Historia Lausiaca 25 - O Pachonovi

XXIII,1. Ve Skétis bydlel jistý Pachon, kterému táhlo již na sedmdesátý rok. Tehdy mne v myšlenkách a v nočních představách znepokojovala žádost po ženě. Žádnému z mých sousedů, ba ani svému učiteli Evagriovi[1], jsem se s tou věcí nesvěřil, a když už mne vášeň dosti trýznila a nechybělo mnoho, abych odešel z pouště, vydal jsem se hlouběji do pouště, kde jsem se patnáct dní setkával s otci ze Skétis, kteří v poušti zestárli. 2. Mezi jinými i s Pachonem. Zjistil jsem, že žije čistě a je vycvičený v askezi více než druzí, proto jsem se odvážil a otevřel mu svou mysl. On mi řekl: „Neznepokojuj se tou věcí, neboť tím netrpíš z lenivosti. To ti potvrzuje místo, kde bydlíš, na kterém je nedostatek životních potřeb a kde není kontakt se ženami. Spíše se ti to přihodilo kvůli horlivosti. Je trojí cesta, kterou vede nečistota útok. Buď na nás doráží tělo, které je silné, nebo proti nám skrze myšlenky povstávají vášně a nebo nás skrze závist tyranizuje sám démon. Vím to, neboť jsem nad tím mnoho přemýšlel. 3. Hle, jak vidíš, jsem starý člověk. Už čtyřicet let bydlím v této kelii a přemýšlím o své spáse, a mohu říct, že jsem dodnes, i v tomto věku, stále pokoušen." Pak se zapřísahal a vyprávěl: „Po mých padesátinách na mne démon dorážel dvanáct let a nepovoloval ani v noci, ani ve dne. Domníval jsem se, že ode mne odešel Bůh, a proto jsem tyranizován. Nerozumně jsem zvolil raději zemřít, než se díky vášni těla zachovat hanebně. Vyšel jsem tedy a procházel pouští, dokud jsem nenalezl doupě hyeny. U něj jsem si nahý lehnul, aby mne zvířata, až vylezou, sežrala. 4. Když nastal večer, jak je psáno: ‚Přivádíš tmu, noc se snese, celý les se hemží zvěří‘[2], vyšla zvířata, samec a samice. Očichala mne, oblízala od nohou až k hlavě, a když jsem se domníval, že už budu sežrán, odešla ode mne. Ležel jsem tam celou noc, ale nic se mi nestalo. Uznal jsem tedy, že to mne jistě ušetřil Bůh, a zase jsem se vrátil do kelie. Po několika dnech vyčkávání mne démon napadl opět, prudčeji než prvně, a málem mne dohnal i k rouhání. 5. Proměnil se totiž v etiopskou[3] dívku, kterou jsem v mládí jednou v létě viděl sbírat klasy a která usedla na můj klín. Myslel jsem, že s ní snad budu obcovat, tak mne vzrušila. Dohnán k šílenství jsem ji udeřil a ona zmizela. Dva roky jsem pak nemohl snést zápach[4] své ruky. Naplněn malomyslností a beznadějí jsem se vydal potulovat hlouběji do pouště. Našel jsem tam malou zmiji, tak jsem ji vzal a přikládal ke svým genitáliím, aby mne uštknula a já zemřel. Tisknul jsem hlavu zvířete ke genitáliím, které byly příčinou mého pokušení, ale ani takto mne neuštknulo. 6. Pak jsem ve své mysli uslyšel hlas: ‚Pachone, vrať se a bojuj. Nechal jsem na tebe přijít trápení, aby ses nenaparoval, že jsi silný, abys poznal svou slabost a nespoléhal se nikdy na svůj způsob života, ale přibíhal pro pomoc k Bohu.‘ Takto ujištěn jsem se vrátil, s důvěrou se usadil a již se o boj nestaraje prožil jsem zbylé dny v pokoji. Jakmile démon poznal, že jím pohrdám, již se ke mně nepřiblížil."[5]

Pokračování.

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Petr Fiala.)

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi
Historia Lausiaca 5 - O Dorotheovi
Historia Lausiaca 6 - O Potamiene
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Historia Lausiaca 8 - O Alexandře
Historia Lausiaca 9 - O bohaté panně
Historia Lausiaca 10 - O těch v pohoří Nitria
Historia Lausiaca 11 - O Amúnovi z Nitrie
Historia Lausiaca 12 - O Orovi, O Pambovi
Historia Lausiaca 13 - O Ammoniovi
Historia Lausiaca 14 - O Benjamínovi 
Historia Lausiaca 15 - O Apolloniovi
Historia Lausiaca 16 - O Paisiovi a Izaiášovi 
Historia Lausiaca 17 - O Makariovi mladším
Historia Lausiaca 18 - O Natanaelovi
Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském
Historia Lausiaca 20 - O Makariovi Alexandrijském
Historia Lausiaca 21 - O Mojžíši Etiopském 
Historia Lausiaca 22 - O Pavlovi 
Historia Lausiaca 23 - O Eulogiovi a mrzákovi
Historia Lausiaca 24 - O prostém Pavlovi

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom) (344/354-407) 
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 

Poznámky:

[1] Srov. Historia Lausiaca 38.

[2] Ž 104,20.

[3] Tedy černošku. Černá barva je barvou satana, proto se v monastické literatuře satan často objevuje v postavě Etiopijce, např. Život sv. Antonína 6.

[4] Smrad charakterizoval satana. Život sv. Antonína 63.

[5] +  Když mne svatý Pachon těmito slovy o svých zápasech proti satanovi posílil, pomazal pro větší zdatnost proti námahám a poučil, jak lehce snést boj démona smilstva, poslal mne zpět a přikázal mi chovat se za všech okolností mužně. PG 34 1089C.