Nacházíte se na: Theofil > Recenze, novinky > Slovník raněkřesťanské literatury Východu

Slovník raněkřesťanské literatury Východu

Lukáš Drexler, 25.9. 2013

KNIHA - Marek Starowieyski: Slovník raněkřesťanské literatury Východu. Arabská, arménská, etiopská, gruzínská, koptská a syrská literatura. Pavel Mervart, Červený Kostelec 2012, 371 s., ISBN 978-80-7465-021-5, přel. W. Bugel a K. Mervartová.

 

Česká publikace týkající se patristiky je pro mne vždy malým svátkem, jako kdyby tím docházelo k vyslyšení známe prosby: „Dědictví otců zachovej nám, Pane!", avšak tentokrát zamýšlené ne pouze ve vztahu k dědictví misie Cyrila a Metoděje, ale ve vztahu k dědictví církevních otců obecně.

marek-starowieyski-004-vyr.jpgV tomto směru mám rád nakladatelství Pavla Mervarta z Červeného Kostelce, které se v posledních letech vytrvale věnuje mj. právě východnímu křesťanství a patristice. Kromě přibývajících překladů starověkých textů (z dosavadních např. Jana Damašského, Melitóna ze Sard, Órigena, v přípravě např. Atanáše Alexandrijského) se jedná i o kvalitní monografie či periodika (Izák Syrský, revue Parrésia). Do této linie náleží i loni vydaný Slovník raněkřesťanské literatury Východu - Arabská, arménská, etiopská, gruzínská, koptská a syrská literatura z pera významného polského historika kultury a patrologa, katolického kněze Marka Starowieyského (nar. 1927), jehož význam, jak vidíme i z českého vydání, přesahuje hranice polského akademického regionu. Ostatně, se jménem prof. Starowieyského se v českém prostoru nesetkáváme poprvé. Ochutnávku z jeho zde recenzovaného slovníku jsme mohli nalézt v dominikány vydávané revue Salve[1] a jeho dalším v češtině vydaným textem je předmluva v prvním svazku českého překladu Apofthegmat[2].

Jmenovaný slovník splácí jeden z dluhů české literatury k tomu tématu, tedy k tématu východněkřesťanské starověké literatury. V češtině sice již vyšel spíše populární Kraftův Slovník starokřesťanské literatury (Kostelní Vydří 2005) nebo široce pojatý Farrugiův Encyklopedický slovník křesťanského Východu (Olomouc 2008), ale dosud se neobjevil žádný podobný titul vyloženě k na Západě opomíjenému starověkému křesťanství arabské, arménské, etiopské, gruzínské, koptské a syrské oblasti, navíc takto v přehledném a jednotném „balení".

slovnik-ranekrestanske-literatury-vychodu.jpgJak již definuje název, jedná se o formát slovníku, který stručnou, avšak hutnou formou nabízí přehled základních osobností, děl, míst a oblastí východního starověkého křesťanství. Po autorově předmluvě k českému vydání knihy a po seznamu zkratek vyskytujících se v textu nám sám autor předkládá stručný přehled dějin i současného stavu bádání a publikování v této oblasti. Po hlavním bloku hesel pak následují přílohy: Obecná chronologie, Seznamy biskupů (patriarchů) v hlavních církvích starověkého Východu, Místopisný výkladový rejstřík a Ediční poznámka, týkající se zejména jazykové stránky slovníku. Součástí knihy jsou také mapy Sýrie a Mezopotámie v 7. a 8. století a Křesťanského Blízkého východu před rokem 1000.

Samotná hesla jsou psána srozumitelně a přehledně a jejich nedílnou součástí je i seznam základní jak světové, tak i české literatury k němu, u níž se však v tomto druhém případě nejedná „o veškerou dostupnou literaturu k tématu v českém jazyce" (s. 366), jak je deklamováno v ediční poznámce knihy[3]. „Vzdušnému čtení" hesel jistě napomáhá i zvolený font a řádkování, což si uvědomíme o to víc při srovnání s jinými slovníkovými tituly. Co naopak ladnosti čtení hesel překáží, je jednak absence koncovek u zkratek daného jména při jeho opakovaném výskytu v rámci daného hesla[4], jednak nikoli ojedinělá zmatečnost abecedního řazení jak hesel[5], tak i  používaných zkratek[6], ale zamrzí i občasná nejednost či zmatečnost v podobě vlastních jmen[7]. Ne vždy je rovněž přehledné používání závorek v bibliografii u jednotlivých hesel, konkrétně odlišení vnitřních závorek, tedy závorek v závorkách[8]. Kontextuální četbě by také napomohla důslednost v křížových odkazech ve slovníku[9].

