru? Kdo se vzpírá a odporuje Církvi, kdo stolec Petrův, na němž je postavena Církev, opouští - ten věří, že je v Církvi?

Když i blažený apoštol Pavel o tomtéž učí a osvětluje tajemství jednoty, říká: „Jedno tělo, jeden Duch, jedna naděje našeho povolání, jeden Pán, jedna víra, jeden křest, jeden Bůh" (Ef 4,4-6).

 

[Thascius Caecilius Cyprianus: Liber de unitate ecclesiae (Kniha o jednotě Církve), IV. Přeložil Vojtěch Martinů. Převzato z Svatý Cyprián: O jednotě Církve. Krystal, Olomouc 1940, s ohledem na latinský originál upravil Lukáš Drexler.]

 

Od téhož autora:

Dobré skutky a dobročinnost 
Křesťan a trpělivost
O jednotě církve 
K obětování 
O úmrtnosti 

 

Související články:

Henri de Lubac: Meditace o církvi (recenze)
Petr Kanisius: Koho lze nazvat křesťanem?
Jan Merell: Mystické tělo Kristovo

Jan Zlatoústý: Moc Kristovy krve
Frederick William Faber: Církev
Emilian Soukup: Církev Kristova
Izák ze Stelly: Maria a Církev
Augustin: Jsme Jeho tělem  
Cyprián: O jednotě církve
Papež 

 

[RSS]

Přečteno 247x

další články