Nacházíte se na: Theofil > Recenze, novinky > Gabriele Amorth: Exorcisté a psychiatři

Gabriele Amorth: Exorcisté a psychiatři

Lukáš Drexler, 7.4. 2007

KNIHA - Gabriele Amorth: Exorcisté a psychiatři, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2006, 256 stran, překlad C.V. Pospíšil.

  

Knih v češtině pojednávajících o exorcismu a o skutečnosti osobního zla je u nás zatím spíše jako šafránu. Zásluhou především Karmelitánského nakladatelství jich však již pár máme: od francouzského psychiatra a trvalého jáhna komunity Blahoslavenství Philippa Madreho Ale zbav nás od zlého (Karm. nakl., Kostelní Vydří 2003, 2. vyd.), od italského kněze a teologa Raula Salvucciho Zkušenosti exorcisty (Karm. nakl,. Kostelní Vydří 1999), od řeholníka ze Společnosti svatého Pavla a římského exorcisty Gabriela Amortha Exorcista vypráví (Karm. nakl., Kostelní Vydří 2000), od Giovanniho Battisty Proji Lidé, démoni a exorcismy (Paulínky, Praha 2004) a nyní vyšla kniha opět od Gabriela Amortha Exorcisté a psychiatři (Karm. nakl., Kostelní Vydří 2006). Kromě těchto titulů bychom mohli ještě odkázat na především na Slovensku vydané tituly maltského exorcisty Eliase Velly (např. Zlí duchovia a exorcizmus, Per Immaculatam 2003, v češtině pak od téhož malá brožurka Démony vyhánějte, Křesťanské informační středisko, Zlín 1994). Zájemce o svědectví o konkrétním případu posedlosti a následného exorcismu ještě odkazuji na knihu P. Suttera Satan v Ilfurtu (Ladislav Kuncíř, Praha 1931), na kterou snad lze dosud narazit v některých farních či křesťanských knihovnách.                                                                

Kniha Exorcisté a psychiatři je dle mého soudu skvělým počinem. Po delší době to byla kniha, od které jsem se po začtení do prvních řádků nemohl odtrhnout a četl jsem ji všude, kde jsem měl krátkou chvíli a příležitost, ať doma, tak na cestách, bral jsem si ji všude s sebou, dokud jsem ji nedočetl.

g-amorth-obal.jpgJiž sám název knihy případného čtenáře navádí k vlastnímu obsahu této knihy: bude se jednat o dialog lékařů-psychiatrů a exorcistů, a o vše, co s tímto dialogem souvisí. Tím se dle mého kniha vymyká od dosavadní tuzemské knižní produkce na toto téma, s výjimkou knihy Philippa Madreho Ale zbav nás od zlého, který však své zkušenosti podává především z pohledu psychiatra, jenž byl často pro svoji lékařskou odbornost přítomen u obřadů exorcismu a i často nápomocen rozlišení, zda se v daném případě konkrétního člověka jedná o zasažení zlým duchem či o psychickou potíž. G. Amorth se však kromě základního představení problematiky, včetně konkrétních zkušeností a případů, snaží nastínit vztah mezi psychiatry a exorcisty, a jejich nezastupitelné a nezaměnitelné kompetence jako i možnosti vzájemného obohacení. Nevychází však v hodnocení tohoto vztahu pouze z teoretických úvah, ale především z praktických zkušeností, neboť se osobně účastnil mnoha přednášek pro psychiatry a setkání s nimi, a to ať s věřícími či nevěřícími. Výsledkem těchto setkání je z velké části i tato kniha.

Pokud pohlédneme na rozdělení knihy, shledáme v ní následující okruhy.

Úvodem Gabriele Amorth podává velmi stručný dějinný přehled exorcismu, včetně současného stavu. Ač uvádí, že by rád napsal dějiny exorcismů v katolické církvi, které doposavad chybí, musím přiznat, že stručností jím napsaných dějin jsem byl zklamán, neboť jsem očekával poněkud obsáhlejší pojednání na toto téma. I tak zde jsou však mnohé podněty, které mohou posloužit jako podklad pro další hlubší studium dané problematiky. Kromě pohledu do historie uvádí i do současné situace, a především na příkladu Francie ukazuje, nakolik je dnes situace v oboru exorcismu vážná.

Další oblastí jsou tři skutečnosti: okultismus, magie a spiritismus. Autor srozumitelně pojednává o tom, co se za těmito termíny skrývá, jaká nebezpečí z nich plynou a jak se proti těmto nebezpečím chránit. Okultismus Amorth považuje za „skutečné Satanovo náboženství" (s. 51), a kořen toho, proč jeho obliba v současné době vzkvétá, vidí jasně: „Vezměte lidem Boha, a svět se naplní modlami." (s. 51) Jako ochranu před okultismem pak předkládá na prvním místě novou evangelizaci, která navrací člověka zpět k Bohu, dále informaci, tzn. „dbalost o správné a pravdivé informace" (s. 59) v oblasti exorcismu a okultismu, a na třetím místě naslouchání osobám. V oddíle okultismus se dotýká také tzv. nové religiozity a satanismu, který považuje za „vrcholný bod lidské zvrácenosti a odvrácení se člověka od Boha" (s. 69). Magii pak chápe jako jeden „z primárních plodů okultismu" (s. 74) a řadí ji k nejrozšířenějším zlům.

