Nacházíte se na: Theofil > Patristika > Historia Lausiaca 23 - O Eulogiovi a mrzákovi

Historia Lausiaca 23 - O Eulogiovi a mrzákovi

Palladios, 12.2. 2009

Eulogios přijal do svého domu mrzáka, aby se o něj do své smrti staral a aby si tak vzájemně byli cestou ke spáse. Do mrzáka však po 15ti letech vstoupil démon, který skrze něj útočil na Eulogia. Proto se společně vydali ke sv. Antonínovi Velikému pro pomoc, jak píše Palladios (cca 363-430?) ve svém díle "Historia Lausiaca".

   

XXI,1. Kronios, presbyter z Nitrie, mi vyprávěl: „Když jsem byl mladší, utekl jsem z důvodu acedie z kláštera svého archimandrity a po čase bloudění jsem dorazil k hoře svatého Antonína.[1] Leží mezi Babylonem[2] a Herakleiou[3] v hluboké poušti rozkládající se u Rudého moře, asi třicet mil od řeky. Přišel jsem do kláštera u řeky v Pispiru, kde bydleli jeho učedníci Makarios a Amatos, kteří ho po smrti pochovávali. Tam jsem čekal pět dní, abych se mohl se svatým Antonínem setkat. 2. Říkali, že dochází do tohoto kláštera někdy jednou za deset dní, někdy za dvacet, jindy za pět, tak jak ho Bůh právě do kláštera kvůli dobrodiní přicházejících přivedl. Tehdy se shromáždili mnozí bratři s různými potřebami a mezi nimi i jistý mnich Eulogios z Alexandrie, a s ním další, který byl zmrzačený. Tito dva přišli s následující záležitostí.

3. Tento Eulogios býval učitel svobodných umění[4]. Uchvácen touhou po nesmrtelnosti se však zřekl hluku světa, rozdal všechny své majetky a ponechal si pouze malé množství peněz, jelikož neuměl žádné řemeslo. Byl zasažený acedií, a tak nechtěl vstoupit do společenství, ani být sám. Jednou našel na tržišti pohozeného mrzáka, bez rukou a bez nohou. Neporušený měl pouze jazyk, kterým oslovoval kolemjdoucí. 4. Eulogios se zastavil a dlouze se na něj zadíval. Potom se modlil k Bohu a uzavřel s ním smlouvu. Řekl: ‚Pane, ve tvém jménu přijmu tohoto mrzáka a budu o něj pečovat až do smrti, abych také já díky němu dosáhnul spásy. Daruj mi k oné službě potřebnou vytrvalost.‘ Pak přistoupil k mrzákovi a ptá se ho: ‚Chceš, pane, abych tě přijal do domu a pečoval o tebe?‘ On mu odpověděl: ‚A jak rád.‘[5] Eulogios praví: ‚Jdu tedy přivést osla a vezmu tě odsud.‘

Mrzák souhlasil. On tedy přivedl osla, mrzáka pozvednul, zavezl ho do svého pohostinství a staral se o něj. Eulogios o něj pečoval, koupal ho, léčil, krmil, jak to vyžadovala jeho nemoc.

5. Mrzák to vydržel patnáct let. Po patnácti letech do něj vstoupil démon.[6] Vzbouřil se proti Eulogiovi, začal ho častovat hanlivými řečmi a spílal mu: ‚Jdi pryč, ty sprosťáku, ty uprchlý otroku, ukradl jsi cizí jmění a chceš být skrze mne spasen.[7] Pohoď mne na tržišti.[8] Já chci maso.‘

Eulogios mu tedy přinesl maso. 6. On však znovu vykřikl: ‚Nenaplňuje mne být stále jen s tebou, chci vidět davy.[9] Já chci na tržiště. Ty násilníku! Pohoď mne tam, kde jsi mne našel.‘

Kdyby měl ruce, jistě by se oběsil, tak ho démon rozdivočil. Eulogios se s tímto problémem odebral k asketům, kteří bydleli v sousedství a ptá se jich: ‚Co mám dělat? Tento mrzák mě přivádí k zoufalství. Mám ho vyhodit? Dal jsem Bohu slib a bojím se. Mám si ho nechat? On mi ve dne v noci prokazuje zlo. Nevím, co s ním udělám.‘ 7. Oni mu poradili: ‚Ještě žije Velký - tak nazývali Antonína -, běž za ním. Nalož mrzáka na loď a odvez ho do kláštera. Tam vyčkej, a až Antonín přijde ze své jeskyně, přednes mu svůj problém. Ať ti řekne cokoliv, drž se jeho rozhodnutí. Skrze něj k tobě totiž promluví Bůh.‘

Eulogios je poslechl. Naložil mrzáka do pastýřské loďky, v noci opustil město a zavezl ho do kláštera učedníků svatého Antonína.

