Nacházíte se na: Theofil > Věrouka > Sociální nauka církve VI. - Sociální encykliky Jana XXIII.

Sociální nauka církve VI. - Sociální encykliky Jana XXIII.

Luboš Bližňák, 1.8. 2016

V seriálu o sociální nauce katolické církve se dostáváme k sociálním encyklikám papeže Jana XXIII.: Mater et Magistra (1961), Pacem in terris (1963). Papež se snažil reagovat na nové problémy doby a přinést praktické návody k řešení, "aby nastal spravedlivý sociální řád a všechny národy v něm dosáhly blahobytu, radosti a míru."

 

Sociální encykliky Jana XXIII.

Jan XXIII. (1881 - 1963, vlastní jméno Angelo Giuseppe Roncalli) vykonával svůj pontifikát v letech 1958 - 1963. Zvolen byl ve svých 77 letech, a přesto se stal jedním z nejvýznamnějších papežů. Byl člověk velmi srdečný, plný humoru, se zdravým selským rozumem a až s dětskou zbožností. Navštěvoval nemocnice, vězení a chudinské čtvrti. Usiloval o mír, zapojil se do řešení kubánské krize (1962).[1] V roce 1962 svolal II. vatikánský koncil. V průběhu koncilu zemřel. Byl to on, kdo přivedl církev do nové epochy.[2]

jan-xxiii-2.jpgEncyklika Jana XXIII. Mater et Magistra s podtitulem o nejnovějším vývoji života společnosti a o jeho utváření ve světle křesťanského učení vyšla 15. května 1961.[3] Dokument je vydán po děsivé zkušenosti druhé světové války, kdy se světová společnost snažila poučit z chyb a ve společnosti vládla touha po spravedlivější obnově životních poměrů lidstva. Ale existoval též východní blok zemí v čele se Sovětským svazem, kde vládla tvrdá totalita postavená na marxisticko-leninské ideologii.

Papež se snažil reagovat na nové problémy doby a přinést praktické návody k řešení, „aby nastal spravedlivý sociální řád a všechny národy v něm dosáhly blahobytu, radosti a míru."[4]

Papež Jan XXIII. vydal 11. dubna 1963 svou druhou sociální encykliku Pacem in terris, která má podtitul o míru mezi všemi národy v pravdě, spravedlnosti, lásce a svobodě. Okružní list vzniká v době, kdy je svět ohrožen nebezpečím jaderné války.[5]

Papež připomíná, že Bůh stvořil svět a tudíž zachování míru na zemi vyžaduje plnění posvátného řádu, který Stvořitel ustanovil a který je člověk svým rozumem a svým svědomím schopen odhalovat. Ale mezi lidmi a národy vládne mnoho neshod a hrozí, že vzájemné vztahy budou řešeny násilím. To je v rozporu s Božím záměrem a s cestou k vyššímu obecnému dobru.

Je důležité dodržovat lidská práva[6]  na celém světě a spolupracovat na mezinárodní úrovni. Státy se mají řídit zásadami pravdy, spravedlnosti, solidarity a svobody. Papež ve své encyklice rozebírá otázku politických uprchlíků, vyzdvihuje důležitost odzbrojení a zachování míru, odsuzuje válku,[7] připomíná nutnost podpory rozvojových zemí, vzájemnou propojenost a závislost států. Zdůrazňuje potřebu existence celosvětové autority, která se bude snažit dosahovat všeobecného blaha za souhlasu všech národů. Oceňuje roli OSN a Všeobecnou deklaraci lidských práv.[8]

Závěrem vyzývá křesťany, aby se účastnili veřejného života v zájmu rozvoje obecného blaha a míru mezi lidmi, ve jménu Krista - Knížete pokoje.[9]

 

Související články

Sociální nauka církve I. - Kompendium sociální nauky

Sociální nauka církve II. - Kompendium sociální nauky

Sociální nauka církve III. - Kompendium sociální nauky

Sociální nauka církve IV. - Sociální encyklika Rerum novarum

Sociální nauka církve V. - Sociální encyklika Quadragesimo anno

Sociální nauka církve VI. - Sociální encykliky Jana XXIII.

Sociální nauka církve VII. - Dokumenty II. vatikánského koncilu

Sociální nauka církve VIII. - Sociální encykliky Pavla VI.

Sociální nauka církve IX. - Sociální encykliky Jana Pavla II.

Sociální nauka církve X. - Sociální encykliky Benedikta XVI.

Sociální nauka církve XI. - Sociální encyklika Laudato si

 

Poznámky:


[1] „Ještě v noci obdržela text poselství v ruském a anglickém překladu příslušná velvyslanectví. V sedm hodin ráno oznámil Chruščov, že oceňuje pozitivní obsah poselství. O hodinu později došlo i Kennedyho sdělení, že „poselství neobsahuje nic, co by uráželo Ameriku". Téhož dne vyzval papež obě velmoci k mírovému urovnání konfliktu. Jeho apel byl korunován úspěchem, k obávané intervenci nedošlo."

Gelmi, Josef. Papežové: od svatého Petra po Jana Pavla II. Str. 287.

[2] Srov. tamtéž. Str. 281 - 289.

[3] Srov. JAN XXIII. Mater et magistra. In: Sociální encykliky (1891-1991). Str. 113.

[4] Tamtéž. Str. 174. Čl. 263.

[5] Srov. JAN XXIII. Pacem in terris. In: Sociální encykliky (1891-1991). Str. 177.

[6] Jan XXIII. věnuje v encyklice velký prostor lidským právům a k dovysvětlení ochrany práv člověka cituje papež slova, která vyslovil jeho předchůdce Pius XII.: „Z právního řádu, jaký chtěl Bůh, vyplývá nezcizitelné a věčně platné právo, aby každý člověk měl zaručenu právní bezpečnost a aby se mu přiznal okruh práv, který byl zajištěn před každým svévolným útokem."

Srov. JAN XXIII. Pacem in terris. In: Sociální encykliky (1891-1991). Str. 187. Čl. 27.

[7] „Příčí se rozumu, že by v naší době, která si hrdě říká atomová, mohla být válka prostředkem k znovunabytí porušených práv."

JAN XXIII. Pacem in terris. In: Sociální encykliky (1891-1991). Str. 210. Čl. 127.

[8] „Encyklika Pacem in terris, jakýsi duchovní testament Jana XXIII., se do značné míry ztotožnila s myšlenkami Všeobecné deklarace lidských práv OSN z 10. prosince 1948."

GELMI, Josef. Papežové: od svatého Petra po Jana Pavla II. Str. 287.

[9] Srov. JAN XXIII. Pacem in terris. In: Sociální encykliky (1891-1991). Str. 221. Čl. 171.

 

[RSS]

Přečteno 930x

další články