Zmíněné nedostatky jsou ovšem margináliemi, kniha ve svém celku je pro svůj obsah i ediční zpracování jednoznačně velmi přínosná. Může posloužit jak odborníkům mnoha oborů, tak pro svou čitelnost a srozumitelnost i jako úvodní četba k tématu jakémukoliv „laickému" zájemci. Spíše této druhé skupině čtenářů jsou nápomocny zejména obecnější hesla k jednotlivým lokálním starověkým literaturám (Arménská, Etiopská, Gruzínská patristická literatura, Nag Hammádí ap.), z nichž lze pak pomocí křížových odkazů pokračovat v četbě konkrétnějších, detailnějších hesel.

Slovník raněkřesťanské literatury Východu je tedy vítanou a doporučeníhodnou knihou, kdy po akcentaci v patrologickém zájmu zejména latinské a řecké patristiky přichází českému čtenáři do rukou svazek pojednávající souhrnně a přehledně o dosud opomíjenějších literárních starověkých památkách, osobnostech atp., který doplňuje to, co doposud na českém trhu, obzvláště v takové souhrnnosti, výrazně chybělo.

 

Více o knize a ukázky z knihy

   

Související články:

Josef Novák: Patrologie a patristika

 

Poznámky:


[1] „Přehled etiopské patristické literatury", in Salve 2/2003; tamtéž i heslo „Přehled koptské patristické literatury" z téhož slovníku, tentokrát však z pera Wincentyho Miszora.

[2] Apofthegmata, I (Praha 2000).

[3] Pro konkrétnost: např. u Efréma Syrského není z dostupných českých překladů uvedeno skoro nic, a přitom by mohly být zmíněny drobnější texty např. ze čtení Denní modlitby Církve či z meziválečné dominikánské revue Na hlubinu ap.; nebo u Symeona z Mezopotámie by mohl být zmíněn český překlad Padesáti homilií, připisovaných Makariovi Egyptskému; nebo jistou bibliografickou nedůslednost lze najít např. v hesle Nag Hammádí u Tajné knihy Janovy, kde bylo možné odkázat na české vydání knihy Kurta Rudolpha Gnóze (Praha 2010), v níž jsou z Tajné knihy Janovy (konkrétně na s. 68-69 ad.) značné úryvky v češtině, a nikoli pouze na stránky v polském vydání Rudolphovy knihy; a dále např. v bibliografii v hesle Pistis Sofia by mohl být uveden odkaz na českou knihu J. Matouška Gnose (Praha 19952), jejíž význačná část je věnována rozboru nauky této gnostické knihy.

[4] Tak např. u hesla Efrém Syrský by bylo lepší oproti např. „E. díla" uvést „E.-ova díla" ap., ač jsme si vědomi, že redaktory zvolená varianta je zcela legitimní a maximálně úsporná.

[5] Tak např. Jan z Apameie je zařazen před Jan Azrak ap., kdy pro abecední řazení se neberou v potaz předložky; nebo lze dokonce nalézt abecední řazení odlišné od české abecedy, kdy např. Mojžíš Chorénský je zařazen před heslo Mojžíš Dasxuranci, což koresponduje i s nečeským abecedním řazením seznamu zkratek publikací - viz násl. poznámku.

[6] Srov. seznam zkratek v úvodu knihy a jeho nečeské abecední řazení, kdy např. pod písmeno C jsou zařazeny zkratky začínající na CH a i ty, jež patří pod C právem, nedodržují abecední řazení (viz např. zkratku CTSI, která je zařazena před CChrAp a nikoli až o něco níže za zkr. CTP, srov. s. 13-14).

[7] Na s. 50 je odkaz na Jana od Šmúnu, namísto toho je však dále heslo Jan, biskup Šmunu a navíc je toto heslo vloženo mezi hesla Jan Sabanisdze a Jan z Telly. Nebo v hesle Koptská patristická literatura je na s. 184 odkaz na Šenúteho z Atríbu, ovšem správně se jedná o Šenúteho bez přívlastku, což může rovněž působit zmatečně.

[8] Viz např. heslo Antónios na s. 51 a další.

[9] Např. u hesla Koptská patristická literatura chybí na s. 183 u zmínky kláštera sv. Antónia odkaz na toto heslo v Místopisném výkladovém rejstříku na konci knihy. Nebo na s. 283 v části Hagiografie hesla Syrská patristická literatura je odkaz na Symeóna jakožto první oběť pronásledování křesťanů v Persii, ovšem při dohledávání tohoto jména zjistíme, že Symeónů je ve slovníku více, avšak žádný bez přívlastku, jak je uvedeno v tomto hesle. Nakonec se musíme řídit podle uvedeného roku smrti, abychom zjistili, že se jedná o Symeóna Bar Sabbá‛é.

 

[RSS]

Přečteno 128x

další články