Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském

Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském

Palladios, 29.1. 2009

V poušti žili dva významní poustevníci, kteří nesli jméno Makarios - jeden s přívlastek Egyptský, druhý Alexandrijský. O prvním z nich píše Palladios (cca 363-430?) v dalším dílu svého spisu "Historia Lausiaca".

  

XVII, 1. Skutků dvou slavných Makariů je tolik a jsou tak velké a neuvěřitelné, a tak váhám, jestli je mám vyprávět a zaznamenat, aby to snad nevypadalo, že si vymýšlím. Duch svatý totiž prohlásil: „Pán zahubí každého, kdo mluví lživě."[1] Věř, nejvěrnější, že si tedy nevymýšlím. Ten první z Makariů byl rodem Egypťan. Ten druhý pocházel z Alexandrie a dříve prodával sušené ovoce.

macarios-megas-upr-men.jpg2. Nejprve povyprávím o tom egyptském. Žil celkem devadesát let, z nichž šedesát strávil v poušti. Odešel tam jako třicetiletý mladík a byl uznán za hodna daru rozlišování, takže jej nazývali „mladým starcem". Činil rychlé pokroky. Ve čtyřiceti letech přijal dar uzdravování posedlých a předpovídání budoucnosti. Byl též uznán za hodna kněžské služby.

3. V hluboké poušti zvané Sketis[2] spolu s ním přebývali dva učedníci. Jeden mu vždy pomáhal s uzdravováním nemocných a druhý měl volno v sousední kelii. Po nějakém čase, když Makarios pronikavým zrakem opět předvěděl budoucnost, říká svému pomocníku, který se jmenoval Jan a který se měl později stát presbyterem místo něho: „Bratře Jane, poslechni si mne a snes mé napomenutí. Jsi pokoušen a pokouší tě duch lakoty. 4. Takto jsem to viděl a vím, že když mé napomenutí sneseš, zdokonalíš se zde, budeš chválen a ‚pohroma se k tvému stanu nepřiblíží‘[3]. Jestliže mne však neposlechneš, skončíš jako Gechazi, neboť trpíš stejnou chorobou."[4]

On však po smrti Makaria nic nedal na napomínání, a tak se to naplnilo. Po patnácti nebo dvaceti letech ukradl majetky chudých a onemocněl elefantiázou[5], takže na jeho těle nebylo jediné neporušené místo, na které by bylo možné položit prst. Takové totiž bylo proroctví svatého Makaria.

5. O tom, co se týče jezení a pití, je zbytečné se zmiňovat, jelikož se v oněch místech, buď z nedostatku nutných věcí nebo z horlivosti obyvatel, obžerství či lenivost nevyskytuje ani u obyčejných lidí. Povím tedy o jiných stránkách jeho askeze. Říká se, že dlel ustavičně ve vytržení a mnohem víc času trávil s Bohem, než věnoval pozemských záležitostem. Mluví se i o podivuhodných činech, které vykonal. 6. Jakýsi Egypťan zatoužil po svobodné[6] ženě, která byla vdaná, ale nedařilo se mu ji svést. Navštívil proto kouzelníka a říká: „Zařiď, aby mne milovala, nebo učiň, aby ji její muž propustil."

Po přijetí odpovídající odměny kouzelník pomocí magických čar zařídil, že se z pohledu druhých jevila jako kobyla.[7] Když její muž přišel domů, nemohl se vyrovnat s tím, že na jeho loži leží kobyla. Plakal, bědoval, mluvil se zvířetem, ale žádnou odpověď nedostal. 7. Zavolal si tedy presbytery vesnice, zavedl je do domu a ukázal jim ji. Nechápal, co se stalo. Tři dny nejedla, ani seno jako kobyla, ani chleba jako člověk, a neposílila se ani jedním z těchto pokrmů. Nakonec, aby byl oslaven Bůh a zjevila se ctnost svatého Makaria, napadlo jejího muže zavést ji do pouště. Nasadil jí ohlávku jako koni a takto ji zavedl do pouště. Když se přiblížili k Makariově kelii, narazili před ní na jeho bratry, kteří jim nedovolili vejít. Ptali se: 8. „Proč jsi sem přivedl tu kobylu?" Řekl jim: „Aby se jí dostalo milosrdenství." Oni se zeptali: „Co se jí stalo?" Pravil: „Byla proměněna v koně a navíc je to dnes třetí den, kdy nic nejedla."