antonin-veliky-sep-orez.gif8. Další den se stalo", jak Kronios vypráví, „že pozdě večer Velký, oděn koženým šatem, přišel. Při příchodu do svého kláštera měl takový zvyk, volal Makaria a ptal se ho: ‚Bratře Makarie, přišli sem nějací bratři?‘ Makarios odpověděl: ‚Ano.‘ A Antonín na to: ‚Jsou to Egypťané nebo Jeruzalémští?‘ Přikázal mu totiž: ‚Kdybys viděl, že příchozí jsou poněkud lenivější, řekni Egypťané. Kdyby však byli zbožnější a vzdělaní, pak řekni Jeruzalémští.‘  9. Zeptal se ho tedy podle zvyku: ‚Jsou ti bratři Egypťané nebo Jeruzalémští?‘ Makarios mu odpověděl: ‚Jsou pomíchaní.‘

Jestliže Makarios odpověděl, že to jsou Egypťané, řekl mu svatý Antonín: ‚Udělej čočku a dej jim najíst.‘ Potom se s nimi pomodlil jednu modlitbu a propustil je. Když však řekl, že Jeruzalémští, proseděl s nimi celou noc a promlouval k nim o věcech, které se týkají spásy.

10. Onoho večera se Antonín posadil, všechny si svolal, a pozdě večer, aniž by mu někdo prozradil své jméno, zvolal: ‚Eulogie, Eulogie, Eulogie.‘ Onen učitel neodpověděl, neboť se domníval, že volá nějakého jiného Eulogia. Antonín tedy praví znovu: ‚K tobě Eulogie, který jsi přišel z Alexandrie, mluvím.‘ Tehdy se už Eulogios ozval: ‚Prosím, co přikazuješ?‘ Antonín se ho zeptal: ‚Proč jsi přišel?‘ Eulogios mu odpověděl: ‚Ten, který ti vyjevil mé jméno, ti odkryl i onu záležitost, se kterou jsem přišel.‘ 11. Na to Antonín říká: ‚Já vím proč jsi přišel, ale řekni to přede všemi bratry, aby to uslyšeli i oni.‘ Eulogios tedy vyprávěl: ‚Tohoto mrzáka jsem nalezl na tržišti.[10] Dal jsem slib Bohu, že jej budu ošetřovat, abych tak byl skrze něj spasen, a on skrze mne.[11] Nyní mne po tolika letech nesnesitelně sužuje a já jsem uvažoval, že ho vyhodím. Kvůli tomu jsem přišel ke tvé svatosti, abys mi poradil, co mám udělat a pomodlil se za mě. Strašně totiž trpím.‘ 12. Antonín mu vážným a přísným hlasem řekl: ‚Chceš ho odvrhnout? Avšak ten, který jej stvořil, ho neodvrhne. Ty ho odhodíš, avšak Bůh vzbudí lepšího, než jsi ty, a ten jej sebere.‘

Eulogios se zarazil a zalekl se. Antonín nechal Eulogia a začal jazykem bičovat mrzáka. Pokřikoval na něj: 13. ‚Mrzáku, invalido, nehodný země i nebe, což nepřestaneš bojovat s Bohem? Nevíš, že je to Kristus, kdo ti slouží? Jak se opovažuješ mluvit proti Kristu? Nesnížil se snad Eulogios ke tvému obsluhování kvůli Kristu?‘

Pohrozil mu a nechal i jeho. Když si pak pohovořil se všemi ostatními o jejich záležitostech, oslovil Eulogia a mrzáka, a řekl jim: 14. ‚Nikde se neotáčejte, odejděte a neoddělujte se od sebe. Vraťte se do své kelie, ve které jste trávili čas dosud. Bůh už totiž pro vás posílá. Toto pokušení na vás přišlo, neboť se již oba blížíte ke konci a máte být po zásluze ověnčeni. Již se tedy nezdržujte, aby vás přicházející anděl nalezl na tom místě.‘[12]

Oni tedy spěšně odcestovali a vrátili se do své kelie. Po čtyřiceti dnech zemřel Eulogios a tři dny po něm také ten mrzák."

15. Kronios pak strávil ještě nějaký čas v okolí Thebaidy a vrátil se do kláštera v Alexandrii. Přišel právě ve chvíli, kdy bratři slavili čtyřicet dní po pohřbu blaženého Eulogia a tři dny po pohřbení mrzáka smuteční obřad.[13] Když se to Kronios dozvěděl, užasl. Vzal Evangelium,[14] položil ho doprostřed bratří a povyprávěl, co se stalo. Dodal ještě: „Sám jsem jim celý rozhovor tlumočil, neboť blažený Antonín neumí řecky.[15] Já jsem znal oba jazyky, a tak jsem jim překládal: oněm do řečtiny a jemu do egyptštiny."[16]

