Nacházíte se na: Theofil > Církev > Církev Kristova - panenská Matka křesťanů

Církev Kristova - panenská Matka křesťanů

sv. Hildegarda z Bingenu, 20.9. 2017

Co přesně znamená, že Církev po vzoru Panny Marie počíná a rodí syny Boží a přitom zachovává své panenství neporušené, tlumočí v jedné pasáži svého díla "Scivias" německá mystička sv. Hildegarda z Bingenu (+1179).

   

hildegarda-vez-ducha-svateho-men.jpg

   

Proto je Církev panenskou matkou všech křesťanů, neboť v tajemství Ducha Svatého počíná a rodí ty, které předkládá Bohu. Proto jsou nazýváni syny Božími. A jako blahoslavenou Matku Duch Svatý zastínil tak, aby bez bolesti zázračně počala a porodila Syna Božího,[1] a přesto zůstala pannou, tak i Církev, blaženou Matku věřících, Duch Svatý osvěcuje, že bez jakéhokoliv porušení a s lehkostí počíná a rodí syny, přičemž zůstává pannou. Co to znamená?

Jako balzám vystupuje[2] ze stromu a jako nejsilnější léky vzcházejí[3] z onyxové nádoby, ve které jsou uschovány, a jako se bez jakékoliv zábrany rozlévá nejzářivější jas z drahokamu, tak se Syn Boží bez jakékoliv překážky porušení narodil z Panny, a stejně tak i Církev, Jeho Snoubenka, bez jakéhokoliv poskvrnění bludu rodí své syny, přičemž zůstává pannou v neporušenosti (své) víry.

 

[Scivias, II. kniha, 3. vidění, 12-13. Na základě polského překladu Hildegarda z Bingen: Scivias, tom 1, Księga pierwsza i druga, Kraków 2011, a latinského originálu in Migne: Patrologia latina, 197, sl. 458D-C, přeložil a poznámkami opatřil Lukáš Drexler.]

 

Více o sv. Hildegardě z Bingenu

 

Od téže autorky:

Liturgické hymny
Chor panen (Symphonia virginum) 
Dopis Hildegardy z Bingenu Bernardovi z Clairvaux  
O tom, že pět ran Kristových zahlazuje lidské hříchy  
Duch Boží pozvedá ducha člověka k nazírání děl Božích  
Předmluva Hildegardy z Bingenu ke knize Scivias 
Muž a žena jedním tělem ve spojení lásky  
Hymnus ke svaté Marii
Touha po zjevení Božím

 

Související články:

O Církvi a věčnosti 
Augustin: Jsme Jeho tělem
Izák ze Stelly: Maria a Církev   
Frederick William Faber: Církev
Emilian Soukup: Církev Kristova
Jan Merell: Mystické tělo Kristovo
Pavel VI.: Jediný poklad jediné Církve
Petr Kanisius: Koho lze nazvat křesťanem? 
Tomáš Akvinský: Kristus je Hlavou Těla Církve  
Henri de Lubac: Kdo vidí Církev, vidí skutečně Krista  
Louis Bouyer: Konečným cílem Vtělení je Kristus celý   
Frederick William Faber: Církev je dílo Nejsvětější Krve  
Wiesbaden Codex - "kodex Hildegardy z Bingenu" - na internetu
Lukáš Drexler: Zvěstování Panně Marii - počátek "nového stvoření" 
Luigi Melotti: Maria Nanebevzatá, obraz konečného naplnění Církve  
Wacław Hryniewicz: Církev je svátostí Kristovy přítomnosti, navzdory našim hříchům  
Scott Hahn: "A ukázalo se veliké znamení na nebi: Žena oděná sluncem"  
Jak svatí v nebi mohou vyslýchat tolik proseb o přímluvu zároveň?
Cyril Alexandrijský: "Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás"  
Cyprián: Nemůže mít Boha za Otce, kdo nemá Církev za matku  
Nancy Fierro: Hildegarda z Bingenu - Soulad nebeské harmonie  
Augustin: Církev je založena na skále, kterou vyznal Petr  
Hugo Rahner: Milujeme Církev, protože milujeme Krista  
Izák ze Stelly: Kristus nechce nic odpustit bez Církve  
Juan de Torquemada: Církev je studnicí vod živých  
Petr Lombardský: Jaké věci je manželství svátostí  
Wiesbaden Codex - "kodex Hildegardy z Bingenu"  
Jan Eudes: Kristovo tajemství v nás a v Církvi 
John Saward: Maria, Matka Nebeské Many

 

Poznámky:


[1] Srov. Lk 1,31.35; 2,6-7. Pozn. překl.

[2] Lat. sudat - dosl. „vypocuje se". Pozn. překl.

[3] Lat. emanant - dosl. „se řinou", „vytékají", ale i „povstávají", „pochází". Pozn. překl.

 

[RSS]

Přečteno 4048x

další články