Jsme vpravdě tím, co tajemně slavíme při oběti

Když se přináší svatá oběť, naplňuje se to, co přikázal náš Spasitel, jak svědčí apoštol: „Pán Ježíš právě tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, rozlámal ho a řekl: ‚Toto je moje tělo, které se za vás vydává. To čiňte na motu památku.‘ Podobně vzal po večeři i kalich a řekl: ‚Tento kalich je nová smlouva, potvrzená mou krví. Kdykoli z něho budete pít, čiňte to na mou památku.‘ Kdykoli totiž jíte tento chléb a pijete z tohoto kalicha, zvěstujete Pánovu smrt, dokud on nepřijde." (1Kor 11,23-26)

Proto se tedy přináší oběť, aby se zvěstovala Pánovu smrt a aby se připomínal ten, který za nás položil svůj život. On sám říká: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život." (J 15,13) Neboť tedy Kristus zemřel z lásky k nám, proto, když ve chvíli oběti připomínáme jeho smrt, prosíme, aby nám udělil lásku skrze příchod Ducha Svatého. Snažně si vyprošujeme, abychom pro lásku, s jakou se Kristus neváhal nechat pro nás ukřižovat, i my obdrželi milost Ducha Svatého a svět mohl být ukřižován pro nás a my mohli být ukřižováni pro něj (srov. Gal 6,14). Abychom napodobili smrt našeho Pána a abychom jako Kristus, který „když umřel, bylo to proto, aby zničil hřích jednou provždy, a když žije, žije pro Boha" (Řím 6,10), i my „žili úplně novým životem" (srov. Řím 6,4). A když jsme obdrželi dar lásky, abychom odumřeli hříchu a žili pro Boha (srov. Řím 6,11).

Vždyť „Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého, který nám byl dán" (Řím 5,5) - protože i účast na těle a krvi Pána, když jíme jeho chléb a pijeme z jeho kalicha, nám zajisté vnuká, že máme odumřít světu, ukrýt svůj život s Kristem v Bohu (srov. Kol 3,3) a ukřižovat své tělo i s jeho neřestmi a žádostmi (srov. Gal 5,24).

Tak dochází k tomu, že všichni věřící, kteří milují Boha a bližního, i když nepijí z kalicha tělesného utrpení, přece piji z kalicha Pánovy lásky. Jím opojeni umrtvují své údy (srov. Kol 3,5), které jsou na zemi, a oblečeni v Pána Ježíše Krista nestarají se o tužby těla (srov. Řím 13,14), ani nevěnují pozornost věcem viditelným, nýbrž neviditelným (srov. 2Kor 4,18). Pánův kalich se totiž pije tenkrát, když se zachovává svatá láska. Bez ní, i kdyby někdo do ohně skočil, nic mu to neprospěje (srov. 1Kor 13,3). Avšak s darem lásky se nám dostává toho, že jsme vpravdě tím, co tajemně slavíme při oběti.

[Fulgentius z Ruspe: Contra Fabianum (Proti Fabiánovi), 28,16-19; in CCL 91A, 813-814. Český překlad je převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby Církve a upraven a doplněn redakcí Revue Theofil.]

Od téhož autora:

Sám sebe za nás obětoval  

Související články:

Efrém Syrský: Duch a Oheň  
Cyprián: Chléb náš vezdejší dej nám dnes ...  
Hilarius z Poitiers: Jako Syn žije z Otce, tak my žijeme ze Syna skrze jeho tělo  
Ambrož Milánský: Tato svátost, kterou přijímáš, se uskutečňuje Kristovými slovy  
Jan Evangelista Urban: Jediná Boha hodná oběť: Kristus na Kříži, Kristus v eucharistii  
Johannes Marienwerder - Dorota z Montau: Čím více kdo miluje Pána, tím více po něm prahne  
Klement Alexandrijský: Skutečný chléb z nebe je tělo Kristovo, tělo zmrtvýchvstalé  
Marie-Vincent Bernadot: Podstata křesťanského života: zůstávat v Ježíši  
Tertulián: Požíváme a ctíme eucharistii a značíme se znamením Kříže  
Basil Veliký: Jak přistupovat k přijímání Těla a Krve Kristovy?  
Antonín Čala: Svědectví tradice o eucharistické oběti  
Karel Boromejský: Eucharistie přepodobňuje v Boha 
Francisco Fernández-Carvajal: Pane, očisti mě...
Henri J. M. Nouwen: Ježíšova konkrétní láska 
Hilarius z Poitiers: Takto jsi připravil zemi
Lukáš Drexler: Našel jsem svůj domov
Ambrož Milánský: Svatá Eucharistie
Eucharistie - dar ukřižované Lásky 
Jan Tauler: My jíme našeho Boha 
Elias Vella: Já v tobě a ty ve mně 
Ambrož Milánský: O Tajemstvích 
Charles Journet: Ta malá hostie
Karel Říha: "Tajemství víry"