Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > Hymnus ke svaté Marii

Hymnus ke svaté Marii

sv. Hildegarda z Bingenu, 1.1. 2020

Mariánský hymnus "O splendidissima gemma", pocházející ze stěžejního díla německé středověké mystičky sv. Hildegardy z Bingenu (+1179) "Scivias" ("Cestyvěz"), v tomto díle označovaný jako "Symfonie o svaté Marii". V něm Hildegarda oslavuje Marii a událost vtělení Božího Syna, jíž Bůh za prostřednictví Mariina vše, co "Eva uvedla ve zmatek", napravuje a vrací zpět "na počátek". Latinsko-české znění včetně zvukové ukázky Hildegardina hudebního zpracování hymnu.

 

strom-jisajuv-010-upr.jpg 

 

Ó Nejzářivější Klenote[1],

jasná Ozdobo Slunce,

jež ti bylo vlito

jako Pramen tryskající ze srdce Otcova,

jímž je Jeho jediné Slovo,[2]

skrze Něž stvořil první materii světa[3],

již Eva uvedla ve zmatek[4].

Toto Slovo v tobě učinil člověkem,

a ty jsi onen Zářivý Klenot,

skrze nějž ono Slovo vydalo všechny ctnosti,

aby tak všechny tvory přivedlo (zpět) k první matérii.

 

Ó Nejsladší Výhonku,

který dáváš vzejít listí z kmene[5] Jišajova[6],

ó jak velká je ctnost,

již Božství spatřilo v Nejkrásnější Dceři,

když nebeský Otec

-  tak jako orel, jenž upírá svůj zrak do slunce -

upřel (svou) pozornost na skvělost Panny,

když zachtěl v ní vtělit své Slovo.

Neboť ve skrytém Božím tajemství,

když byl osvícen duch Panny[7],

podivuhodným způsobem vzešel z oné Panny zářivý Květ.

 

¤ 

 

Hudební zpracování hymnu v mírně odlišné textové variantě:

 

 

 

¤

   

O splendidissima gemma,

serenum decus solis

tibi infusum est,

fons saliens de corde Patris,

qui est unicum Verbum ejus

per quod creavit mundi primam materiam;

quam Eva turbavit:

hoc verbum fabricavit in te hominem,

et es illa lucida gemma,

a quam ipsum verbum eduxit omnes virtutes,

quemadmodum in prima materia omnes protulit creaturas.

 

O tu suavissima virga

frondens de stirpo Jesse,

o quam magna virtus est

quod divinitas in pulcherrimam filiam aspexit,

sicut aquila in solem oculum suum figit,

cum supernus Pater claritatem virginis attendit,

quando verbum suum in ipsa incarnari voluit.

Nam in mystico mysterio Dei,

illustrata mente virginis,

mirabiliter clarus flos ex ipsa virgine prodiit.

 

[Hildegarda z Bingenu: Scivias, III. kniha, 13. vize, 1. hymnus. Na základě latinského znění (Patrologia latina, CXCVII, r. 1855, sl. 729C-730D) a s ohledem k překladu polskému (Hildegarda z Bingen: Scivias, tom 1, Księga pierwsza i druga, Kraków 2011, s. 452-453) a anglickému (Hildegard of Bingen: Scivias, New York 1990, s. 525) přeložil Lukáš Drexler.]

 

Více o sv. Hildegardě z Bingenu

 

Od téže autorky:

Církev Kristova - panenská Matka křesťanů  
Dopis Hildegardy z Bingenu Bernardovi z Clairvaux  
Předmluva Hildegardy z Bingenu ke knize Scivias
Chor panen (Symphonia virginum)  
Touha po zjevení Božím  
Liturgické hymny

  

Související články:

 Obrazy z rukopisů Hildegardy z Bingenu
  Nancy Fierro: Hildegarda z Bingenu - Soulad nebeské harmonie
Wiesbaden Codex - "kodex Hildegardy z Bingenu" - na internetu
Wiesbaden Codex - "kodex Hildegardy z Bingenu"

 

vanocni-inspirace-4-c.jpg

marianske-inspirace-002-b.jpg

 

Pozmámky:


[1] Latinské gemma lze přeložit doslova i jako: „Pupene", což pak ještě lépe koresponduje se závěrem tohoto hymnu, kde „podivuhodným způsobem vzešel z oné Panny (tj. z ‚Nejzářivějšího Pupenu‘) zářivý Květ", tj. skrze Marii vtělené Slovo Boha Otce. Pozn. překl.

[2] Syna coby druhou Božskou Osobu Hildegarda nazývá Sluncem i jinde, po vzoru starozákonního proroctví Malachiášova („Ale vám, kdo se bojíte mého jména, vzejde slunce spravedlnosti se zdravím na paprscích", Mal 3,20) a po vzoru křesťanského, christologicky zaměřeného výkladu tohoto proroctví; viz např. její Výklad Vyznání sv. Atanáše: „... až do narození Krista, kdy se vpravdě ukázalo samo pravdivé Slunce spravedlnosti. A toto Slunce vydalo veliký třpyt skrze svou nauku, bylo slyšitelné a viditelné ve svém lidství. ... Slunce spravedlnosti vyšlo z nedotčené Panny a osvítilo celý svět" (český překlad podle: Hildegarda z Bingen: Nebeská harmonie. Výklad Atanášova vyznání víry a výbor z liturgických zpěvů, 2005, s. 33, 34, přel. M. Zvelebil), ale i další Hildegardiny texty. Pozn. překl.

[3] Tj. stvoření v prvotním (primum), počátečním, neporušeném, Bohem zamýšleném a Bohem chtěném stavu, který byl Eviným hříchem narušen a k němuž chce Bůh stvoření skrze Krista a prostřednictvím Panny Marie jako nové Evy opět přivést, jak je uvedeno dále, aby tvorstvo poté bylo opět jako „na počátku". Pozn. překl.

[4] Srov. Gen 3,1-19. Pozn. překl.

[5] Lat. de stirpe, jež lze přeložit i jako „z rodu". Pozn. překl.

[6] Srov. Iz 11,1: „I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce." Pozn. překl.

[7] Srov. Lk 1,35. Pozn. překl.

 

[RSS]

Přečteno 164x

další články