Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > O královské cestě svatého kříže

O královské cestě svatého kříže

Tomáš Kempenský, 2.3. 2015

"V kříži je spasení, v kříži je život, v kříži je ochrana před nepřáteli. V kříži je vlévání nebeské lahody, v kříži je síla mysli, v kříži je duchovní radost. V kříži je soubor ctností, v kříži je dokonalost svatosti," píše Tomáš Kempenský (cca 1318-1471) ve svém slavném díle "Čtyři knihy o následování Krista".

 

1. Mnohým se tato řeč zdá tvrdá: „Zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj Krista."

ukrizovani-Krista.jpgAle mnohem tvrdší bude slyšet ono poslední slovo:  „Odejděte ode mne, zlořečení, do ohně věčného." Neboť, kdo nyní rádi slyší slovo kříže a následují ho, ti se nebudou bát, že uslyší slova věčného zavržení.

Toto znamení kříže bude na nebi, až Pán přijde soudit. Potom všichni služebníci kříže, kteří se připodobnili k Ukřižovanému v životě, přistoupí ke Kristu soudci s velikou důvěrou.

2. Proč se tedy bojíš vzít kříž, kterým se jde do království?

V kříži je spasení, v kříži je život, v kříži je ochrana před nepřáteli. V kříži je vlévání nebeské lahody, v kříži je síla mysli, v kříži je duchovní radost. V kříži je soubor ctností, v kříži je dokonalost svatosti .

Není pro duši spásy ani naděje na život věčný - leda v kříži. Vezmi tedy svůj kříž, následuj Ježíše a půjdeš do života věčného.

Ježíš tě předešel, nesl si kříž a umřel pro tebe na kříži, abys také ty nesl svůj kříž a hleděl umírat na kříži. Neboť jestliže spolu s ním zemřeš, s ním také budeš živ; a budeš-li společníkem v utrpení, budeš také společníkem slávy.

3. Hle, na kříži všechno závisí a v umírání všechno záleží; a není jiné cesty k životu a k pravému vnitřnímu pokoji, nežli cesta svatého kříže a každodenního umrtvování. Jdi si, kam chceš; hledej, cokoli bys chtěl, a nenajdeš cesty vyvýšenější nahoře ani bezpečnější cesty dole, nežli cestu svatého kříže.

Zařiď a uspořádej si všechno podle své vůle a podle svého rozumu, a stejně nenajdeš než to, že vždy budeš muset něco trpět, ať rád, ať nerad, a tak kříž vždy nalezneš. Neboť buď na těle budeš cítit bolest, nebo budeš snášet trápení v duši.

4. Někdy budeš od Boha opuštěn, někdy budeš zakoušet nepříjemnosti od bližního; a co více: často budeš obtížný sám sobě.

Přitom pak žádným prostředkem nebo potěšením nebudeš se moci od toho osvobodit nebo si ulehčit, ale dokud Bůh bude chtít, musíš to snášet. Bůh zajisté chce, aby ses naučil snášet trápení bez potěchy, a aby ses mu úplně podřídil a skrze trápení se stal pokornějším.

Nikdo nedovede cítit utrpení Kristovo tak srdečně jako ten, komu se přihodilo podobné věci vytrpět.

Kříž je tedy vždy připraven a očekává tě kdekoliv. Nemůžeš mu utéct, kamkoliv by ses obrátil; neboť kamkoli přijdeš, sám sebe neseš s sebou a vždycky nalezneš sebe samého.

Obrať se nahoru, obrať se dolů, obrať se ven, obrať se dovnitř: i v tom všem najdeš kříž.

A všude musíš zachovávat trpělivost, chceš-li mít vnitřní pokoj a zasloužit si věčnou korunu.

5. Jestliže kříž neseš rád, ponese on tebe a dovede tě k žádoucímu konci, kde bude totiž konec trpění, ačkoli to nebude zde.

Jestliže pak neseš jej nerad, sám si nakládáš břímě a činíš si větší těžkosti; a přece jej musíš snášet. Jestliže jeden kříž odvrhneš, jistě jiný najdeš, a snad těžší.

6. Myslíš snad, že ujdeš tomu, čemu se nemohl vyhnout žádný smrtelník? Který svatý na světě byl bez kříže a bez trápení?

Zajisté ani Ježíš Kristus, náš Pán, ani jednu hodinu nebyl bez bolesti utrpení, dokud byl živ. Musel, říká on sám. Kristus musel trpět a vstát z mrtvých a tak vejít do své slávy.

A proč hledáš ty jinou cestu než tuto královskou cestu, která je cestou svatého kříže?

7. Celý Kristův život byl křížem a mučednictvím: a ty si vyhledáváš radosti a odpočinek?

Bloudíš, bloudíš, hledáš-li něco jiného než trpět soužení; protože celý tento smrtelný život je plný rozličné bídy a obklopen kříži.

A čím výše kdo pokročil duchovně, často nalezne tím těžší kříže; protože těžkost vyhnanství jeho z lásky více se rozmáhá.

8. Přece však takový člověk tak rozmanitě soužený není bez ulehčujícího potěšení, protože cítí, že z trpělivého snášení svého kříže nabývá převelikého užitku. Neboť, když se mu poddává dobrovolně, obrací se všechno břímě soužení v důvěru, že ho Bůh potěší.

