List osobě, jejíž jméno je zamlčeno

Ve jménu Ježíše Krista ukřižovaného a sladké Marie

Předrahý bratře v Kristu sladkém Ježíši. Já Kateřina, pokorná služebnice sluhů Ježíše Krista, vám píši v jeho drahé krvi, toužíc vás vidět jako opravdového dlužníka, abyste splácel svůj dluh svému Stvořiteli. Víte, že jsme všichni Božími dlužníky, protože to, co máme, máme pouze z milosti a nevýslovné lásky. Zajisté jsme neprosili, aby nás stvořil: jsa tedy hnut ohněm lásky, stvořil nás ke svému obrazu a podobě, stvořil nás v takové důstojnosti, že není jazyka, který by dovedl vypovědět, ani lidské oko nemůže vidět, ani srdce pomyslet, jak veliká je důstojnost člověka. To je ten dluh, který jsme vzali od Boha, a on chce, aby mu ten dluh byl splácen, to jest, chce lásku za lásku. Věc spravedlivá a slušná je, aby ten, jenž se vidí milován, miloval. A ještě nám ukázal větší lásku, když za nás dal život. Neboť Bůh vida, že člověk hříchem, jehož se dopustil, ztratil svou důstojnost a zavázal se ďáblu, tu on, svrchovaná věčná dobrota, nám přišel na pomoc. Zamilovav si své stvoření, chce je navrátit v jeho důstojnost a vyvést ze závazku, i posílá Slovo, svého jednorozeného Syna a odsuzuje jej na smrt, aby vrátil člověku život milosti; posílá jej vysvobodit člověka a vytrhnout ze žaláře hříchu a z ďábelských rukou. Ó sladký a milostný Synu Boží, nevýslovně drahé Slovo, nejsladší Lásko, ty jsi přišel vzít na sebe náš dluh a zaplatit; tys roztrhal dlužní úpis závazný mezi člověkem a ďáblem, neboť hříchem se mu zavázal; takže roztrhnuv listinu svého těla jsi nás osvobodil.

Ach, můj Pane! Kdo by neměl být celý stráven v takovém ohni lásky? Ti nebudou stráveni, kteří co den znovu obnovují svůj dlužní úpis s ďáblem, nehledíce na tebe, Ježíše Krista ukřižovaného, nasyceného potupami, Boha a člověka. Ach, ach, takoví činí ze svého těla chlév a v něm chovají zvířata, nemající žádný rozum.

