Syn jí nemůže odepřít nic

Znovu poděkujeme a znovu budeme chválit našeho Pána Ježíše Krista za velikost Marie, jeho drahé Matky, kterou si za takovou vyvolil z celého světa. Rozhodl se totiž dovolit, aby počala z Ducha Svatého (srov. Lk 1,26-38), aby ho nosila a zplodila, bez porušení a bolesti, Matka i Panna zároveň, aby jej nakonec kojila svým svatým prsem. Andělé zpívali: ‚Sláva na výsostech‘ (Lk 2,14) a on v jeslích plakal před svou Matkou. Ta na něho patřila, klaněla se mu a patřila na něho jako na svého Boha a svého Syna. Sloužila mu s úctou, a on se k ní zase choval, jako se dítě něžně chová k drahé Matce. Mohla se k němu modlit a mohla mu poroučet jako svému Synu. Nikdo nikdy neviděl podobný div.

Co se týče velikosti Mariiny v jejích ctnostech a svatém životě, nikdo to nedovede ani popsat, ani vystihnout. Má hlubokou pokoru, vysokou čistotu, širokou a bohatou lásku, je plná milosrdenství ke všem hříšníkům, kteří ji vzývají. Je Matka všech milostí a veškeré přízně, je naše Přímluvkyně a Prostřednice u svého Syna. On jí nemůže odepřít nic z toho, co si ona přeje[1], protože je jeho Matkou a sedí po jeho pravici; nese s ním korunu, jako Královna, je svrchovanou Paní nebe i země, nejvyšší ze všech tvorů a jemu nejbližší. Proto mu máme děkovat a chválit jej za velikou čest, kterou prokázal své Matce a nám všem v lidské přirozenosti, neboť nevděk vysušuje zdroj Božích milostí.

[Jan van Ruysbroeck: Sedm stupňů duchovní lásky, VIII. Český překlad převzat z: Po stopách mystiků k lásce Boží, Olomouc 1937, s. 106-107, a upraven redakcí Revue Theofil.]

Od téhož autora:

Kniha dvanácti bekyň  
Myšlenky o Eucharistii  
Myšlenky o Panně Marii  
Myšlenky o kontemplaci   
Nadpřirozená vyrovnanost  
O čtyřech znameních Boží věčné lásky   
Jednota v Trojici, Trojice v Jednotě - jeden všemohoucí Bůh 
Vizte, Ženich přichází, vyjděte mu vstříc!  
Se Synem v náruč Otcovu   
Věnec ctností  
Píseň druhá  

Související články: 

Efrém Syrský: Píseň o Nejsvětější Panně 
Emilián Soukup: Maria - Matka božské milosti 
Wincenty Granat: Účast Marie na díle vykoupení
Gabriel od sv. Marie Magdaleny: Maria Prostřednice  
Mikuláš Ďurkáň: Hlas otců církve o Panně Marii prostřednici 
Epifanius ze Salaminy: Chvalozpěv o Panně Marii, Bohorodičce 
Frederick W. Faber: Těm, kdo se bojí, že láska k Panně Marii uškodí zájmům Pána Ježíše 
Brigita Švédská: Andělova řeč o vznešenosti blahoslavené Panny Marie
Mechtilda Magdeburská: Kterak poroučet Ave Maria naší Paní 
Bernard z Clairvaux: A jméno té panny bylo Maria 
Jan Maria Vianney: Panna Maria, prostřednice 
Adrienne von Speyr: Maria, Služebnice Pána 
Co přivádí svaté v úžas u Panny Marie? 
Denis Kartuzián: K Marii

[1] Nejde zde o nadvládu člověka Marie nad Bohem Ježíšem, ale jednak o shodu Marie s vůlí Ježíše, s vůlí Boha („staň se mi podle tvého slova"; srov. Lk 1,38), kdy Maria si nepřeje nikdy nic protikladného k vůli Boží, ale vždy a po celou věčnost jedině to, co si přeje Bůh (jinak by bez této sjednocenosti vůle své s vůlí Boží nemohla být Matkou Boha), ale i o jistá privilegia jí jako Matky Boží, která jistým způsobem „předjímá" skutky Ježíšovy svou intervencí u něj (srov. událost v Káni Galilejské; J 2) a vyprošuje je u něj jedině v souladu s jeho vůlí, kdy ona nestojí nad vůlí Boží, ale v ochotné a radostné podřízenosti jí a v sjednocení s ní a v dokonalé službě této vůli Boha. Pozn. red. RTh.