Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > Zkreslené křesťanství

Zkreslené křesťanství

bl. John Henry Newman, 25.4. 2013

Apel blahoslaveného kardinála Johna Henryho Newmana (+1890), že křesťanství je "buď, anebo", tak jak to říkal sám Pán.

 

j-h-newman-001-men.jpgI když plnění náboženských předpisů Písmo nazývá příjemným, přece je obecně pokládáno za těžké a nepříjemné, ba pro všechny lidi jen přirozeně nemožné. Jen málo lidí je plní, a to milostí Boží, právě pro porušenost lidské vůle. A tak se prohlašuje, že náboženství je proti přirozenosti, proti naší původní vůli a že potřebujeme Boží pomoc, abychom je mohli milovat a plnit, a že přes tuto pomoc je obecně odmítáno a nechápáno. Je nám výslovně řečeno, že „je těsná brána a úzká cesta vedoucí k životu a málo je těch, kdo ji nalézají", že musíme „bojovat" a zápasit, „abychom vešli úzkou branou", neboť „se bude mnoho lidí snažit vejít". Oni však pouze hledají, a proto nenalézají. A dále že ti, kteří nedojdou věčného života, „vejdou do věčných muk".[1] To je stinná stránka náboženství; a lidé, které jsem popsal, nesnesou ani pomyšlení na to. Děsí se toho jako něčeho hrozného. Snadno uvěří, že tyto silné výrazy Písma neplatí pro dnešní dobu, nebo že se musí vyložit obrazně. Ve svém srdci nemají žádné řeči, jež by na to reagovala. Svědomí bylo umlčeno. Oněch několik poznatků o Bohu mají z přirozené teologie a ta mluví jen o shovívavosti a harmonii, takže nechtějí uvěřit jasnému slovu Písma. Sahají po takových částech Písma, jež zdánlivě potvrzují jejich mínění. Odvolávají se na to, že nám bylo přikázáno, abychom se „stále radovali", a z toho vyvozují, že je naší povinností, abychom se těšili (ovšem v mírnosti) z dober tohoto života, že jich máme s vděčností užívat, že se nemusíme zneklidňovat, protože Bůh je milosrdným Bohem, že zcela stačí náprava k odčinění poklesků, že ačkoli naše mládí bylo bezuzdné, to že pominulo, že jsme na to zapomněli, a proto že na to zapomněl i Bůh, že svět je vcelku velmi dobře uzpůsoben pro náboženství, že se musíme vystříhat horlivosti, že nesmíme být přespříliš vážní, že musíme být velkomyslní k lidské přirozenosti a že musíme milovat všechny lidi. To je krédo povrchních lidí všech dob, kteří málo myslí a mají málo citu a kteří sami sebe považují za osvícené a moudré. Část toho, co říkají, je nesprávná, a část je správná, ovšem špatně zasazená.

 

[Úryvek z Parochial and Plain Sermons, vol. 1, Sermon 24. - The Religion of the Day. Český překlad převzat s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 2, 1946, podle anglického originálu upravil Lukáš Drexler.]

 

Více o bl. Johnu Henrym Newmanovi 

 

Od téhož autora:

Bůh a já 1 
Bůh a já 2 
Bůh a já 3 
Bůh a já 4 
Bůh a já 5 
Bůh a já 6 
Bůh a já 7 
Bůh a já 8 
Bůh - Stvořitel 
Před rozjímáním 
Modlitba za jednotu
De Profundis - Z hlubin
Modlitba za světlo pravdy 
Traktát o Nejsvětější Trojici

 

Související články:

John Henry Newman - životopis 
Lukáš Drexler: John Henry Newman: I pokus se počítá  
Lukáš Drexler: V "communiu" s kardinálem J. H. Newmanem

 

Poznámky:


[1] Mt 7,14; Lk 13,24; Mt 25,46.

 

[RSS]

Přečteno 231x

další články