Seslání Ducha Svatého

Když Pán odevzdával učedníkům moc dávat nový život znovuzrozením v Boha, říkal jim: „Jděte tedy, získávejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého." (Mt 28,19)

Vždyť slíbil ústy proroků, že v posledních dobách vyleje na své služebníky a služebnice Ducha Svatého, aby prorokovali. Proto také sestoupil Duch Svatý na Božího Syna (srov. Mt 3,16), který se stal člověkem, a zalíbilo se mu s ním přebývat v lidském pokolení, přebývat v lidech, bydlet v Božím stvoření, vykonávat v nich Otcovu vůli, zbavovat je staroby hříchu a obnovovat je v Kristu.

Lukáš praví, že tento Duch sestoupil po nanebevstoupení Páně o letnicích na učedníky (srov. Sk 2), že má moc nade všemi národy, aby je uvedl do (věčného) života a aby zahájil novou úmluvu. Proto svorně všemi jazyky zpívali Bohu chvalozpěv, když Duch spojil v jedno vzdálené kmeny a přivedl k Otci jako oběť prvotiny všech národů.

Proto také Pán slíbil, že pošle Obhájce (srov. J 15,26), aby nás připravil pro Boha. Jako se totiž z vyschlé pšenice nemůže stát jedno těsto ani jeden chléb bez vody, tak jsme se ani my, mnozí, nemohli stát jedno v Kristu Ježíši bez vody z nebe. A jako vyprahlá země nerodí, nedostane-li vláhu, tak ani my, dříve suché dřevo, bychom nikdy nemohli přinášet ovoce života bez deště, který nám nebe ve své dobrotě sesílá,

Našim tělům se totiž dostalo jednoty onou koupelí, která vede k neporušenosti, duším však skrze Ducha.

Duch Boží sestoupil na Pána: „Duch moudrosti a rozvahy, Duch rady a síly, Duch vědění a zbožnosti, Duch bázně před Bohem." (Iz 11,2) On ho zas dal církvi a na celou zemi posílá z nebe Zastánce, tam, kam i „ďábel spadl jako blesk" (Lk 10,12), jak říká Pán. Proto potřebujeme Boží rosu, abychom nebyli spáleni a nestali se neplodnými, a tam, kde máme žalobce, abychom měli i Obhájce. Vždyť Pán svěřil Duchu Svatému svého člověka, který upadl mezi lupiče a nad nímž se sám ustrnul a ovázal mu rány (srov. Lk 10); dal pak dva královské denáry, abychom skrze Ducha přijali obraz a nápis Otce a Syna (srov. Mt 22,20-21); abychom hospodařili s denárem, který nám byl svěřen, a rozmnožený jej odvedli Pánu (srov. Mt 20,9; 25,20-23).

[Irenej z Lyonu: Adversus haereses, III,17,1-3; in SC 34,302-306. Český překlad převzat ze samizdatového vydání Denní modlitby Církve a mírně upraven a doplněn redakcí Revue Theofil.]

Od téhož autora:

Zjevení Syna se rovná poznání Otce  
Pánem je Otec, Pánem je Syn, Pánem je i Duch Svatý  
Slávou Boží je živý člověk, životem člověka je patření na Boha  
Tři články naší víry: Otec, Syn a Duch Svatý 
Až přijde Kristus, uvidí lidé Boha 
Důkaz apoštolského zvěstování 
Eucharistie, záruka vzkříšení 
Kristus je králem všech lidí  

Související články:

Symbolika kříže podle sv. Ireneje z Lyonu 
Jan Pavel II.: Duch Svatý je osobní láska Otce a Syna  
Hilarius z Poitiers: Duch Svatý nás uvádí do veškeré pravdy  
Didymos Alexandrijský (Slepý): Duch svatý nás obnovuje křtem 
Cyril Alexandrijský: "Jestliže neodejdu, Zastánce k vám nepřijde" 
Ambrož Milánský: Duch Svatý - Učitel a Vůdce modlitby  
Basil Veliký: O Duchu svatém (De Spiritu Sancto)
Cyril Jeruzalémský: Živá voda Ducha svatého 
Brigita Švédská: O seslání Ducha Svatého 
Basil Veliký: Působení Ducha Svatého 
Augustin: Okoušení sladkosti Boží
Z díla sv. Basila Velikého