První pastýřský list českobudějovického biskupa J. V. Jirsíka z roku 1851 (3/3)

Pokračování. Předchozí díly:

První pastýřský list českobudějovického biskupa J. V. Jirsíka z roku 1851 (1/3)

První pastýřský list českobudějovického biskupa J. V. Jirsíka z roku 1851 (2/3)

Již jsem vám, moji nejmilejší, pověděl, k čemu mě pudila Kristova láska. Stejná láska mě pobízí, abych vám ještě nějaké žádosti a prosby položil na srdce.

Nejprve prosím vás, otcové a matky, prosím ve jménu Ježíše Krista za vaše miláčky, Buďte svým dětem viditelnými anděly strážnými. Váš život, slovo i příklad, budiž jim světlem vedoucím ke Kristu. Vychovávejte je ve víře a bázni Boží. Buďte jim pečlivými Josefy a laskavými Mariemi. Vodívejte je do stánku Páně a modlete se s nimi před Hospodinem. Zasvěťte je Pánu. Posílejte je do školy svědomitě a pilně. Vždyť víte, že škola je místo, které církev otevřela pro jejich spásu. Tam se jim podává nebeské mléko křesťanského učení, tam se všemožně pečuje, aby se jejich schopnosti rozvinuly, tam se budí jejich mravní cit, duše se přivádí k moudrosti a srdce podpaluje k ctnosti. Tam prýští pramen, z něhož se vylévá požehnání na rodiče i děti, na rodiny, obce i celé národy, na přítomná i budoucí pokolení. A proto, opět a opět prosím i napomínám, svědomitě přivádějte a pilně posílejte své drahé miláčky k tomuto živému pramenu. Pečujte pak, aby nikdo nekazil, co se vštípilo do mladých srdcí, aby nikdo neboural jejich vzdělání, aby nikdo pohoršováním maličkých neuvaloval hněv Páně na sebe i na vás.

Když mluvím o škole, musím vás zároveň poprosit, abyste měli učitele svých dětí v uctivosti. Učitelské povolání je ctihodné. Učitel, který hledí, aby dostál povinnostem svého stavu, je hoden, aby si ho vážil každý otec, každý křesťan. A jak těžký a pracný je to úřad, jak veliká je s ním spojena odpovědnost před Bohem i před lidmi! Přece však bývá malá a nepatrná jeho odměna na tomto světě. Nuže, přičiňte se, milí rodičové, ať se vaší vlídností a úctou, vaší uznalostí, vděčností a láskou usnadní učitelům vašich dětí břímě starostí a osladí jejich práce. Je-li dělník hoden své mzdy, je jí zajisté hoden i ctnostný učitel.

Vás pak, milí školní učitelé, ať posiluje Bůh, abyste dostáli úloze, kterou na vás církev a stát vkládají. Promluvím k vám podrobněji někdy příště. Zde jen řeknu, že škola je dcerou církve, že vyšla z církve, a že nesmí a nemůže být církvi odcizena, nemá-li ztratit všechen křesťanský ráz a blahodějný vliv na lidstvo. Církev má dvě ruce, Její pravice jsou kněží, vy máte být její levice. Ruka ale ruce pomáhej, a proto společně s námi knězi rozšiřujte království Boží na zemi.

Druhá moje žádost se týká všech a je zahrnuta v Božím přikázání, které říká: „Pomni, abys sváteční den světil". Pamatujte i vy, moji drazí a milí, pamatujte prosím, abyste světili sváteční den! Jestliže k vám poprvé promlouvám a obracím vaši pozornost k svěcení svátečního dne, mám k tomu nejeden důvod. Proč mnozí mezi námi žijí tak nectně a nešlechetně? Nemají sváteční den! Zapomínají na Hospodina, který je stvořil, a v Jeho rukou leží jejich osud a osudy celých národů. Zapomínají, že mají nesmrtelnou duši, která má vyšší povolání než jen na této zemi. Oni se nemodlí, nenaslouchají Božímu slovu, nepřijímají svátosti a nemají účast na Nejsvětější oběti, která se koná na oltáři a z které prýští požehnání. Neospravedlňují, neposilují, nekrmí a neposvěcují své duše. Proto k nim nepřichází Boží království, proto jejich duše hynou, a jako pole, které se neobdělává, zarůstají koukolem a trním zlých žádostí. Je možné, aby takto zpustlá duše zrodila něco, co by mohlo lidskou společnost obdarovat, oblažit? V žádném případě. Takový člověk není ani dobrým otcem, ani dobrým manželem, ani dobrým synem, ani dobrým představeným, ani dobrým služebníkem. Neočekávejte, že vám bude věrný ten, kdo není věrný Bohu. Nenamlouvejte si, že bude vděčný za vaši lásku, když necítí ve svém srdci žádnou vděčnost ani k Bohu. Nedomnívejte se, že bude věrně plnit povinnosti k vám, když neplní povinnosti k Bohu. Nelze, aby dával lidem, co jim dávat má, když nedává Bohu, co je Boží. Království Boží mezi námi hyne a mnoho bídy, strastí a těžkostí bolestně svírají lidstvo a jedna z hlavních příčin je ta, že se nesvětí den sváteční a nedělní, a že se nesvětí tak, jak velí Bůh. Dokud den Páně nebude všem tím, čím má být dle zákona Božího i církevního, nedočkáme se utěšenějších časů, moji nejmilejší.

