Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > Stát se "domem chleba"

Stát se "domem chleba"

Józef Naumowicz, 21.12. 2018

Známý polský patrolog Józef Naumowicz (*1956) v následujícím úryvku předkládá výběr citací z děl významných osobností křesťanské tradice (Origena - Jeronýma, Bernarda z Clairvaux a Aelreda z Rievaulx), povzbuzujících k tomu, aby se každý věřící stal Betlémem - "domem chleba".

   

narozeni-jezisovo-048.jpg
 

   

Kdo přijímá Krista přítomného v eucharistii nebo v Božím slově, stává se skutečným Betlémem - místem, ve kterém Pán přichází na svět (Betlehem v hebrejštině znamená „dům chleba").

 

Origenes (†253)[1] - sv. Jeroným (†420)[2]:[3]

„Šťastným je, kdo má ve svém srdci Betlém, v koho srdci se Kristus rodí každý den. Neboť co znamená jméno ‚Betlém‘? ‚Dům chleba‘. Buďme tedy i my domem chleba, toho chleba, který ‚sestoupil z nebe‘ (J 6,41.50.58)."

(Homilie na Žalmy, 23 /Ž 95,10/[4]; in Sancti Hieronymi Presbyteri Tractatus sive homiliae in Psalmos, in Marci evangelium aliaque varia argumenta, 1897, s. 138)

 

Sv. Bernard z Clairvaux (†1153)[5]:

„Považ, že ‚On se narodil v judském Betlémě‘ (srov. Mt 2,1), a usiluj o to, aby ses ty stal judským Betlémem, a tehdy zajisté nebudeš odmítnut, abys Jej mohl náležitě přijmout v sobě. Betlém znamená ‚dům chleba‘, Juda znamená ‚vyznání‘. Naplníš-li tedy svou duši pokrmem Božího slova a s vírou a horlivostí, ač nikdy nedostačující, ovšem s tak velkou, jakou jen můžeš mít, přijmeš ‚onen chléb, který sestoupil z nebe a dává život světu‘ (J 6,33), totiž tělo Pána Ježíše, ... a jestliže ‚žiješ z víry‘ (Řím 1,17) a není potřeba nikterak naříkat, že ‚zapomínáš jíst svůj chléb‘ (srov. Ž 101,5)[6], tehdy se stáváš Betlémem ..."

(Promluvy na vigilii Narození Páně, 1,6; in Patrologia latina, 183, sl. 89-90)

 

Sv. Aelred z Rievaulx (†1167)[7]:

„Betlémem, ‚domem chleba‘, je Církev, v níž je udíleno tělo Kristovo, to jest ‚chléb pravý‘ (srov. J 6,32). Jesličkami v Betlémě je oltář v budově kostela[8]. Tam jsou krmeni tvorové[9] Kristovi, o nichž je řečeno: ‚Tvorové tví se v ní usídlili‘ (Ž 67,11)[10]. O tomto stole je napsáno: ‚Připravil jsi mi před mou tváří hostinu‘ (Ž 22,5)[11]. V těch jesličkách je Ježíš zavinut v plenkách. Zavinutí v plenky je rouškou svátostí[12]. V těchto jesličkách je pod způsobami chleba a vína[13] skutečné tělo a krev Krista. Je zde, jak věříme, sám Kristus. Je však zavinut v plenkách, to znamená neviditelně v oněch svátostech. A nemáme žádného tak velkého a zřejmého znamení[14] Kristova narození, jako toho, že každodenně u svatého oltáře přijímáme Jeho tělo a krev; a že poznáváme, že Ten, který se pro nás jednou narodil z Panny, je za nás každodenně obětován. Pospíchejme tedy, bratři, k jesličkám Páně. Avšak dříve než k nim přistoupíme, musíme se - nakolik jsme schopni - k tomu s pomocí Jeho milosti připravit."

(Řeč 2. na Narození Páně; in Patrologia latina, 195, sl. 227)

 

[Z knihy Józef Naumowicz: Cztery przyjścia Pana, Poznań 2007, a s ohledem na originální znění uvedených citací přeložil Lukáš Drexler.]

 

Související články:

vanocni-inspirace-4-c.jpg
 

 

Poznámky: 


[1] Origenes (†253) - jeden z největších a nejvlivnějších církevních teologů, autor mnoha biblických komentářů a teologických, spekulativních děl, velmi poznačených platónskou filosofií, kvůli čemuž byly některé body jeho nauky a nauky jeho následovníků později spolu s dalšími odsouzeny na 2. konstantinopolském koncilu (r. 553). Pozn. překl.

[2] Sv. Jeroným (†420) - jeden z největších církevních otců, učitel Církve, překladatel Písma do latiny (tzv. Vulgaty), autor mnoha biblických komentářů, zprvu příznivec Origena a překladatel některých jeho děl, později naopak zarputilý odpůrce Origenovy teologie. Pozn. překl.

[3] Homilie na Žalmy, z nichž je vzat následující úryvek, byly nejprve jeho editorem Germaninem Morinem na přelomu 19. a 20. století považovány za dílo sv. Jeronýma. Na základě pozdějšího výzkumu Vittoria Periho, prezentovaného r. 1980, se však došlo k v současnosti obecně přijímanému závěru, že původním autorem těchto homilií je Origenes a Jeroným pořídil pouze jejich překlad do latiny, i když mnohdy velmi volný nebo pozměněný a navíc doplněný Jeronýmovými vlastními úpravami a poznámkami. Více k tomu viz např. v úvodu in: Orygenes - Hieronim: Homilie o Księdze Psalmów, Kraków 2004, s. I-XIII. Nové světlo do těchto domněnek by mohl vnést v r. 2012 v Německu objevený řecký manuskript z 12. stol. cca 30 Origenových homilií k Žalmům (více k tomu viz zde). Pozn. překl.

[4] Značení podle Vulgaty, podle současného značení se jedná o Ž 96,10. Pozn. překl.

[5] Sv. Bernard z Clairvaux (†1153) - jeden z největších katolických světců a duchovních autorit, cisterciák, učitel Církve, autor mnoha teologických a zejména spirituálně laděných děl. Pozn. překl.

[6] Značení podle Vulgaty, podle současného značení se jedná o Ž 102,5. Pozn. překl.

[7] Sv. Aelred z Rievaulx (†1167) - anglický cisterciácký opat, autor vícera duchovních a teologických spisů. Pozn. překl.

[8] Lat. in ecclesia - dosl. „v církvi", kdy tentýž výraz ecclesia, použitý i v předchozí větě, označuje podle kontextu jak Církev ve svém celku, tak místní církve, potažmo místa jejich shromáždění, tj. kostely. Pozn. překl.

[9] Lat. animalia - dosl. „živočichové", „zvířata". Pozn. překl.

[10] Znění i značení podle Vulgaty, v níž je latinsky doslova: „Živočichové tví se v ní (tj. v zemi) usídlili", kdy onou zemí, uváděnou v Písmu v předchozích verších tohoto žalmu, je sv. Aelredem míněna ecclesia (k tomu lat. výrazu viz výše pozn. č 8). Podle současného značení se jedná o Ž 68,11. Pozn. překl.

[11] Znění i značení podle Vulgaty, podle současného značení se jedná o Ž 23,5. Pozn. překl.

[12] Lat. tegumentum sacramentorumPozn. překl.

[13] Lat. in specie panis et vini. Pozn. překl.

[14] Lat. signum - lze přeložit i jako „dokladu", „důkazu", „potvrzení". Pozn. překl.

 

[RSS]

Přečteno 257x

další články