16. Kronios ještě vyprávěl, že jim oné noci blažený Antonín vyprávěl: „Celý rok jsem se modlil, aby mi bylo zjeveno místo spravedlivých a hříšníků. I uviděl jsem velkého, černého obra, dosahujícího až k oblakům, s rukama vztaženýma k nebi. Dole pod ním bylo jezero, které mělo rozměry moře, a já uviděl duše letící vzhůru jako ptáci. 17. Jedny vzlétaly nad jeho ruce a hlavu, a zachraňovaly se.[17] Druhé byly jeho rukama zasaženy, a ty padaly do jezera. Já jsem uslyšel hlas, který říkal: ‚Ty duše, které vidíš vzlétat, to jsou duše spravedlivých, které se zachraňují[18] do ráje. Ty druhé jsou však podrobeny touhám těla a pronásledovány zlými vzpomínkami, stahovány do Hádu.‘"[19]

Pokračování.

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Petr Fiala.)

 

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi
Historia Lausiaca 5 - O Dorotheovi
Historia Lausiaca 6 - O Potamiene
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Historia Lausiaca 8 - O Alexandře
Historia Lausiaca 9 - O bohaté panně
Historia Lausiaca 10 - O těch v pohoří Nitria
Historia Lausiaca 11 - O Amúnovi z Nitrie
Historia Lausiaca 12 - O Orovi, O Pambovi
Historia Lausiaca 13 - O Ammoniovi
Historia Lausiaca 14 - O Benjamínovi 
Historia Lausiaca 15 - O Apolloniovi
Historia Lausiaca 16 - O Paisiovi a Izaiášovi 
Historia Lausiaca 17 - O Makariovi mladším
Historia Lausiaca 18 - O Natanaelovi
Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském

Historia Lausiaca 20 - O Makariovi Alexandrijském
Historia Lausiaca 21 - O Mojžíši Etiopském 
Historia Lausiaca 22 - O Pavlovi 

 

palladios-laus.jpg 

 

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom) (344/354-407) 
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 

 

patristika-2b-men.jpg

  

Poznámky:


[1] Jedná se zde o tvrz Pispir, kde Antonín bydlel okolo dvaceti let.

[2] Babylon - tvrz poblíž Kairo.

[3] Herakleia - město ve středním Egyptě.

[4] Svobodná umění obsahovala: gramatiku, dialektiku, rétoriku, aritmetiku, geometrii, musiku a astronomii; původně také medicínu a architekturu.

[5] Var.  ‚Kéž bys to chtěl udělat, ale já toho nejsem hoden.‘ PG 34 1073C.

[6]...démon, který chtěl Eulogiovi uloupit úkol a předsevzetí, a mrzákovi péči a děkování Pánu. PG 34 1073D.

[7]Eulogios uklidňoval jeho srdce a vyzýval ho: ‚Ne, pane, nemluv tak, ale řekni, co tě rmoutí, a já to napravím.‘ Mrzák však zcela vážně řekl: ‚Nechci tyto tvé lichotky.‘ PG 34 1073D-1074A.

[8]Eulogios na to: ‚Prosím tě, pane, nechej si posloužit, jestliže tě něco trápí.‘ Rozhněvaný mrzák mu říká: ‚Už nesnesu tvou prohnilost a výsměšné lichotky. Nelíbí se mi tento potupný a zdrženlivý život.‘  PG 34 1074A.

[9] + Eulogios mu říká: ‚Za chvíli ti přivedu množství bratří.‘ On však se zatvrzelostí znovu pravil: ‚Běda mi ubohému, nechci vidět tvou tvář a ty mi přivedeš lenivé žrouty podobné tobě?‘ Škubal sebou a rozechvělým hlasem vykřikoval: ‚Nechci, nechci.‘ PG 34 1074A.

[10] +  ‚Měl jsem s ním soucit, a tak jsem ho po modlitbě k Bohu, aby mi dal milost vytrvalosti v péči o něj, přijal do svého domu.‘ PG 34 1075B.

[11] +  ‚Na jednom místě jsme spolu prožili patnáct let, tak jak byly tvé svatosti všechny zjeveny. Nevím, co strašného ode mne vytrpěl, že mne nyní...‘ PG 34 1075B.

[12] Var.  ‚Již se nezdržujte. Kdyby vás totiž přicházející anděl na tom místě nenalezl, přišli by jste o korunu.‘ PG 34 1075D.

[13] Text nejasný, co se týče časových údajů ve srovnání s bodem 14.

[14] +  ..., aby mu posluchači věřili,... PG 34 1076A.

[15] Antonín ve styku s Řeky využíval tlumočníka. Srov. Život sv. Antonína 72; 74; 77.

[16] Egyptštinou je myšlena koptština.

[17] Var. „..., ty byly zachráněny anděly." PG 34 1076C.

[18] Stejně jako v předcházející poznámce.

[19] Srov. Život sv. Antonína 66.

 

[RSS]

Přečteno 307x

další články