Na tento oddíl následně navazuje pojednání o dialogu a možné vzájemné spolupráci exorcistů s psychiatry. Proč? Rozlišení, zda se v konkrétním případě jedná o vliv zlého ducha nebo o duševní potíž, počítá autor k základním problémům, který je potřeba pro další postup v pomoci danému člověku vyřešit. Jak jsem již uvedl výše, G. Amorth zde nevychází pouze z teoretických úvah o vztahu mezi exorcisty a psychiatry, nýbrž z četných setkání, konferencí apod. Jasně v tomto pojednání rozlišuje kompetence, které náleží tomu či onomu odborníkovi ve svém oboru, jež není vhodné zaměňovat, nýbrž že je namístě vzájemné obohacení a spolupráce. K tomuto zde tedy předkládá „podezřelé příznaky", kterých je třeba si všímat při rozlišování, kterému odborníkovi danou osobu svěřit k následné pomoci a péči. Tento oddíl je také obohacen o písemný záznam diskuse psychiatrů a G. Amortha ze dvou přednášek pořádaných na medicínské půdě.

Za poslední oddíl lze považovat pojednání o praxi modlitby za osvobození a o praxi exorcismu, jehož nedílnou součástí jsou pasáže o pomůckách exorcisty a výňatky z Římského rituálu (normy a samotné texty ritu). Tento oddíl však předchází a prostupují dva malé exkurzy - jeden o vztahu světců a démonů, z nichž je nejvíce zmíněn P. Pio, a další týkající se dosud nevyjasněné problematiky přítomností „duší zemřelých", které mnohdy různí exorcisté při modlitbě za danou osobu vnímají a dosud nejsou jednotní ve výkladu takovéto „přítomnosti".                                                            

Gabriele AmorthPřemýšlel jsem, proč mne tato kniha tak strhla s sebou. Za první devizu považuji téma, které je stále určitou výzvou (a záhadou) pro křesťana, ale i pro nekřesťana. Dobrá, ale tomuto tématu se věnují i výše jmenované knihy, čím je tedy tato kniha jiná oproti předchozím? Rozdíl oproti zmiňovaným knihám (kromě knihy P. Madreho, která je v mnohém podobná knize G. Amortha) vidím ve dvou skutečnostech: jednak populární (nikoliv však povrchní) čtivý styl, jakým je tato kniha napsána, a pak propojení teoretických tvrzení s množstvím případů z exorcistovy praxe. Navíc, ač je tato kniha již podle samotného názvu zaměřena na určitou oblast, tedy na vztah exorcistů a psychiatrů, lze ji vnímat jako základní uvedení do problematiky exorcismu a zkušenosti osobního zla, neboť autor bravurně a šťavnatě dokáže podat všechna základní témata s touto problematikou spojená - dějiny exorcismu a jeho současný stav, náčrt skutečnosti vlivu zlého na člověka včetně oblastí, na jejichž základě k tomuto vlivu dochází, uvedení prevence i způsobu následné pomoci a péče, a rovněž exorcistovy „propriety" včetně textů modliteb. Z knihy je také znát autorův smysl pro humor a určitá lehkost a pokojnost, s jakými projednávané téma zvládá. A ač nejsem italofil, myslím si, že i překlad C.V.Pospíšila v kladném přispívá ke čtivosti této knihy.

V úvodu k českému vydání sice překladatel knihy čtenáře varuje před přílišným zaobíráním se pojednávaným tématem, především pak osoby náchylné k úzkostlivosti a psychicky nevyrovnané, a obává se, že by obzvláště takovýmto lidem mohla kniha uškodit. Po přečtení knihy jsem však nabyl dojmu, že v knize není ani tak zvýrazněna problematika osobního zla, jako spíše náš svrchovaný Pán Ježíš Kristus, jeho vítězství a moc nad jakoukoliv „mocností", a velikost jeho lásky, před kterou kapituluje i to „nejmocnější" zlo. Toto navíc zvýrazňuje um autora knihy, který nás nezanedbává informovat o odvrácené straně duchovního světa, ale který především vydává svědectví o vítězství Vzkříšeného. A tak je to správně. Knihu vřele doporučuji všem bez rozdílu.

 

Knihu můžete zakoupit v e-obchodu Theofil zde.

 

Související články:

Zlí duchové, reiki, exorcismus (video)  
Jacques Verlinde, Lukáš Drexler: Křesťanství a okultismus
Peter J. Ashton: New Age a křesťanství, část 1/2
Peter J. Ashton: New Age a křesťanství, část 2/2  
Lukáš Drexler: Léčitel Bruno Gröning, ale jakou mocí? 
Exorcismus
New Age stručně
Ježíš Kristus, nositel živé vody (2003)
Malý slovník New Age
Lukáš Drexer: Podvod magie - recenze

 

[RSS]

Přečteno 219x

další články