Nacházíte se na: Theofil > Recenze, novinky > List Židům

List Židům

Július Pavelčík, 19.9. 2016

KNIHA - Jaroslav Brož: List Židům. Český ekumenický komentář k Novému zákonu 16. Centrum biblických studií - Česká biblická společnost, Praha 2015, 260 s., ISBN 978-80-87287-73-6.

 

V řadě Český ekumenický komentář k Novému zákonu vyšel v roce 2015 (velmi pravděpodobně) první původní[1] samostatný český odborný[2] komentář Listu Židům od doby Františka Sušila,[3] jehož autorem je docent Katolické teologické fakulty v Praze Jaroslav Brož, který se dlouhodobě věnuje tomuto novozákonnímu spisu.[4] List Židům je podle něj „homiletickým útvarem, který v sobě vhodně a rétoricky účinně spojuje pasáže kérygmaticko‑doktrinální s osobním napomenutím či povzbuzením posluchačů (...), určený k ústnímu projevu" (s. 10). Jeho vznik klade do posledních roků 60. let 1. st. (s. 19), nelze však stanovit s jistotou, kdo je jeho autorem.[5] V otázcej-broz-list-zidum.jpg adresátů se kloní k názoru, že se jedná o komunitu, v níž je „převládající židokřesťanský ráz" (s. 15).

Samotný komentář je rozdělen do pěti částí:

   I. Postavení Krista (Žid 1,5-2,18),

   II. Velekněz hodný víry a milosrdný (3,1-5,10),

   III. Kristovo kněžství a jeho oběť (5,11-10,39),

   IV. Víra a vytrvalost (11,1-12,13),

   V. Přímé cesty (12,14-13,19).

Rozhodujícím členícím prostředkem tohoto dělení je „tzv. ‚ohlášení tématu‘ následující části" (s. 11), které nacházíme ve verších 1,4; 2,17; 5,9-10; 10,36-39; 12,13. Takovéto členění Listu Židům předložil světově proslulý odborník na tento novozákonní spis Albert Vanhoye,[6] na jehož díle je Brožův komentář i jinak výrazně závislý.[7]

Uvedená struktura zcela jasně ukazuje na primární a zásadní christologický zájem autora Listu Židům, který je soustředěn na kněžskou christologii, v níž rozvíjí teologii Ježíše Krista jako velekněze nové smlouvy. Toto v Novém zákoně jedinečné christologické téma autor spisu nahlíží ze dvou hlavních aspektů: 1. Kristus jako jediný „adekvátní" velekněz, tedy prostředník mezi Bohem a lidmi, který 2. jako kněz nového řádu („podle řádu Melchisedekova") přinesl novou a jedinou účinnou oběť, jejímž důsledkem je ustanovení nové smlouvy. Uvedené ústřední christologické téma je pak v listu propojeno s tématem eklesiologickým, totiž putováním Božího lidu do nebeské vlasti, k Božímu trůnu milosti. Na této cestě věřící nesmí ochabnout a musí se osvědčit především svojí vírou, vytrvalostí, úsilím o svatost apod.

List Židům je v mnoha ohledech spis náročný na interpretaci, proto nelze než uvítat vcelku čtivý, věcně vyvážený a formálně[8] dobře zpracovaný komentář Jaroslava Brože.

 

Od téhož autora:

Bible
Kniha Zjevení
Apoštol Pavel a Písmo
Bible a moderní kritika
 Číst Bibli zase jako Bibli
Evangelium podle Jana 
Hebrejská bible a dějiny
Desatero božích přikázání
Evangelium podle Matouše
K bohatým v Jakubovom liste
Benedikt XVI.: Verbum Domini
Izajáš. Svědectví o vítězící důvěře
D. Marguerat: Úvod do Nového zákona
Vnitřní konflikt člověka z pohledu apoštola Pavla 
Nové teologie Starého zákona a dějiny
Obtížné oddíly Předních proroků
Pavel z Tarsu a jeho svět

Úvod do Nového zákona
  O marnotratném otci
Zjevení Janovo

 

Poznámky:


[1] V rámci komentářové řady Malý stuttgartský komentář vyšel překlad díla Franze Lauba List Židům, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2001.

[2] Samozřejmě nemůžeme opomenout publikaci Jiřího Josefa Ottera s názvem Dva okrajové biblické spisy v novém aktuálním promýšlení: List Židům, List Judův, Kalich, Praha 2009 (výkladu Listu Židům se autor věnuje na s. 13-40). Nejedná se však o odborný komentář, ale spíše - slovy autora - o „nadlehčený způsob aktuálního ‚zamyšlení‘ nad hlavními zvěstnými oddíly" (tamtéž, s. 13).

[3] Sušil, F.: Písmo svaté Nového Zákona. Sv. Pavla List k Židům. List sv. Jakoba apoštola. List prvý sv. Petra apoštola. List druhý sv. Petra apoštola. List prvý sv. Jana apoštola. List druhý sv. Jana apoštola. Zjevení sv. Jana apoštola. List sv. Júdy apoštola, Dědictví sv. Prokopa, Praha 1872.

[4] Viz seznam literatury na s. 226-227.

[5] „Neukončenou diskusi o autorství Listu Židům lze uzavřít ujištěním, že jeho text je natolik svébytný, že k jeho interpretaci není znalost historického autora nezbytná" (s. 15).

[6] Poprvé v r. 1963 v díle La structure littéraire de l'Épître aux Hébreux, Desclée de Brouwer, Paris.

[7] Tato závislost sice není explicitně proklamovaná, ale je markantní, zásadní a nezřídka snad až nekritická a „nezdravá". Jedná se o značně doslovnou závislost především na komentáři Vanhoye, A.: A Different Priest. The Epistle to the Hebrews, Convivium Press, Miami 2011 (ale i jiných, např. Johnson, L. T., Hebrews. A Commentary, Westminster John Knox Press, Louisville - London 2006). Tato skutečnost v jistém smyslu klade otazník ohledně „původnosti" předloženého komentáře.

[8] Nachází se zde zcela zanedbatelné množství menších překlepů: s. 17: „křesťany vedlo odcházení od vlastních komunit trpká a bolestná zkušenost"; s. 45: po slovech „příštího světa" by měl být zřejmě v závorce plný řecký text, tedy tén oikoumenén tén mellousan; s. 110: „non i tora non in mundo"; s. 117, pozn. 173: „Démonsthenés"; s. 153, pozn. 243: nesprávně umístněný přízvuk v řeckém slově haima; s. 202, pozn. 359: za „Riggenbach str. 403" má být závorka; s. 204, pozn. 369: „městkou pevnost"; s. 228: ‘Outside the Camp'"; s. 231: „A different Priest"; s. 260: „Ägyptische Urkuknden".

 

[RSS]

Přečteno 1303x

další články