Nacházíte se na: Theofil > Bible > Strongova čísla aneb biblické jazyky pro každého

Strongova čísla aneb biblické jazyky pro každého

Dominik Opatrný, 30.9. 2008

Strongova čísla se používají ve speciálních vydáních bible se slovníkem a konkordancí nebo v programech pro práci s biblí (Theophilos, BibleTime atd). Umožňují čtenáři bible dělat řadu věcí, ke kterým by jinak potřeboval znalost originálních jazyků: hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny.

  

Všechno vlastně vzniklo jako vylepšení biblické konkordance. Taková konkordance je velice užitečná věc, je to seznam všech slov vyskytujících se v bibli a míst, kde je v ní najdeme. Můžeme si tedy dohledat, kde všude se v bibli mluví o Petrovi, nebo čteme-li příběh o pomazání Saula za krále (1 Sam 15), může nás zajímat, co všechno se v bibli o pomazání říká. Bohužel ale práce s konkordancí není u nás moc běžná. Máme mnoho českých překladů bible, ale česká konkordance vyšla naposledy v roce 1993 k Bibli kralické.

Konkordance může být buď k původnímu biblickému textu nebo k určitému překladu. V prvním případě je použitelná jen pro ty, kteří znají příslušné jazyky, v druhém sice pro všechny, zato se ale na ní přenášejí (a ještě posilují) všechny nedostatky překladu. Žádný překlad není dokonalý a ani být nemůže. Buď se snaží o co největší doslovnost, a potom hrozí ztráta celkového smyslu, nebo se snaží postihnout, jak text působil na původní čtenáře (tzv. překlad dynamickým ekvivalentem), ale potom se ztrácejí podrobnosti.

Příkladem může být andělův pozdrav Marii (Lk 1,28). Buď jej přeložíme doslovně „raduj se", ale pak čtenář nepozná, že se jedná o běžný pozdrav. Nebo použijeme „buď zdráva" (neřku-li „dobrý den"), ale potom nám chybí přání radosti, které také má svůj smysl.

Ani ten nejdoslovnější překlad nemůže být ale zcela přesný (a navíc může být doslovnost snadno zavádějící). Některá slova musí být přeložena na různých místech různě. Jsou to často abstraktnější pojmy, pro které nemáme v češtině přesný ekvivalent: syneidésis (svědomí, úsudek), parrésiá (právo vystupovat, sebejisté vystupování). Jindy musíme různá slova přeložit jedním, protože čeština nemá dost výrazů na rozlišení. Tak se jako „tělo" překládá jak řecké sóma, tak sarx (to má sice také význam „maso", ten ale nejde všude použít).

Konkordance k překladům nám proto dávají trochu pozměněný obraz toho, co bychom se dozvěděli z konkordancí k původnímu textu.

Proto přišel americký biblista James Strong (1822-1894) s nápadem, jak konkordance vylepšit, aby byly založeny na původním textu, ale přitom je mohl používat kdokoliv. Strong si (společně s asi stovkou pomocníků) nejprve vzal hebrejský slovník Starého zákona a řecký slovník Nového zákona a všechna slova v nich očísloval. V hebrejštině od 1 (áv - otec) po 8674 (vlastní jméno „Tatenaj"), v řečtině od 1 (alfa) po 5624 (ófelimos - užitečný, prospěšný). Tento slovník umístil na konec konkordance k anglickému překladu King James Version, ve které ke každému výskytu připojil i příslušné slovo. Slovník obsahoval přepis (transliteraci a transkripci) a významy slova.

Čteme-li tedy „prolog" evangelia podle Jana „a slovo se stalo tělem", najdeme si, že je zde použito řecké slovo s číslem 4561, které zní sarx a vyskytuje se v Novém zákoně na 84 místech od Mt 16,17 po Zj 19,18.

Dnes se vydávají i takzvané interlineární studijní bible (Interlinear Study Bible), které obsahují hebrejský a řecký text, přičemž u každého slova je strongovo číslo a anglický překlad. 


strongova-cisla.jpg

 

Podobně to funguje i na počítači - čísla se zobrazují buď u každého slova, nebo po najetí myší nad slovo. Po kliknutí či ve vedlejším okně si můžeme přečíst číslo, původní slovo, jeho přepis a významy a následně můžeme vyhledat všechny výskyty.

Do jisté míry můžeme i dohledávat slova odvozená: třeba „jáhen" je řecky diakonos a má číslo 1249. Ob jedno slovo (diakonia - služba) pod číslem 1247 je pak sloveso „sloužit", diakonein, které je použito v perikopě o ustanovení jáhnů (Sk 6), přestože se tam o samotných jáhnech nemluví.

Strongova čísla sice z nikoho neudělají odborníka na hebrejskou a řjames-strong-men.jpgeckou bibli, mohou ale pomoci proniknout hlouběji do textu a radovat se z objevování Božího slova. 

 

James Strong

Dr. James Strong se narodil v New Yorku 14. srpna 1822. Působil nejprve jako profesor biblické literatury na Troy University a potom jako profesor exegetické teologie na Drew Theolgoical Seminary.

Podílel se na vydávání „Cyklopedie Bible, teologie a církevní literatury" a později převzal řízení celého projektu. Mezi jeho další díla patří „Nová harmonie a výklad evangelií", „Nárys historie Písma podle biblických záznamů a všech ostatních přístupných pramenů" a „Stánek (tabernacle) Izraele na poušti". Nejvíce se ale proslavil vedením projektu „Strongova vyčerpávající konkordance bible".

James Strong zemřel 7. srpna 1894 u Round Lake ve státě New York.

(podle Wikipedie)

 

Od téhož autora: 

Bible v počítači - návod k použití
Nový Jeruzalém ve Zjevení Janově 1 - Úvod 
Strongova čísla aneb biblické jazyky pro každého

 

[RSS]

Přečteno 317x

další články