Nacházíte se na: Theofil > Duchovní život > Překážky Duchu svatému v nás

Překážky Duchu svatému v nás

sv. Marie Magdaléna de´Pazzi, 10.12. 2008

Sv. Marie Magdalena de´Pazzi (1566-1607) byla italská světice a mystička z karmelitánského řádu, jež je známá svými mimořádnými vytrženími, která jsou projevem úžasu nad krásou Milovaného. Co takovému úžasu může bránit, nám světice předává v následujícím textu.

   

maria-magdalena-de-pazzi-3.jpgJeště jednou se (světice) zastavila a počala v modlitbě prosit: „Ach, Věčné Slovo, řekni mi, prosím, které a jaké jsou překážky, jež působí, že vnukající a tak oplodňující Duch svatý nevykoná v duši celé své dílo? Vždyť je přece tak sladký a hořký! Ach, řekni mi, proč jen tak málo lidí zná jeho milé vábení? Ó Slovo, nyní, kdy je čas štědrosti, tvé milosti a lásky, řekni mi to, je-li to tvá vůle."

Odpověď Slova: „Jsou různé překážky, má drahá nevěsto, protože jsou různé stavy tvorů a také různá bytí tvorů.

Jednou takovou překážkou, jež oddaluje ode mne, je zloba, jež těm, kteří jsou ode mne daleko, naplňuje jejich srdce tak, že můj Duch v nich nemůže spoči­nout.

Jiní zase narážejí na překážku vlastní vůle. Jiní zase mají nejen překážku vlastní vůle, nýbrž též vlastního vidění a rozumění, takže mi chtějí sloužiti SVÝM způ­sobem. Chtějí mého Ducha, ale tak, jak se to líbí jim, a tak se stávají neschopní jej přijmout. Druzí zase, kteří jsou mi dosti blízko, narážejí o jinou překážku, jež se mi neméně protiví. Je to ona kletá vlažnost, v níž se jim zdá, že slouží mně, a nepozorují, že za­tím slouží sobě. A když se jim zdá, že mi začali slou­žit, tehdy jsou v nejnebezpečnějším stavu, protože mi slouží s uznáváním sama sebe a myslí, že mi slouží, jak si zasloužím, aby mi bylo slouženo. Avšak není tomu tak, protože chci, aby mi bylo slouženo bez sebelásky, s čistým úmyslem a pokorou. A tato pokora musí být taková, aby ponořila duši až do středu ze­mě, protože můj Duch je jako blesk, jenž sestoupí z nebes a nezastaví se až ve středu země. Tak i Duch svatý nespočine než v duši, již nalezne ve středu její nicoty. U vysokých a prostředních se nezastavuje, nýbrž přechází kolem."

Znovu žádala: „Ale, ach, milostné Slovo, ráda bych věděla, co dělat proti těmto překážkám, protože co by mi bylo platné, že jsem je poznala, kdybych též ne­znala lék proti nim?"

Odpověď: „Má nejmilejší nevěsto! Proti první překážce, to je proti zlobě, je třeba prostě postavit dob­rý úmysl. Protože však tento dobrý úmysl nemůžeš vštípit do zlých srdcí, skryj jej celý v sobě a nebudeš více cítit nesnesitelná muka. Budou to pro tebe muka pouze rozplameňující, nikterak však zdrcující, protože to budou muka bez vášně. Kdyby byla s vášní, trýznila by tě. A když mi potom obětuješ tato muka a spojíš je s mými mukami, promění se ve vánek, jenž rozhání mraky. Touto svou snahou a mukami z ní nepřekonáš zlobu v srdcích mých tvorů.

Proti vlastní vůli vezmi vůli mrtvou, nechtíc ani mne samého jinak než tak, jak je to mou vůlí. A tuto svou mrtvou vůli obětuj ve spojení s mou odevzda­ností, kterou jsem projevil v modlitbě k Otci v Olivetské za­hradě. V této odevzdanosti uschne býlí v srdcích tvorů zasazených v zahradě svaté církve.

Proti vlastnímu rozumění, jež je zkázou ctností, a proti snaze sloužit mi podle vlastního způsobu vez­mi: nic nechtění, nic nerozumění a nevědění podle vlastního způsobu. A obětuj mi to ve spojení s onou žádostí, kterou jsem já hořel, aby byl oslaven Otec, a uvidíš, že v tom změknou srdce mých tvorů, jež jsouce takto obměkčena a pohnuta, stanou se schop­na přijmout mého Ducha.

Proti vlažnosti, jež s tak špatným úsudkem dává vidět duši, že slouží mně, zatím co slouží jen sobě, ti pravím, má drahá dcero, že v témž okamžiku, v němž je duše sebevědomá, že slouží mně, přestává mi slou­žit. Postav proto proti prokleté vlažnosti žár lásky a obětuj ji ve spojení s onou samou láskou, jíž jsem se já sám vydal. A tato láska znovu obětovaná bude ohněm, jenž sestoupí do jejich srdcí a vypálí tuto vlažnost."

 

(Estasi e Lettere, ed. Vaussard, s. 161. Převzato s laskavým svolením České dominikánské provincie z revue pro duchovní život Na hlubinu, č. 6, 1929. Mírně jazykově upraveno redakcí Revue Theofil.)

 

Více o sv. Marii Magdaléně de´Pazzi (1566-1607)

   

Od téže autorky:

Jak Ježíš odpočívá v čistých duších 

 

Související články:

Louis Lallemant: Poddajnost Duchu svatému a jeho vedení 

   

[RSS]

Přečteno 309x

další články