Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Působení Ducha Svatého

Působení Ducha Svatého

sv. Basil Veliký, 29.5. 2017

Sv. Basil Veliký (+379) potvrzuje tu skutečnost, že bez Ducha Svatého bychom nemohli dosáhnout nebe, neboť je to Duch Svatý, který "pozvedá srdce do výše, vede za ruku slabé a zdokonaluje pokročilé ... a svým společenstvím je činí duchovními."

  

voda-001-vyr-modr-men.jpg 

Koho to nepovzbudí, když slyší různá jména Ducha Svatého? Kdo by se svou duší nepovznesl až k Nejvyšší Bytosti? Neboť je nazýván Duchem Božím[1], Duchem pravdy, který vychází od Otce[2]; Duchem dobrým, Duchem prvopočátečním a Duchem Svatým. Toto je jeho vlastní a charakteristické jméno.

K němu se obracejí všichni, kdo potřebují posvěcení, po něm touží všichni, kdo žijí ctnostně; jeho dechem jsou jakoby zavlažováni a dostává se jim pomoci, aby došli k svému vlastnímu a přirozenému cíli.

On je pramenem posvěcení, světlem rozumu; každému rozumu dává ze sebe jakoby jakési osvícení, aby se dopátral pravdy.

Přirozeně je nepřístupný, ale lze ho dostat z pouhé jeho dobroty. Všechno sice naplňuje svou mocí, ale sdílí se jen těm, kdo jsou toho hodni. Nedává se stejně, nýbrž rozdává svou moc podle toho, jakou kdo má víru.

Svou podstatou je jednoduchý, ale působí rozmanitým způsobem. Jako je celý v jednotlivých bytostech, tak je i všude celý. Je rozdělován tak, že sám nic netrpí. Všichni na něm mají účast takovým způsobem, že sám zůstává celý podobně jako sluneční paprsek. Ten jako by byl přítomen u jednoho, kdo se těší z jeho dobrodiní, a přece osvěcuje zem i moře a prozařuje vzduch.

Tak i Duch Svatý je přítomen u každého, kdo je schopen ho přijmout, a to tak, jako by byl sám. Přece však všem vlévá dostatečnou a úplnou milost, nakolik jsou schopni a ne nakolik může on.

On pozvedá srdce do výše, vede za ruku slabé a zdokonaluje pokročilé. Dává světlo těm, kteří jsou očištěni od každé poskvrny a svým společenstvím je činí duchovními.

Zářivá a průzračná tělesa jsou tak osvícena paprskem, že sama překrásně svítí novým jasem. Podobně i duše, které mají Ducha a jsou jím osvěcovány, stávají se i samy duchovními a na jiné vyzařují milost.

Odtud dar předvídání budoucích věcí, porozumění tajemstvím, pochopení skrytých věcí, rozdílení darů, nebeský život, radostný ples s anděly. Odtud nikdy nekončící radost, přebývání v Bohu, proto jsme Bohu podobni. A to nejvznešenější, nad co si už nelze víc přát, je to, že se stáváš bohem[3].

 

[Sv. Basil Veliký: O Duchu svatém, IX,22-23; in PG, 32,107-110. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby Církve a upraven a doplněn poznámkami pod čarou redakcí Revue Theofil.]

 

Od téhož autora:

Cesta široká a cesta úzká
Je ďábel příčinou našeho hříchu?
O Duchu svatém (De Spiritu Sancto)
Z díla sv. Basila Velikého

 

Související články:

André-Marie Meynard: Nejvyšší hybná síla duchovního života: Duch svatý 
Marie od Ukřižovaného Ježíše: Pravá zbožnost k Duchu svatému 
Louis Lallemant: Poddajnost Duchu svatému a jeho vedení
Jan Maria Vianney: Nechejte se vést Duchem svatým
Cyril Jeruzalémský: Živá voda Ducha svatého
Jan Maria Vianney: Vedeni Duchem svatým

 

svatodusni-inspirace-7c.jpg

 

Poznámky:


[1] Srov. např. Řím 8,9.14.16.

[2] Srov. J 15,26.

[3] Srov. J 10,34.

 

[RSS]

Přečteno 1899x

další články