Ach, předrahý bratře, nespěte déle ve smrti smrtelného hříchu! Pravím vám, že již je přiložena sekera ke kořeni stromu. Vezměte sekeru svaté bázně Boží a ruka lásky ať s ní zachází. Vyčistěte hnilobu své duše a svého těla. Nebuďte k sobě ukrutným, nebuďte svým katem, utínaje se od své hlavy, Krista sladkého a dobrého Ježíše. Již žádná hniloba, již žádná nečistota! A obraťte se k svému Stvořiteli; otevřete oči své duše a vizte, jak veliký je oheň jeho lásky, která vás snášela a neporučila zemi, aby se otevřela, ani zvířatům, aby vás pohltila. Ba naopak, dal vám zemské plodiny a slunce a teplo a světlo a nebe a (jeho) pohyb, abyste byl živ, dávaje vám čas, abyste se mohl polepšit. A toto učinil pouze z lásky. Ó zloději, nevědomý dlužníku, již nečekejte déle: učiňte Kristu ukřižovanému oběť své mysli, duše i těla. Neříkám, abyste se zavraždil, chtěje mu ji učinit zrušením tělesného života, nýbrž mluvím o smrti smyslných žádostí, aby vůle byla umrtvena a rozum živ, následuje šlépějí Krista ukřižovaného. Tehdy splatíte dluhy. Dejte Bohu, co je Božího, a zemi to, co náleží zemi. Bohu sluší dát srdce a duši a lásku se vší horlivostí a nikoli s nedbalostí. Všechno vaše konání má být založeno na Bohu. Co pak sluší dát zemi, totiž této naší smyslné části? To, čeho zasluhuje. Co zasluhuje ten, jenž zabíjí? Aby byl usmrcen. Tak bychom měli zabíjet tuto vůli, bičujíce své tělo, trestat ji, klást na ni jho Božích přikázání. A nevidíte, že tělo je smrtelné? Rychle mizí jeho svěžest, jako květ, který je odtržen od svého kořene. Nebuďte již déle takto živ, pro Krista ukřižovaného! Neboť vám slibuji, že Bůh nebude snášet takové ohavnosti a takové nepravosti, nepolepšíte-li svůj život, naopak vykoná nejpřísnější spravedlnost a sešle na vás soud. Pravím vám, že nejen Bůh, jenž je svrchovaná čistota, ale ani ďáblové nemohou ji (tu nepravost a ohavnost) snést, neboť se dívají na všechny ostatní hříchy kromě tohoto hříchu proti přirozenosti. Nebo jste snad zvíře či nerozumný živočich? Zajisté vidím, že máte lidskou podobu, ale pravdou je, že z tohoto člověka je učiněn chlév a uvnitř jsou nerozumná zvířata smrtelných hříchů. Ach, ustaňte, pro lásku Boží! Dbejte, dbejte o svou spásu; odpovězte Kristu, jenž vás volá! Jste učiněn, abyste byl chrámem Božím, to jest, máte přijmout Boha skrze milost, jsa živ ctnostně, účastně se krve Beránkovy, ve které se omývají naše nepravosti.

Ach běda, mé nešťastné duše! Nedovedu vztáhnout ruku na své a vaše nepravosti! Ó, jak mohla být tak ukrutná a nelítostná vaše duše a vaše zvířecí smyslná vášeň, že jste se obtížil takovými ohavnými hříchy! Ach běda, pukejte srdce, otevři se země, všecky skály padněte na nás, vlci pohlťte nás; netrpte takové nečistoty a urážky, činěné Bohu a vaší duši. Můj bratře, jazyk a všechny smysly zde ochabují. Ach ne, nechci, abyste pokračoval. Položte mez a učiňte konec té bídě, o níž jsem mluvila, a připomínám vám, že Bůh nesnese, pokud se nepolepšíte.

