Nacházíte se na: Theofil > Ježíš Kristus > Gloria, laus et honor

Gloria, laus et honor

Theodulphus, 13.3. 2008

Hymnus od středověkého autora Theodulpha (750-821), který se dodnes zpívá při průvodu na Květnou neděli.

  

kvetna-nedele-2-men.jpg

 

 

O autorovi

Theodulphus (750-821), původem ze Španělska, byl opatem benediktinského kláštera a orleánským biskupem, jenž usiloval o obnovu kléru ve své diecézi. Měl blízký vztah s Karlem Velikým a byl označován jako Pindar[1] jeho dvora. Theodulphus byl básníkem a jedním z nejpřednějších teologů francké říše. Je autorem několika homilií a teologických traktátů (např. traktátu De Spiritu Sancto - „O Duchu svatém", v němž obhajoval západní pojetí ve sporu o Filioque), avšak jeho nejvýznamnějšími díly jsou latinské básně, z nichž nejznámější je hymnus Gloria, laus et honor, jehož první verše jsou dodnes součástí zpěvů při průvodu na Květnou neděli. Hymnus vznikl r. 810.

Pověst o vzniku tohoto hymnu říká, že Theodulphus jej složil ve vězení, do něhož byl roku 818 uvržen synem a následovníkem Kar­la Velkého Ludvíkem Dobrým kvůli Theodulphově účasti na vzpouře proti Ludvíkovi. Údajně ve chvíli, kdy šel Ludvík v průvodu Květné neděle pod okny vězení, v němž byl Theodulphus uvězněný, Theodulphus z okna vězení zpíval tento hymnus a opět si naklonil krále tak, že král Theodulpha následně propustil z vězení. Ve skutečnosti však Theodulphus ve vězení zemřel, dokonce v něm byl pravděpodobně otráven.

Lukáš Drexler

  

Gloria, laus et honor

Gloria, laus et honor, tibi sit,

Rex Christe Redemptor:

Cui puerile decus prompsit Hosanna pium.

 

Israel es tu Rex, Davidis et inclita proles:

Nomine qui in Domini,

Rex benedicte, venis.

 

Coetus in excelsis te laudat caelicus omnis,

Et mortalis homo, et cuncta creata simul.

 

Plebs Hebraea

tibi cum palmis obvia venit:

Cum prece, voto, hymnis, adsumus ecce tibi.

 

Hi tibi passuro solvebant munia laudis:

Nos tibi regnanti pangimus

ecce melos.

 

Hi placuere tibi, placeat devotio nostra:

Rex bone, Rex clemens,

cui bona cuncta placent.

 

Gloria, laus et honor, tibi sit,

Rex Christe Redemptor:

Cui puerile decus prompsit Hosanna pium.

Chvála a sláva bud Tobě,

Kriste, zachránce, králi,

jemuž z dětských úst zbožné Hosanna zní!

 

Králem jsi Izraele, Davida potomkem slavným,

ve jménu Páně

jenž nám požehnat přicházíš sám.

 

Bez ustání tě na výši nebeské zástupy chválí,

člověk smrtelný též s veškerým tvorstvem Tvým.

 

Národ hebrejský

v ústrety s palmami vycházel Tobě,

s chválou a sliby však my, ejhle, jdeme ti vstříc.

 

Před tvým utrpením oni ti vzdávali chválu,

nám však jsi vládce a král,

jemuž náš chvalozpěv zní.

 

V nich jsi měl zalíbení, nuž přijmi i modlitby tyto,

 králi dobrý ty náš,

dobro jenž rád máš a ctíš!

 

Chvála a sláva bud Tobě,

Kriste, zachránce, králi,

jemuž z dětských úst zbožné Hosanna zní!

  

(Hymnus přeložil O. F. Babler a je převzat s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 3, 1940.)

 

Související články:

Egerie: Putování Egerie (Itinerarium Egeriae)  

 

  

Poznámka:

[1] Pindaros (522-442 př. n. l.) byl jeden z nejvýznamnějších řeckých lyriků.

 

[RSS]

Přečteno 2199x

další články