Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > List bratru Šimonovi z Cortony, z řádu bratří kazatelů

List bratru Šimonovi z Cortony, z řádu bratří kazatelů

sv. Kateřina Sienská, 6.8. 2015

"Čeho je nám tedy třeba? Je nám třeba Krve; v této Krvi Kristově nalezneme pevnou naději, jež nás zbaví všeliké otrocké bázně; a nalezneme živou víru, zakoušejíce, že Bůh nechce nic jiného než naše dobro," povzbuzuje nás svatá mystička a Učitelka Církve Kateřina Sienská (+ 1380) v dalším ze svých dopisů.

 

Jménem Ježíše Krista ukřižovaného a sladké Marie.

Nejdražší synu v Kristu sladkém Ježíši. Já Kateřina, služebnice a otrokyně sluhů Ježíše Krista, vám píši v jeho drahocenné Krvi, katerina-sienska-333.jpgpřejíc si vás vidět okoupána a utopena v Krvi Beránkově, abyste jako opilý běžel do bitevního pole a bojoval jako udatný rytíř proti ďáblu, proti světu a proti vlastní křehkosti, se světlem nejsvětější víry a s nevýslovnou láskou, vždy maje zalíbení v boji. Ale vězte, že bojovat a dobýt vítězství by nám nebylo možné, kdybychom neměli světla nejsvětější víry; ani světla bychom nemohli mít, kdyby z oka našeho rozumu nebyla sňata hlína veškeré pozemské náklonnosti a stržen mrak sebelásky; neboť to je ten zvrácený mrak, jenž nám ve všem odnímá každé světlo duchovně i časně. Časně tím, že nám nedopřává poznat naši křehkost a nepatrnou pevnost a stálost světa; ani jak tento život je marný a vratký; ani klamy ďábla, jak skrytě nás klame těmito pomíjejícími věcmi, a často pod zdáním ctnosti. - Duchovně nám tato slepota nedopřává poznat a posoudit dobrotu Boží, ale často to, co nám Bůh dává k našemu dobru, si vykládáme naopak; a to vše se nám stává, protože v jeho tajemstvích nehledíme k jeho zanícenosti, ani s jakou láskou nám je dává, ale jako slepí nevnímáme nežli skutek.

Někdy na nás Bůh dopouští, abychom byli pronásledováni světem a aby se nám dělo bezpráví od tvorů nebo nám byla uložena nějaká poslušnost naším představeným; a my nehledíme k vůli Boží, jež to činí pro naše posvěcení, a nesoudíme jeho vůli, která to na nás dopouští z lásky, nýbrž soudíme vůli lidí a tak upadáme často do mrzutostí se svým bližním a dopouštíme se mnoha chyb a nevědomostí proti Bohu i jim. Co je toho příčinou? Málo světla. Neboť sebeláska pokryla zornici oka nejsvětější víry. Proto jsme-li v těžkostech, které nám působí ďábel, a je-li tehdy v našem oku tato slepota, přijímáme-li ten klam, i přijdou-li ony těžkosti a myšlenky do srdce ďáblovou šalbou, tehdy myslíme, že jsme od Boha zavrženi. A tím upadneme ve zmatek mysli; a odtud zanecháme konaní modlitby, jako bychom se nezdáli milými Bohu; upadneme v rozmrzelost a budeme sami se sebou nespokojeni. Proto i poslušnost nám bude těžkou, a budeme opouštět celu a zamilujeme si společnost. A to všechno, i mnoho jiných nepřístojností, se nám stává, že jsme nestrhli k zemi mrak své sebelásky, ani duchovně ani časně; - proto nepoznáváme pravdu a nekocháme se také v kříži s Kristem ukřižovaným. Avšak tím způsobem bychom nebyli tedy rytíři zmužilými a nebojovali bychom proti svým nepřátelům pro Krista ukřižovaného, ale byli bychom bojácní a děsili bychom se svého vlastního stínu.

Čeho je nám tedy třeba? Je nám třeba Krve; v této Krvi Kristově nalezneme pevnou naději, jež nás zbaví všeliké otrocké bázně; a nalezneme živou víru, zakoušejíce, že Bůh nechce nic jiného než naše dobro. A proto nám dal Slovo, svého jednorozeného Syna; a Syn nám dal život, aby nám vrátil život, a z Krve nám učinil lázeň, v níž by obmyl malomocenství našich nepravostí. Tím tedy duše poznává a živou vírou se toho drží, že Bůh nedopustí ďáblům, aby nás obtěžovali více, než bychom snesli; ani světu, aby nás soužil více, než bychom byli schopni pojmout; ani představenému, aby na nás kladl větší poslušnost, nežli bychom unesli.

S tímto sladkým a slavným světlem neupadnete v rozmrzelost ani ve zmatek pro nějaký boj; a nebudete se vzdalovat cely, ani vybíhat do společnosti lidí, ale budete objímat kříž a nezahodíte zbraně modlitby ani jiných duchovních cvičení. Ale pokořuje se svému Tvůrci budete mu přinášet pokorné a ustavičné modlitby; a ani v čas boje ani v čas klidu a vůbec v žádný čas nezmírníte krok, nýbrž s pílí a bez nedbalosti nebo zmatku budete sloužit Bohu a zachovávat svůj Řád v pravdě. Co toho bude příčinou? Světlo nejsvětějsí víry, jež jste nalezl v Krvi. Co je příčinou světla? Láska k žhoucímu milování, jež jste nalezl v Krvi. Neboť z lásky běželo to sladké milostné Slovo na potupnou smrt kříže; a žár božské lásky zničil a strávil tmu sebelásky, jež stínila oko, aby nevidělo. Proto nyní vidí a vidouc miluje a milujíc bojí se Boha a slouží svému bližnímu. A tak se nyní stal zmužilým rytířem a bojuje se štítem víry a zbraní lásky, jež je dýkou dvousečnou, totiž nenávisti a lásky, lásky k ctnostem a nenávisti k neřesti a vlastní smyslné náruživosti. A jako zamilovaný kochá se v kříži a v tom, že utrpením získává ctnosti, hledaje se zanícením lásky čest Boží a spásu duší. Kde nalezl tuto svatou touhu? V Krvi. - Jiným způsobem byste ji nalézt nemohl.

Proto jsem vám pravila, že si vás přeji vidět okoupána a utopena v Krvi ukřižovaného Krista, a pravím vám, že tehdy budete mít jméno a já znovu naleznu syna. Nuže koupejte a utápějte se v Krvi; bez rozmrzelosti a zmatku. Nic jiného nepravím. Zůstávejte ve svatém a sladkém milování Božím. Ježíši sladký, Ježíši lásko.

 

[Český překlad dr. Josefa Vašici převzat z knihy Listy sv. Kateřiny Sienské, Praha 1930, a jazykově upraven redakcí Revue Theofil.]

 

   

[RSS]

Přečteno 214x

další články