Bratři to oznámili svatému, který se uvnitř modlil. Modlil se za ni, neboť mu již bylo zjeveno, s čím přichází. Bratřím svatý řekl: „Sami jste koňové, neboť máte koňské oči. 9. Ona je žena a vůbec podobu nezměnila, to pouze těm, kteří na ni hledí, se jeví jako kobyla, neboť byli oklamáni."

Potom požehnal vodu a od hlavy ji celou polil. Okamžitě ji všichni uviděli jako ženu. Dal jí jíst a zařídil, že jedla. Takto ji po vzdání díků Bohu i s jejím mužem propustil. Na rozloučenou jí ještě poradil: „Nikdy se nepouštěj církve a nestraň se společenství. To všechno se ti totiž přihodilo, protože jsi pět týdnů nepřistoupila ke svátostem."

10. A ještě jiný skutek jeho askeze. Dlouhý čas hloubil pod zemí od své kelie až do vzdálenosti půl stadionu štolu, na jejímž konci vykopal jeskyni. Když jej potom mnozí obtěžovali, odešel tajně z kelie do jeskyně, kde ho nikdo nenašel. Jeden z jeho horlivých učedníků nám vyprávěl, že se cestou do jeskyně modlíval dvacet čtyři modliteb, a zpátky také dvacet čtyři.

11. Rozneslo se o něm, že vzkřísil mrtvého, aby přesvědčil heretika, který nevěřil ve vzkříšení těla, a toto vyprávění se v poušti stále udržuje.

Jednou k němu přivedli posedlého mladíka. Dva mládenci jej svírali a jeho matka nad ním naříkala. Démon měl takovou moc: Když snědl tři měřice[8] chleba a vypil džbán vody, všechno hned vyzvracel. Z vyzvraceného pak vycházel kouř, jakoby to bylo stráveno ohněm. 12. Existuje totiž skupina démonů zvaných ohniví. Tak jako lidé jsou různí i démoni. Neliší se podstatou, ale smýšlením. Tento mladík, který se z pokrmů připravených doma matkou nenasytil, jedl často výkaly a pil svou moč. Matka s pláčem prosila svatého, aby ho přijal a vroucně se za něj modlil k Bohu. Po jednom nebo dvou dnech, když nemoc ustupovala, se svatý Makarios ptá matky: 13. „Kolik bys chtěla, aby jedl?" Odpověděla: „Deset liber[9] chleba."

On ji pokáral, že to je mnoho. Pak se sedm dní postil a modlil se za něj. Určil mu jíst maximálně tři libry chleba a přikázal, aby měl na starost nějakou práci. Takto ho[10] uzdravil a předal matce. Takový div učinil Bůh skrze obdivuhodného Makaria. Já jsem se s ním nesetkal, neboť zemřel rok před mým příchodem do pouště.

Pokračování.

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Petr Fiala.)

 

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi
Historia Lausiaca 5 - O Dorotheovi
Historia Lausiaca 6 - O Potamiene
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Historia Lausiaca 8 - O Alexandře
Historia Lausiaca 9 - O bohaté panně
Historia Lausiaca 10 - O těch v pohoří Nitria
Historia Lausiaca 11 - O Amúnovi z Nitrie
Historia Lausiaca 12 - O Orovi, O Pambovi
Historia Lausiaca 13 - O Ammoniovi
Historia Lausiaca 14 - O Benjamínovi 
Historia Lausiaca 15 - O Apolloniovi
Historia Lausiaca 16 - O Paisiovi a Izaiášovi 
Historia Lausiaca 17 - O Makariovi mladším
Historia Lausiaca 18 - O Natanaelovi

 

palladios-laus.jpg 

 

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom) (344/354-407) 
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 

 

patristika-2b-men.jpg

 

Poznámky:


[1] Žj 5,7a.

[2] Sketis - významné centrum poustevnického života, které založil právě Makarios Egyptský. Leží okolo 60-ti km jihovýchodně od Nitrie.

[3] LXX Ž 90,10b.

[4] Srov. 2Kr 5,20-27.

[5] Řecky „elefantiasis" - doslova: „sloní nemoc".

[6] Myšleno „ne-otrokyně" a nikoliv „ne-vdaná". Pozn. RTh.

[7] Podobné vyprávění v Historia monachorum in Aegypto 21,17.

[8] Řecky „modioi", jeden modios = cca 9 litrů.

[9] Po převedení jsou to asi 3,3 kg.

[10] +  ...Boží milostí a svým způsobem života, kterým přinášel druhým Boha,...   PG 34 1049D

 

[RSS]

Přečteno 204x

další články