A čím více bývá tělo skličováno bolestmi, tím hojněji bývá vnitřní duch posilován milostí.

A stává se, že nejednou takové posily dochází ze žádosti trápení a protivenství pro lásku srovnalosti s Kristovým křížem, že by nechtěl být bez bolesti a trápení; protože je přesvědčen, že je Bohu tím příjemnější, čím více a čím těžší věci dovede snášet pro něho.

Není to lidská ctnost, nýbrž Kristova milost, která tolik dovede a činí v křehkém těle, že, čeho se tělo přirozeně vždycky děsí a varuje, to podstupuje a miluje samo z horlivosti ducha.

9. Není věc lidské přirozenosti kříž nést, kříž milovat, trestat tělo a nutit ho k poslušnosti; vyhýbat se světským poctám, ochotně snášet pohanu, pohrdat sám sebou a pohrdání si přát; jakákoli protivenství se škodami trpělivě snášet a nebažit po žádném blahobytu na tomto světě.

Jestliže vzhlížíš k sobě samému, nedovedeš nic takového sám ze sebe.

Jestliže však spoléháš na Pána, obdržíš z nebe statečnost, a svět i tělo budou poddány tvému panství.

Ale ani nepřítele ďábla se nebudeš bát, budeš-li ozbrojen vírou a poznamenán Kristovým křížem.

Jezis-Kristus-INRI.jpg10. Odhodlej se tedy jako dobrý a věrný Kristův služebník ke statečnému nesení kříže svého Pána, pro tebe z lásky ukřižovaného.

Připrav se na snášení mnohých protivenství a rozmanitých nepříjemností v tomto bídném životě; neboť tak ti bude, kdekoli budeš, a tak v pravdě nalezneš, kdekoli by ses skrýval.

Musí tak být a není jiného prostředku, jak ujít trápení zlých a bolestí, než abys trpěl sám sebe.

Pij s oddaností kalich Páně, žádáš-li si být jeho přítelem a mít s ním podíl.

Potěšení zanech Bohu; ať s nimi učiní, jak se mu bude více líbit.

Ty se však dej na snášení útrap a pokládej si je za největší potěšení, neboť utrpení tohoto času nejsou rovná budoucí slávě, která se zjeví na nás a kterou by sis nemohl právem zasloužit, i kdybys třeba sám jediný mohl všecka ta trápení snášet.

11. Když dojdeš až k tomu, že soužení ti bude sladké a pro Krista příjemné, tehdy měj za to, že si v dobrém stavu, neboť si nalezl ráj na zemi.

Dokud ti je těžké trpět a snažíš se vyhýbat utrpení, potud ti také bude zle, a všude tě bude doprovázet útěk před trápením.

12. Odhodláš-li se být tím, čím máš být, totiž člověkem trpícím a umírajícím, brzy ti bude lépe a nalezneš pokoj.

Kdybys třeba byl s Pavlem vytržen až do třetího nebe, nebudeš mít pro to jistotu, že bys nic zlého nemusel snášet. „Já," praví Ježíš, „mu ukážu, jak mnoho musí pro mé jméno trpět."

Nezbývá ti tedy než trpět, chceš-li Ježíše milovat a jemu ustavičně sloužit.

13. Kéž bys byl hoden trpět něco pro Ježíšovo jméno! Jak veliká sláva by tě očekávala, jak by všichni svatí Boží plesali, jak krásný příklad bys také dal svým bližním!

Neboť všichni trpělivost doporučují, ačkoli málokdo chce trpět.

Právem bys měl rád něco málo pro Krista trpět, když mnoho lidí těžší věci trpí pro svět.

14. Za jistou věc měj, že musíš vést život umírající. A čím více člověk sám sobě umírá, tím více začíná žít Bohu.

Nikdo není způsobilý k chápání věcí nebeských, ledaže by se poslušně odhodlal nést pro Krista věci sobě odporné.

Nic není Bohu příjemnější, nic tobě na tomto světě spasitelnější, než ochotně pro Krista trpět.

A kdyby sis měl zvolit, více by sis měl přát trpět protivenství pro Krista, než zakoušet mnohá potěšení; protože tak bys byl Kristu podobnější a se všemi svatými shodnější.

Neboť nezáleží naše zásluha naše a duchovní prospěch našeho stavu v mnoha lahodách a potěšeních, ale spíš ve snášení velikých těžkostí a soužení.

15. Zajisté, kdyby pro lidské Spasení bylo něco lepší a užitečnější než trpět, Kristus by to byl ukázal slovem i příkladem.

On pak jak učedníky, kteří ho následují, tak také všechny toužící Ho následovat, zřejmě napomíná k nesení kříže, když říká: „Chce-li kdo za mnou přijít, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mne".

Když jsme tedy všecko pročetli a promysleli, toto buď konečným závěrem: „Že skrze mnohá trápení musíme vcházet do království Božího".

 

[Převzato z Tomáš Kempenský, Čtvero knih o následování Krista, Praha 1947. Přeložil Karel Vrátný, jazykově upraveno redakcí Revue Theofil.]
 

Související články:

 

[RSS]

Přečteno 154x

další články