Historia Lausiaca 32 - O Pachomiovi a těch v Tabennesis

XXXII, 1. Tabennesis[1] je místo v Thebaidě, na kterém žil jakýsi Pachomios, muž, který vystoupal k dokonalému způsobu života, takže byl uznán za hodna daru proroctví a andělských vidění. Vyznačoval se velkou vlídností a láskou k bratřím. Když tak jednou seděl v jeskyni, ukázal se mu anděl a praví mu: „Všechno, co se tě týká, jsi zdárně vykonal, sedíš už v jeskyni zbytečně. Pojď tedy, vyjdi a shromáždi všechny mladé mnichy. Žij s nimi a ustanov jim zákony podle vzoru, který ti dám."

2. Podal mu bronzovou tabulku, na které bylo napsáno: „Každému dovolíš jíst a pít, kolik potřebuje. Přiměřeně k silám jim také urči práci. Nikomu nebraň ani jíst, ani se postit. Ovšem silnějším a těm, kteří jedí, přiděl práci obtížnější, slabším a těm, kteří konají přísnější askezi, práci lehčí. Na tomto místě zbuduj různé kelie, v každé ať bydlí tři mniši. Jídlo ať se však pro všechny připravuje v jednom domě. 3. V čase spánku nechť neleží, ale ať si vyrobí trochu skloněná sedadla, na která položí své pokrývky, a spí v sedě. V noci ať mají na sobě lněné tuniky[2] přepásané pásem. Každý musí mít vyčiněnou ovčí kůži[3], bez které nebude jíst. Když však budou v sobotu a v neděli vstupovat do společenství, nechť pás uvolní, ovčí kůži odloží a vstoupí pouze v kukuli[4]."

Ustanovil jim kukule bez vlny, jako mají děti, a na ně jim přikázal připevnit purpurový znak ve tvaru kříže. 4. Určil také dvacet čtyři skupin bratří[5] a každé skupině přidělil jedno řecké písmeno od alfa, beta, gama, delta a tak dál až po omega. Když se tedy představený chtěl v tomto množství něco dozvědět, ptal se jiného bratra: „Jak se má skupina alfa?" nebo „Jak se má dzéta?" a zase „Pozdravuj ró." Přičemž bude mít každé z písmen svůj vlastní význam: „Jednodušším a upřímnějším přidělíš písmeno jota, umíněnějším a nepoctivějším ksí." 5. Takto podle podobnosti způsobu života a zvyků každé skupině přisoudil jedno písmeno. Význam těch znaků však znali pouze duchovně smýšlející bratři.

Dále bylo na tabulce napsáno: „Host z jiného kláštera, který má jinou formu života, ať s nimi nejí, ani nepije, ať nevstupuje do kláštera, ledaže by byl opravdu na cestě. Toho, který přichází, aby s nimi zůstal, ať nepřijímají do chóru hned. Má vykonat náročné prozkoušení, a teprve po třech letech může vstoupit.

6. V čase jídla nechť si zakryjí hlavy kapucemi, aby bratr neviděl, jak druhý jí. Během jídla se nesmí mluvit, ani obracet zrak od stolu a talíře jinam." Ustanovil, aby se v průběhu každého dne modlili dvanáct modliteb: dvanáct při zapalování svící[6], dvanáct během nočních bdění a tři o deváté hodině. Také přikázal, aby kdykoliv se budou chystat jíst, zazpívali před modlitbou ještě žalm. 7. Pachomios andělovi oponoval, že je těch modliteb málo, ale anděl mu řekl: „Ustanovil jsem tyto věci tak, aby mohli pravidla dodržovat i slabší a nebyli zarmouceni. Dokonalí zákony nepotřebují. Přebývají totiž ve svých keliích o samotě a celý svůj život zasvětili kontemplaci Boha. Zákony jsem dal těm, kteří nemají ducha znalců, aby jako služebníci plnili své povinnosti a přitom svůj způsob života uspořádali svobodně."[7]

8. Klášterů, které se drží této formy života, je mnoho. Dohromady mají okolo sedmi tisíc mužů[8]. Sám Pachomios bydlel v prvním, velkém klášteře, který čítal na tři tisíce mužů. Mezi nimi žije i ušlechtilý Afthonios, můj dobrý přítel, který je nyní v tom klášteře zástupcem představeného. Jelikož se jen tak něčím nepohorší, posílají ho do Alexandrie, aby prodával jejich výrobky a kupoval nutné věci.

9. Jsou také další kláštery, které čítají dvě sta až tři sta bratří. Mezi nimi je jeden ve městě Panos[9], ve kterém jsem nalezl tři sta mužů. [V tomto klášteře jsem objevil patnáct krejčí, sedm kovářů, čtyři tesaře, dvanáct velbloudářů a patnáct valchářů.][10] Provozují všechna řemesla a ze svého přebytku podporují ženské kláštery a věznice.