Toto by dobře měli zvážit ti, kteří žádají, aby jim dělníci nejen celý týden, ale i v neděli ještě až přes poledne pracovali v jejich dílnách a továrnách. Sytí sice své dělníky chlebem vezdejším. Co je to ale platné, když je připravují o chléb, který živí a sytí k věčnému životu, jestliže je připravují o modlitbu, o slovo Boží, o svátosti? Zdali si sami takovým jednáním sami nad hlavou svou střechu nezapalují? Toho by si měli být vědomi i rodiče, hospodáři a všichni představení. Veškeré jejich prospěšné působení závisí na důvěře. Jak si může představený u svých podřízených získat důvěru, ví každý. Jak ji ale určitě může ztratit, a tím zkazit své prospěšné působení, vysvítá z následujících slov, která často slyšíme z úst lidu: „Kdo nemá vnější náboženství, nemá ani vnitřní, kdo nemá vnitřní, nemá také svědomí, kdo nemá svědomí, není náš přítel a není pevný, věrný pravdě a spravedlnosti, nýbrž je člověk jednající pouze podle své libovůle a svého prospěchu." Posuď každý sám, co je pravdivého v těchto slovech. Důvěra k představeným by se zajisté zvýšila, kdyby se pilně a zbožně účastnili společné a veřejné služby Boží, a měli by častěji na paměti povinnost dobrého příkladu.

„Nestaví-li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé" (Ž 127,1). Pravda těchto slov se odedávna potvrzovala a potvrzuje se i nyní. Kde Hospodin, náš Bůh, nepomáhá a neuděluje své požehnání, tam je marná všechna práce, tam se nic nedaří. Boží pomoci a požehnání je nám zapotřebí, abychom se mohli radovat z ovoce své práce. Kdo tluče, tomu bude otevřeno, kdo prosí, ten dostává. Milované, drahé ovečky, tlučme tedy, prosme, modleme se! „Na prvním místě žádám, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy, díkůvzdání za všechny lidi, za vládce a za všechny, kteří mají v rukou moc" (1 Tim 2,1-2). Modleme se za církev, aby přemohla všechna protivenství a mohla sloužit Bohu v úplném bezpečí a svobodě. Modleme se za svatého Otce Pia IX., aby ho Hospodin zachoval, a obživil ho a blahoslaveného učinil na zemi, a nevydával ho do rukou jeho nepřátel. Modleme se za našeho krále a císaře Františka Josefa, jelikož je skrze Boží nařízení učiněn knížetem země, aby dobře spravoval a ochraňoval svůj lid. Modleme se za všechny představené, aby vše dobře řídili a spravovali, k obecnému pokoji a k našemu prospěchu. Modleme se za sebe navzájem, abychom odolali útokům nepřátel našeho spasení, a „abychom mohli žít tichým a klidným životem v opravdové zbožnosti a vážnosti" (1 Tim 2,2). Modlete se konečně, a o to vás pro Boží lásku prosím, modlete se i za mě, svého vrchního pastýře. Nikdy jsem netoužil po této hodnosti, nýbrž jsem často vzdychal k Bohu, aby nevkládal na má slabá ramena úřad, který žádá a to zvlášť za našich časů sílu Pavlovu, učenost Augustinovu, lásku Karla Boromejského a tichost i pokoru Františka Saleského. Modlete se, prosím, aby mi nebeský Hospodin nadělil všechny tyto dary a ctnosti. Je mi jich zapotřebí jak ke svému tak i k vašemu spasení. Já se budu bez přestání modlit za vás za všechny do posledního svého dechu. Den co den budu vzývat Pána Boha, aby od vás odvrátil všechno zlé a dal vám všechno, čím byste se mu líbili a z čeho byste se v Něm mohli radovat po všechen čas.

A již vás všechny, mé drahé a milované ovečky, poroučím do mocné Boží ochrany. „Milost všem, kdo nepomíjející láskou milují našeho Pána Ježíše Krista" (Ef 6,24). „A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši" (Flp 4,7). Amen.

Dáno z mého biskupského obydlí v Českých Budějovicích, v den všech Svatých 1851.

Jan Valerian, biskup

[Zpracováno podle: Jan Valerian z Božího milosrdenství a z milosti apoštolské stolice biskup Česko-Budějovický, Časopis katolického duchovenstva, 1852/1, str.  3-24; citováno podle: http://depositum.cz/knihovny/ckd/strom.clanek.php?clanek=13779 (download 2016). Jazykově upraveno redakcí Revue Theofil.]

Související články

První pastýřský list českobudějovického biskupa J. V. Jirsíka z roku 1851 (1/3)

První pastýřský list českobudějovického biskupa J. V. Jirsíka z roku 1851 (2/3)

První pastýřský list českobudějovického biskupa J. V. Jirsíka z roku 1851 (3/3)