Ale naopak vám pravím, že budete-li chtít polepšit svůj život v této chvilce času, která vám zbývá, Bůh je natolik dobrotivý a milosrdný, že vám učiní milosrdenství; dobrotivě vás přijme do své náruče, dá vám být účastným krve Beránkovy, vylité s takovým ohněm lásky: neboť žádný hříšník není tak veliký, aby nenašel milosrdenství. Protože větší je milosrdenství Boží než naše nepravosti, od té chvíle, kdy se chceme polepšit a svatou zpovědí vyvrhnout hnis hříchu s pevným úmyslem zvolit si raději smrt než se znovu vrátit k tomu, co jsme vytrhli. Tímto způsobem opět nabudeme své důstojnosti, ztracené hříchem, a splatíme dluh, jejž jsme povinni splácet Bohu. Vězte, že kdybyste ho nesplatil, upadl byste do nejtemnějšího žaláře, jaký jen je možné si představit. Vězte, že když se tento dluh nesplatí zpovědí a litováním hříchů, není třeba, aby se někdo namáhal chodit pro něj, nýbrž on sám ve společnosti ďáblů, kteří jsou jeho pány, jimž on sloužil, jde odtud do pekelné propasti. Bratře můj sladký v Kristu sladkém Ježíši, nechci, aby tento žalář a toto odsouzení přišlo na vás, ale chci a prosím vás (a chci vám pomáhat) jménem Krista ukřižovaného, abyste vyšel z ďáblových rukou. Zaplaťte dluh svaté zpovědi, lituje urážek Božích a čině předsevzetí již nikdy neupadat do takové bídy. Pamatujte na Krista ukřižovaného, haste jed svého těla vzpomínkou na zbičované tělo ukřižovaného Krista, Boha a člověka. Neboť spojením božské přirozenosti s přirozeností lidskou naše tělo došlo takové důstojnosti, že je vyvýšeno nade všechny andělské kůry. Zajisté se tedy mají pošetilí synové Adamovi stydět vydávat se v moc takové žalostné věci a ztrácet svou důstojnost. Postavte si před oči Krista ukřižovaného, ukryjte se v ranách Krista ukřižovaného, utopte se v krvi Krista ukřižovaného. A neprodlévejte, nečekejte delšího času, neboť čas na vás nečeká. A kdyby vás vaše křehkost chtěla obtěžovat, čiňte nad sebou soud jako dobrý soudce. Vstupte na stolec svého svědomí a každé hnutí, které v sobě postřehnete, napravujte svatou a sladkou vzpomínkou na Boha. Vyzývejte sám sebe k odporu a nepřivolujte ke hříchu ani vůlí, ani abyste jej opravdu činil skutkem, nýbrž řekněte: „Snášej dnes, má duše, tuto nepatrnou námahu, odpírej a nepřivoluj. Možná, že zítra bude tvůj život dokonán. A budeš-li přece živ, budeš činit, co ti Bůh dá činit. Dnes učiň toto." Pravím vám, že budete-li takto činit, vaše duše i tělo, které je nyní učiněno chlévem, se stane chrámem, v němž Bůh bude mít zalíbení, přebývaje ve vás svou milostí. Pak, až dokonáte svůj život, obdržíte věčné nazírání na Boha, kde je život bez smrti a sytost bez omrzení. Nechtějte ztrácet takové dobro pro tak žalostnou a bídnou rozkoš. Nepravím vám jiného. Zůstávejte ve svatém a sladkém Božím milování. Odpusťte mé nevědomosti. Možná pro vás byla má slova obtížná a řekla jsem, co bychom snad nechtěli slyšet. Omluvte mne, neboť mne k tomu pohnula láska a touha po spáse vaší duše. Neboť kdybych vás nemilovala, nevkládala bych se do toho ani bych se o to nestarala, i kdybych vás viděla v rukou ďábelských, ale protože vás miluji, nemohu toho snést. Chci, abyste byl účasten krve Syna Božího. Ježíši sladký, Ježíši lásko, Maria sladká!

[List č. XXI. Český překlad Dr. Karla Vrátného převzat z knihy Listy svaté Kateřiny Sienské, Olomouc 1940 (zde pod označením „Nejmenovanému"), a s přihlédnutím k italskému znění jazykově upraven redakcí Revue Theofil.]

Více o sv. Kateřině Sienské

Od téže autorky:

List 289.
Čím větší je láska, tím hlubší je bolest
List bratru Rajmundu z Kapuy, z řádu kazatelského (I)
List bratru Rajmundu z Kapuy, z řádu kazatelského (II)
List bratru Šimonovi z Cortony, z řádu bratří kazatelů 
Paní Nelle, někdejší ženě Mikuláše Buoncontiho z Pisy 
"Toto tělo je Sluncem, Sluncem pravým"
List jistému vznešenému prelátovi
Nechť se zvedá oheň svaté touhy!
List bratru Tomášovi della Fonte 
Tajemství mého Srdce 
Mateřský Duch Svatý 
List židu Konsiliovi
Naše Vzkříšení!
Nepřátelé Kříže

Související články:

Caterinato: Sladká Maria - Panna Maria ve zbožnosti a díle sv. Kateřiny Sienské
Marie od Ukřižovaného Ježíše: Žádného nebe pro vás, neobrátíte-li se  
Lukáš Drexler: Jsou křesťanští mystici breathariáni? 
Mechtilda Magdeburská: Hřešit je ďábelské
Klement Římský: Čiňme pokání!