Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi

Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi

Palladios, 6.10. 2008

Palladios (cca 363-430?) v portrétu mnicha Isidora popisuje "podivuhodného muže, kultivovaného v každém ohledu, v mravech i v poznání", pro jehož "dobromyslnost ctili jeho stín dokonce jeho nevěřící nepřátelé".

  

kvetiny-men.jpgI, 1. Když jsem poprvé přišel do města Alexandrie, v čase druhého konzulátu velkého císaře Theodosia[1], který je nyní díky své víře v Krista mezi anděly, potkal jsem tam podivuhodného muže, kultivovaného v každém ohledu, v mravech i v poznání. Byl to Isidor, presbyter a správce útulku[2] alexandrijské církve. O tomto muži, jehož kelii v Nitrii[3] jsem osobně viděl, se říká, že první zápasy[4] vybojoval v poušti už za mlada. Při našem setkání to byl již sedmdesátiletý stařec. Žil ještě patnáct dalších let a zemřel v pokoji.

2. Až do své smrti nenosil žádný plátěný oděv kromě turbanu, nekoupal se[5] a nedotknul se masa. Díky boží milosti měl však tělo vycvičené tak, že všichni, kteří jeho způsob života neznali, byli přesvědčeni, že žije v přepychu. I kdybych chtěl o ctnostech jeho duše povyprávět jen zčásti, scházel by mi čas. Byl tak lidumilný a mírumilovný, že pro jeho dobromyslnost ctili jeho stín[6] dokonce jeho nevěřící nepřátelé.

3. Měl takové poznání Svatých Písem a Božích nauk[7], že jeho mysl vystoupila a on strnul někdy i při společném jídle s bratry. Když byl pak vyzván, aby vyprávěl, co se mu ve vytržení přihodilo, řekl: „Má mysl odcestovala uchvácena jakýmsi viděním." Viděl jsem ho u stolu často uplakaného a když jsem se vyptával na příčinu jeho slz, uslyšel jsem, jak říká: „Stydím se[8], že já, obdařený rozumem, mající díky moci dané nám Kristem přebývat v zahradě blaženosti[9], se účastním pokrmu nerozumných."

4. Byl znám celému římskému senátu i manželkám mocných, jelikož do Říma přišel nejprve s biskupem Athanasiem[10] a později s biskupem Demetriem[11]. Ačkoliv oplýval bohatstvím a nadbytkem majetku, umíraje nenapsal závěť, ani nezůstavil peníze. Nezanechal svým sestrám, které byly panny, vůbec nic, ale svěřil je Kristu slovy: „Ten, který vás stvořil, vám zabezpečí živobytí stejně jako mně." S jeho sestrami žila skupina sedmdesáti panen.

5. Jako mladík jsem se k tomuto muži odebral a žádal jsem, abych byl uveden do poustevnického života. On věděl, že já, překypující silou mládí, potřebuji spíše než slova fyzickou práci. Proto mne jako zkušený krotitel hříbat vyvedl do vzdálenosti pěti milníků ven z města na místo zvané „Samoty".

Pokračování.

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Petr Fiala.)

 

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi

 

 

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom) (344/354-407) 
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 

 

patristika-2b-men.jpg 

  

Poznámky: 


[1] Tzn. v roce 388. Velký Theodosios panoval v letech 379-395.

[2] Řecky xenododochion - dům pro chudé a cizince na cestách.

[3] Centrum asketického života ležící jižně od Alexandrie, asi 60 km severozápadně od Sketis.

[4] Sportovní terminologie známá z listů sv. Pavla je zde často užívána. Např. 1Kor 9,24; 2Tm 4,7.

[5] Jedna z častých forem askeze pouštních mnichů. Srov. Historia Lausiaca 38,12; 55,2. Odpor asketů proti koupeli tehdy bezpochyby pramenilo v hlubokém odporu proti nestoudnému chování pohanů ve veřejných lázních. KROTTENHALER, St., Des Palladius von Helenopolis Leben der Heiligen Vater, Mnichov 1912, s. 11, pozn. 1.

[6] Srov. Sk 5,15.

[7] Tyto dvě věci se ne vždy vyskytovaly společně. Často o kolik dokonaleji znali Písmo, o tolik pokulhávala znalost teologie. KALINKOWSKI, St., STAROWIEYSKI, M., Palladiusz - Opoviadania dla Lausosa, Kraków 1996, s. 79, pozn. 39.

[8] Podobně jako se Plotinos, podle Porfyria, styděl, že vlastní tělo (Vita Plotini 1,1).

[9] Mnich, který se vydal cestou ctnosti, byl přirovnáván k andělovi. Srov. Gn 3,23. KALINKOWSKI, St., STAROWIEYSKI, M., Palladiusz - Opoviadania dla Lausosa, s. 79, pozn. 41.

[10] Bylo to v roce 340, v čase druhého vyhnanství sv. Athanasia, biskupa Alexandrie. Srov. Sokrates, Historia Ecclesiastica 4,23.

[11] Zřejmě biskup z Pessinos v Galatii, přívrženec sv. Jana Chryzostoma, který přišel do Říma v roce 405. Tehdy však měl být Isidor již mrtvý.

 

[RSS]

Přečteno 139x

další články