10. [Vykrmují dokonce prasata, a když jsem je za tuto činnost káral, řekli mi: „V tradici jsme převzali, že se živí otrubami, zbytky zeleniny, odpadky, a tak nám ztrátu nepůsobí. Prasata se porazí a maso se prodá. Nejlepší kusy se však dají starým a nemocným." Tamnější kraj je totiž velmi zalidněný a chudý, neboť v sousedství bydlí národ Blemiů.[11]][12]

11. Ti, kteří mají ten den službu, vstávají časně ráno, jedni jsou zaměstnáni v kuchyni a druzí se točí okolo stolů. Až do určené hodiny chystají stoly. Kladou na ně chleby, polní byliny, sesbírané olivy, kravské sýry, [kousky masa][13] a drobnou zeleninu. O šesté hodině přicházejí jíst jedni, druzí pak o sedmé, o osmé, o deváté, o desáté, další pozdě večer a někteří co druhý den. Každé písmeno zná svou vlastní hodinu jídla.

12. Stejně je to i s jejich prací. Jedni pracují na poli, druzí v zahradě, jiní pak v kovárně, v pekárně, v truhlárně, v prádelně, v koželužně, v ševcovské dílně a dílně opisovačů, další pletou velké koše a ještě jiní košíky malé. Při práci si všichni opakují slova Písma.[14]

Pokračování.

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Petr Fiala.)

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi
Historia Lausiaca 5 - O Dorotheovi
Historia Lausiaca 6 - O Potamiene
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Historia Lausiaca 8 - O Alexandře
Historia Lausiaca 9 - O bohaté panně
Historia Lausiaca 10 - O těch v pohoří Nitria
Historia Lausiaca 11 - O Amúnovi z Nitrie
Historia Lausiaca 12 - O Orovi, O Pambovi
Historia Lausiaca 13 - O Ammoniovi
Historia Lausiaca 14 - O Benjamínovi 
Historia Lausiaca 15 - O Apolloniovi
Historia Lausiaca 16 - O Paisiovi a Izaiášovi 
Historia Lausiaca 17 - O Makariovi mladším
Historia Lausiaca 18 - O Natanaelovi
Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském
Historia Lausiaca 20 - O Makariovi Alexandrijském
Historia Lausiaca 21 - O Mojžíši Etiopském 
Historia Lausiaca 22 - O Pavlovi 
Historia Lausiaca 23 - O Eulogiovi a mrzákovi
Historia Lausiaca 24 - O prostém Pavlovi
Historia Lausiaca 25 - O Pachonovi 
Historia Lausiaca 26 - O Štěpánovi z Libye 
Historia Lausiaca 27 - O Valentovi
Historia Lausiaca 28 - O Heronovi 
Historia Lausiaca 29 - O Ptolemaiovi, O padlé panně 
Historia Lausiaca 30 - O Eliášovi, O Dorotheovi
Historia Lausiaca 31 - O Piamun

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom) (344/354-407) 
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 

Poznámky: 

[1] Tabennesis - místo ležící při horním toku Nilu, kde Pachomios založil roku 320 klášter.

[2] Řecky „lebitóna".

[3] Řecky „mélóté".

[4] Kukulla - krátká pláštěnka s kapucí.

[5] +  ..., podle počtu dvaceti čtyř písmen,... PG 34 1100A.

[6] Tzv. lucernarium. Řecky „lichnikon".

[7] +  Těmito příkazy anděl splnil svou službu a odešel od velkého Pachomia. PG 34 1100C.

[8] Číslice je třeba u Palladia brát velmi obezřetně. KALINKOWSKI, St., STAROWIEYSKI, M., Palladiusz - Opoviadania dla Lausosa, Kraków 1996, s. 156, pozn. 243.

[9] Panopolis - město v horním Egyptě na pravém břehu Nilu.

[10] Chybí v některých rukopisech.

[11] Blemiové byli kočovníci, kteří útočili na Egypt, ale nebydleli v něm.

[12] Chybí v některých rukopisech.

[13] Chybí v některých rukopisech.

[14] Kapitola 33 vyvolala dlouhé diskuse, které se táhnou od 19. stol. Ukázalo se, že se tento text neshoduje s jinými pachomiánskými texty. Nemá tedy pro studium pachomiánského problému velkou cenu. Vypovídá o zvycích převládajících spíše v Nitrii než v Thebaidě. KALINKOWSKI, St., STAROWIEYSKI, M., Palladiusz - Opoviadania dla Lausosa, Kraków 1996, s. 153, pozn. 229.