O četbě Písma svatého

Vlastností našich českých předků byla láska k bibli. Bible patřila vždy k nejvzácnějším knihám v našich domácnostech. Jako nejdrahocennější skvost chovali ji naši zbožní předkové na čestném a bezpečném místě a kdykoliv bylo možno, ať za večera po práci nebo za tichého nedělního odpoledne, se shromažďovala celá rodina k četbě Písma svatého.

Kéž je tato láska ke knize knih v našem osvobozeném národě opět nejdrahocennějším dědictvím našich předků, kteří vzácnější a posvátnější knihy neznali. Vždyť i dnešnímu člověku nedovede dát pravé uklidnění, pravý pokoj srdce a spolehlivou odpověď na vše, čím trpí a je zmítán lidský duch, žádná jiná kniha na světě než Písmo sv. Největší duchové všech dob, i v našem národě, nalezli po přečtení a prostudování celých knihoven své uklidnění i rozluštění nejožehavějších životních otázek teprve v Písmě svatém, zvláště v evangeliích. Obrození náboženského života v našem národě se uskuteční, až bude český člověk bez rozdílu stavu pod vedením Církve svaté zase čerpat z bible své duchovní vzdělání, pravou životní moudrost a účinnou lásku k Bohu, bližnímu a vlasti. K tomu je ovšem potřeba, aby český překlad Písma sv., po jehož novém vydání bylo už tak dlouho voláno, pronikl opět ke každému věrnému Čechu, aby nechyběl v žádné české domácnosti, ani na pracovním stole českého inteligenta, a aby byl pilně čten.

To je mým vroucím přáním. Kéž Bůh dá, aby se splnilo!

Na Sv. Kopečku u Olomouce o svátku sv. Jeronyma dne 30. září 1945.
Leopold, arcbiskup olomoucký 

[Předmluva k vydání českého překladu Nového zákona: Col, Rudolf, ed. Nový Zákon. Vydání I. V Olomouci: Velehrad, 1947. 799-[I] s.]