Dobré skutky a dobročinnost

1. Nejmilejší bratří, bohatě štědrá velebnost Boha Otce i Krista nás obdařila a obdaruje četnými velkými dobrodiními. Otec, aby nás zachránil a dal nový život, seslal Syna. Ten nás měl znovu získat pro sebe. A Syn souhlasil se svým posláním. Aby nás učinil Božími syny, přivolil stát se synem člověka. Ponížil se, aby znovu pozdvihl lid pohřížený do hříchu. Dal se zranit, aby vyléčil naše rány. Stal se otrokem, aby otroky učinil svobodnými. Rozhodl se zemřít, aby smrtelným dal nesmrtelnost.

Jaké je to množství velikých darů Božího milosrdenství! A k tomu ještě jaká velebná starost o člověka! V starosti o naši spásu dbá o to, aby se vykoupený člověk snažil uchránit si to, co mu bylo dáno. Pán totiž přišel uzdravit Adamovy rány. Když pak vyléčil hadovo uštknutí, nařídil uzdravenému, aby již více nehřešil, protože jinak by jej stihlo ještě něco horšího.

Měli jsme si uchovat stav nevinnosti. Přes naši slabost a lidskou křehkost Boží dobrota znovu pomohla. Ve své spravedlnosti a milosrdenství nám ukázala cestu k záchraně. Svá poskvrnění můžeme smývat dobročinností.

10. Pán říká, že bude vše přidáno a dáno těm, kteří hledají Boží králov­ství a spravedlnost. Až nadejde den soudu, dá Pán podle vlastních slov účast na království těm, kteří budou v jeho církvi pomáhat.

Bojíš se, že bys ztratil svůj majetek, budeš-li z něho štědře rozdávat? Ubožáku, nevíš, že ze strachu nad ztrátou svého majetku ztrácíš život a své spasení? Ty, který miluješ více mamon než svou duši, nepozoruješ, zatím co dbáš, aby ti neubylo na tvém majetku, že tebe ubývá? Zatím co se bojíš, aby kvůli tobě nehynul tvůj majetek, nepozoruješ, že sám kvůli majetku hyneš?

14. Proč lpíš na svém bohatství, proč hromadíš majetek? Čím budeš ve světě bohatším, tím budeš chudším u Boha. Rozděl se o své příjmy s Pánem Bohem a o svou úrodu s Kristem. Krista učiň účastným na svých statcích a On tě učiní spoludědicem v nebeském království. Chybuješ a mýlíš se, myslíš-li si, že budeš věčně bohatý. Jsi-li hodně bohatý, kup si od Krista zlato zkoušené ohněm. Abys i ty mohl být ryzím zlatem, vyper svou špínu dobročinností a dobrými skutky. Kup si bílé roucho. Byl jsi nahý jako Adam a děsil jsi se své ohyzdnosti, oblékni si tedy bělostný Kristův šat. Jsi-li v Kristově církvi velmi bohatou paní, pomaž své oči mastí nikoli ďáblovou ale Kristovou. Pak budeš lépe vidět Krista a pro své dobré skutky a mravný život budeš vhodná vidět Boha. Ostatně, která nemůžeš pomáhat? Tvé oči obestřené černými mraky a zahalené do noční tmy nemohou vidět strádající­ho chudáka.

19. Neradíš-li správně svým dětem, nemyslíš-li na jejich budoucnost, jsi nepoctivým a zrádným otcem. Kdo se snažíš zabezpečit jim spíše majetek pozemský než nebeský, svěřuješ své děti spíše ďáblu než Kristu. Dvakrát se proviňuješ, dopouštíš se dvojího zločinu: Jednak nezabezpečuješ svým dětem pomoc svého Boha Otce, jednak učíš své děti milovat více majetek než Krista. Buď takovým otcem, jakým byl Tobiáš. Dávej svým potomkům užitečná a spasitelná napomenutí, jako on dával svému synu. Raď svým dětem, co on radil. „A nyní, synu, ti přikazuji: Služ Bohu v pravdě, čiň, co se jemu líbí, a svým synům přikazuj, aby byli spravedliví, dobročinní, pamatovali na Boha a v každém čase chválili jeho jméno" (Tob 14,10).

23. Nejmilejší bratří, kteří žijete v Boží bázni, kteří jste pohrdli a udusili volání světa a váš duch se s důvěrou obrací k Bohu, dokažme svými činy upřímnou lásku k Pánu. On si ji zaslouží. Dejme Kristu pozemský oděv a dostaneme oděv nebeský. Dejme najíst a napít, abychom mohli být u nebes­ké hostiny s Abrahámem, Izákem a Jakubem. Abychom nežali málo, sejme co nejvíce. Pamatujme na věčnou spásu, dokud je čas, jak napomíná apoštol Pavel: „Dokud je čas, čiňme dobře všem, nejvíce však těm, kteří patří do rodiny víry. V konání dobra neumdlévejme. Budeme sklízet v ustanovený čas" (Gal 6,9,10). Uvažme, jak jednali věřící za vedení apoštolů, když se jejich srdce stkvěla ctnostmi a když víra sálala novým žárem víry. Prodávali domy a statky a dělili se s potřebnými. Položili základy tam, kde sklízeli ovoce věčného majetku. Připravili si domy tam, kde chtěli navždy bydlet. Jaký byl výsledek jejich jednání, s jakou láskou to činili, čteme ve Skutcích apoštolů: „Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce, nebylo mezi nimi žádného rozdílu a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž všechno měli společné"  (Sk 4,32).

(De opere et eleemosynis; ML 4. Přeložil ThDr. Josef Novák. Převzato z Patristická čítanka, Česká katolická Charita, Praha 1988, 2. vydání.)

Od téhož autora:

O úmrtnosti 
Křesťan a trpělivost
Prvenství je dáno Petrovi  
O jednotě církve (úryvek)  
Nemůže mít Boha za Otce, kdo nemá Církev za matku  
Chléb náš vezdejší dej nám dnes ...   
K obětování  

Související články:

Jan Maria Vianney: Půst, modlitbu a almužnu za každých okolností 
Emilián Soukup: Eucharistie prvních křesťanů 1 - Nejstarší svědectví
Petr Chrysolog: Modlitba, půst a milosrdenství jsou základem zbožnosti  
Lev Veliký: Zbožné očištění postem a milosrdenstvím