H. R. Drobner: Patrologie

Kdo chtěl sáhnout v české prostředí po nějaké příručce patrologie, byl až do nedávné doby odkázán buď na vysokoškolská skripta - z evangelického prostředí na Šmelhausovu Řeckou patrologii (1972) a z katolického prostředí na Dattrinovu Patrologii (1997) a Kryštovského cyklostylovanou Patrologii (bez vročení, snad 1976?) -, či dokonce na velmi staré Samsourovy Základy patrologie se zvláštním zřetelem k dějinám dogmat (1908), nebo případně na patrologie ze sousedního Slovenska: Pružinského pravoslavná dvoudílná skripta Patrológia I a II (1990 a 2003), z katolického prostřední pak těžko sehnatelná Mordelova skripta Patrológia (2009) nebo reprint Špirkovy Patrológie (1995, reprint vydání z roku 1939). Ano, jistou pomocí mohl být i Kraftův Slovník starokřesťanské literatury (2005, slovenské vydání již r. 1994), ale v tomto případě se nejedná o regulérní patrologii. Situace se změnila až roku 2012 (vročení v tiráži však mluví o roku 2011), kdy nakladatelství Oikoymenh v překladu vydalo regulérní a běžnému čtenáři dostupnou patrologii, a to Patrologii německého katolického teologa Huberta Drobnera s podtitulem Úvod do studia starokřesťanské literatury (orig. Lehrbuch der Patrologie, Frankfurt am Main 2004).

Hubertus R. Drobner (nar. 1955) je německý katolický teolog, významný patrolog, který roku 1986 převzal katedru církevních dějin a patrologie na padernbornské teologické fakultě. Mimo svou Patrologii, jež se dočkala mnoha vydání a překladů do jiných jazyků, je známý také svým podílem na vydání nově objevených kázání sv. Augustina a dále autorstvím u mnoha hesel v Lexikon für Theologie und Kirche.

Svazek Patrologie: Úvod do studia starokřesťanské literatury je monumentálním dílem. Na svých osmi stech stranách zabírá období od apoštolské a poapoštolské literatury až po osmé století, nevyjímaje ani literaturu křesťanského Východu (tj. syrskou, koptskou, etiopskou, arménskou, gruzínskou, arabskou a staroslověnskou). Tato fundamentální část knihy je rozdělena na čtyři základní části:

1. Apoštolská a poapoštolská literatura,
2. Literatura období pronásledování,
3. Literatura nastupující říšské církve (ta je nejobsáhlejší) a
4. Literatura na přechodu od pozdní antiky k ranému středověku.

To vše předchází obecný úvod do patrologie a naopak v závěru doplňuje obsáhlá a strukturovaná Bibliografie, Seznam zkratek, rejstříky (rejstřík pramenů, jmenný a věcný rejstřík) a Seznam míst na mapě z předsádky knihy.

Kdo byl přivyklý klasickému dělení starších patrologií (životopis + spisy + učení dané osobnosti), bude formou Drobnerovy Patrologie pravděpodobně do určité míry překvapen. Auror na jednu stranu zohledňuje chronologické pojetí látky, tedy zasazení do dějinného kontextu, na druhou stranu v rámci chronologie zdůrazňuje stěžejní témata či osobnosti, u kterých se po základní životopisné črtě zaměří na nejdůležitější spisy, v rámci nichž se dotkne i nejvýraznějších teologických momentů dané osobnosti, bez nároku na vyčerpávající přehled děl a teologických důrazů daného autora. Redaktor českého vydání knihy Ladislav Chvátal k tomu v předmluvě mj. píše: „Uspořádání materiálu je podřízeno jak časovému, tak literárně typologickému hledisku, přičemž převažuje důraz na společné rysy jednotlivých autorů a témat nad striktní chronologií" (s. 13). Za každým takovým úsekem následuje obsáhlá bibliografie, která neopomíjí ani český prostor, ačkoli, pravda, většinou formou odkazu na Kraftův Slovník starokřesťanské literatury, který je v tomto směru v českém prostředí nepřekonatelnou pomůckou.

Drobnerova Patrologie je faktograficky hutná, avšak zároveň velmi čtivá, srozumitelná a přehledná, což je jednou z jejích předností. Této publikaci není prakticky co vytknout a je velmi doporučeníhodnou nejen kvůli absenci podobných titulů na českém trhu, ale zejména pro její kvalitu, fundovanost a obsažnost a zároveň pro přístupnost a srozumitelnost. Její hodnotu navíc podtrhuje i pečlivá redakce českého vydání knihy. Drobnerova „příručka" by tak neměla chybět v knihovně nikoho, kdo usiluje poznat kořeny vlastního křesťanství a vůbec křesťanských, ale i kulturních, teologických a filosofických základů evropské civilizace, s čímž souvisí i nezbytnost znalosti živoucího „patristického láku" pro ustavičnou potřebnou duchovní i kulturní obnovu, ke které dochází vždy, když se začne čerpat z otců, z jejich stále živého a duchovně plodného odkazu, jak jsme mohli vidět např. u vlivu odkazu otců na teologii a závěry II. vatikánského koncilu prostřednictvím teologů tzv. nouvelle théologie, nebo u novopatristického hnutí v pravoslavném prostředí, či ještě dále v minulosti u obrovského duchovního vzmachu prostřednictvím sbírky otcovských textů Filokalia atd. Patrologie Huberta Drobnera k tomuto skýtá dobrého vůdce, který v tomto smyslu může sloužit i jako určitý „rozcestník" pro další, hlubší studium samotných patristických děl. Kniha je tak tedy veskrze velmi praktická a užitečná a my ji velmi a rádi doporučujeme!

Knihu lze zakoupit přímo u nakladatele

Související články: 

Josef Novák: Patrologie a patristika
Lukáš Drexler: Slovník raněkřesťanské literatury Východu 
Lukáš Drexler: Heinrich Kraft: Slovník starokřesťanské literatury