Kořeny spirituality Dona Boska

Zdálo by se, že život Dona Boska - bezesporu jednoho z nejvlivnějších světců moderní doby - je již do hloubky zmapován co do různých aspektů. Většina jeho ctitelů a příznivců salesiánského díla ví, jak hluboce byl ovlivněn mírností a trpělivostí sv. Františka Saleského v celém svém kněžském působení, oddaném zcela Kristu a svým hochům. Tato útlá knížka však mnohé překvapí, když mapuje různorodé duchovní proudy a světce, bez kterých by se Don Bosko nestal tím, kým byl. Užitečný je také pokus o krátký souhrn základních myšlenek Boskovy spirituality na konci knížky.

Autor - přední znalec Dona Boska - již v úvodu začíná odvážně nahrazovat pojem salesiánská spiritualita v tomto kontextu přesnějším pojmem boskovská spiritualita. Na dalších stránkách totiž ukazuje, z jak různorodých duchovních pramenů a vzorů Bosko čerpal po celý svůj apoštolát.

V první části knížky Buccellato ukazuje, že jediným klíčem k pochopení úspěchu Dona Boska a lavinovitého šíření jím založeného řádu je jedině jeho spiritualita, která „je tedy vrcholem, cílem opravdové znalosti Dona Boska." Jak známo, Don Bosko se snažil trávit co nejvíce času mezi svými hochy, nikdy nestát opodál. Co ale jeho duchovní a intelektuální život, nebylo to všechno na úkor něj? Tuto otázku autor zodpovídá na mnoha místech knížky, kdy jasně ukazuje a dokazuje, že ústraní pro modlitbu a také studium a psaní mělo pevné místo v celém světcově životě. Bez ústraní v modlitbě a studiu by tedy nikdy nedosáhl tak heroických ctností ve své pedagogické činnosti. „Nestačí se ptát, co vykonal, nýbrž - a to především - kdo je, jaká byla jeho duchovní zkušenost, jakou duši chtěl předat realitě, jejíž základy položil."

Don Bosko byl dítětem své doby - ale v pozitivní smyslu. Dokázal totiž vytvořit originální syntézu soudobých i starších duchovních proudů a s pomocí Ducha Svatého dát nově vyniknout dynamice evangelia. Pozoruhodné je, že ze spirituality sv. Františka Saleského těžil Bosko spíše implicitně, překvapivě ve svých obsáhlých spisech Katolického čtení nikdy nevydal nic „o" nebo „ze" svatého Františka Saleského. Bosko byl jistě od Boha obdařen už od začátku - jeho duchovním otcem byl Don Cafasso, který byl také svatořečen. Díky sv. Donu Cafassovi poznává už v konviktu spis sv. Ignáce z Loyoly Duchovní cvičení a po třicet let bude dále duchovní cvičení pravidelně vykonávat. Zde nachází kořeny salesiánské cvičení šťastné smrti. Další, sv. Filip Neri, byl pro Boska kromě příkladu dobroty a horlivosti pro spásu duší také inspirací pro svou pedagogiku radosti: ono známé „Ať se dá velká volnost skákat, běhat a po libosti křičet".

Jeho láska k chudým, vyloučeným a opovrhovaným má duchovní příbuznost se sv. Vincencem z Pauly. U něj našel příklad pro to, jak chudé navštěvovat, milovat a ulehčovat jejich břemenu. Když chce Don Bosko příklad kontemplace, nejde pro něj ke kartuziánům, ale k tomuto světci, proslulému láskou k bližnímu.

Jak Bosko dospěl k tolik zdůrazňované prorocké myšlence každodenní svatosti pro všechny, která byla tou dobou pro mnohé ještě nemyslitelná? Opět je zde poznamenán světcem, tentokrát sv. Alfonsem z Liguori. Tento lidový svatý neváhal přizpůsobit svůj styl schopnosti chápání svých adresátů z nižších vrstev a také dokázal najít zdravou morální teologii mezi soudobým rigorismem a laxismem. Dále jeho prorocké pojetí svátosti smíření jako úkonu milosrdenství, spíše než soudu, bylo Donem Boskem horlivě přijato. Alfonsova vize se krásně zrcadlí v životě sv. Dominika Savia: „Pro nás svatost spočívá v tom, být velmi veselí."

Poslední část knížky se snaží o krátký souhrn základních myšlenek Boskovy spirituality - což nám může dobře posloužit, chceme-li skutečně napodobit jeho heroické ctnosti. Může to posloužit jako „zpovědní zrcadlo" v otázkách spirituality tomu, kdo se snaží žít stylem Dona Boska. Některé věci možná budeme slyšet trochu neradi, ale pokud chceme jít autentickou boskovskou cestou, je dobré se jimi zabývat.

Knížka je tedy velmi vydařeným dílkem, i přes svou útlost, čehož příčinou je možná to, že autor neopakuje, co je všeobecně známo ze známých životopisů a studií, ale doplňuje tyto všeobecně rozšířené informace novými, často překvapivými souvislostmi. Nelze tedy než tuto publikaci doporučit.