Nacházíte se na: Theofil > Recenze, novinky > Odborné vyjádření k filmu "ZEITGEIST" z hlediska religionistiky

Odborné vyjádření k filmu "ZEITGEIST" z hlediska religionistiky

Anna Marie Dostálová, 19.8. 2009

FILM - Zeitgeist, 2007, 116 minut, režie: Peter Joseph.

  

Následující text vznikl v létě 2008 jako odborný posudek na poptávku z českých protestantských kruhů. Film je možné shlédnout online s českými titulky například zde.

 

Vyjádření

Hned zpočátku je třeba uvést, že manipulativní je vlastně celé studované dílo, neboť se sty­lizuje do dokumentárního žánru a předstírá, že se jedná o dílo „akademické" či „vědecké". Vyjadřuje to např. slovy: „Chceme ukázat fakta" (33:46) nebo „Chceme být akademicky přesní" (33:48). Je ale nutné souhlasit s následujícím hodnocením: „Ačkoliv [film] ve své prezentaci láká do pasti dokumentu, jde ve skutečnosti o rozsáhlou sbírku motivů, šířených v kruzích okolo teorie pravičáckého spiknutí, vyšňořenou šokujícími záběry a doplněnou o útěš­ný závěr, který popírá předcházející dvouhodinový nářez."[1] Tato účelová stylizace je asi vůbec nejzávažnější manipulací celého filmu, kromě jiného proto, že ve znepokojených a ne­souhlasících divácích vzbuzuje dojem - hojně podporovaný fanoušky videa, - že musí ke své obhajobě používat „vědecké argumentace", neboť sám film je na ní údajně vystaven.

peter-joseph-men.jpgNež se pustíme do rozboru první části Zeitgeist s cílem aplikovat na dílo principy vědecké práce, ráda bych dodala, že tento dojem není ve skutečnosti opodstatněný. „Obrácené břemeno dokazo­vání" je totiž jednou z typických technik pseudovědy: „...[B]řemeno důkazu ve vědě nutně leží na jedinci, který předkládá tvrzení, ne na kritikovi. Zastánci pseudovědy často nedbají na tento princip a místo toho vyžadují, aby skeptici demonstrovali mimo jakoukoliv pochybnost, že tvrzení (např. tvrzení ohledně účinnosti nové terapeutické metody) je falešné. Tato chyba se podobá falešnému argumentu ad ignorantium, tj. argumentu k ne­vědomosti v tom, že předpokládá, že tvrzení bude pravděpodobně správné jen proto, že schází přesvědčivý důkaz proti němu. Například někteří zastánci neidentifikovatelných létajících objektů (UFO) trvají na tom, že skeptici musí brát v potaz každou nevysvětlenou zprávu o ano­málním úkazu na obloze. Ovšem, jelikož je v zásadě nemožné dokázat o univerzálním tvrzení opak, tato taktika nesprávně vkládá břemeno důkazu do rukou skeptika spíše než toho, kdo vznáší tvrzení."[2]

Nepřekvapuje, že právě tento princip patří ke stavebním kamenům veškerých konspi­račních teorií: znemožňuje totiž vyvrácení předkládané hypotézy (která typicky ani není jako hypotéza předkládána, nýbrž se má jednat o „prostá fakta"). Tvrzení, které nelze z podstaty vyvrátit, nemůže být vědeckým tvrzením. Vědeckost jakékoliv práce zajišťují metodologické podmínky, mezi které řadíme zejména 1. nestrannost (objektivitu), 2. transparentní zacházení se zdroji (přesné uvádění zdrojů jednotlivých tvrzení tak, aby mohla být dohledána) a 3. lo­gic­ky správnou výstavbu argumentace.

V oboru relevantním k první části filmu, tedy ve srovnávací vědě náboženské (religio­nistice), můžeme nadto zdůraznit specifickou zásadu, odvozenou od obecné metodologie: reli­gionistika se jako věda v žádném případě nezabývá věroučnými pravdami jednotlivých nábo­ženství, pravdivostí jejich zjevení či hodnocením jejich pravosti. (Tyto otázky jsou v kompe­tenci teologie.)

Tento základní odstup u díla, jehož neskrývanými intencemi jsou diskreditace nábožen­ství - a diskutabilně i rozsévání náboženské nesnášenlivosti - skutečně nenalézáme.

Porušení této zásady by samo o sobě postačovalo k vyvrácení teze, že se jedná o „aka­de­micky přesné" dílo, film ovšem selhává i v obou dalších jmenovaných metodologických zásadách, totiž v zacházení se zdroji a v logické výstavbě.

Autoři filmu užité zdroje přímo z výsledného videa vůbec neodkazují, takže z akade­mic­kého hlediska můžeme považovat celý výklad za bezcenný. Jakýsi seznam zdrojů, zveřej­něný na oficiálních webových stránkách filmu, musíme považovat nanejvýš za seznam auto­rovy oblíbené literatury.[3] Na stránkách se daleko později (zjevně až po zveřejnění některých re­cenzí) objevil transkript první části filmu[4] s odkazy, ovšem bez jakékoliv kontextualizace.

(Věc poněkud komplikuje skutečnost, že obsah stránek byl průběžně měněn. Recenzent univerzitního magazínu The Gauntlet naznačuje,[5] že se tak dělo proto, že smazaná sekce „objasnění" narážela na nepoctivé filmařské praktiky, které by mohly zdiskreditovat film. Tato stránka byla nahrazena „Otázkami a odpověďmi". Jiný recenzent vznáší podezření, že jsou záměrně odkazovány dnes prakticky nesehnatelné knihy, což činí z ověření oříšek.[6] )

Publikování přepisu videa s odkazy však dílo nezachraňuje, nahlédneme-li jen trochu do seznamu zdrojů. Ten je natolik vypovídající, že pokládám za plodné se nad ním blíže zastavit.

Šokující je především zjištění, že v seznamu zdrojů nenajdeme navzdory sebevědomé prezentaci tvůrců prakticky žádnou relevantní odbornou (tj. religionistickou) literaturu. Vět­šina titulů je navíc přes sto let stará, včetně jedné z hrstečky odborných knih: je jí slavná Zlatá ratolest sira Frazera, poprvé vydaná roku 1890.

 

zeitgeist-18-43-men.jpg
 

  

Seznam pramenů i mnohé citáty ve filmu budí dojem, že autor objevil osvícenské spisy proti náboženství, pokračoval přes romantismus ke spiritismu, theosofii a okultismu, od nichž plynule přešel až k soudobým dílům z prostředí New Age, aniž by se při tom byť jenom otřel o moderní odbornou literaturu - tam by totiž oporu pro své závěry ani vzory pro svou sebe­stylizaci nenašel. K podobnému dojmu dochází ve své recenzi i Jay Kinney, bývalý vydavatel Gnosis Magazine a autor knih o západním esoterismu: „Fanoušci žánru [konspiračních teorií] nenajdou ve filmu nic moc nového. Myšlenka, že většina náboženství byla původně sluneční­mi kulty a že příběh Ježíše Krista opisuje mýty množství jiných „umírajících bohů", se tu vznášela na konci 18. století. Film trefně uvádí citát z Thomase Paina, v němž redukuje křes­ťanství na výstřelek kultu slunce, což byl odvážný kus štvaní proti náboženství před 200 lety, ovšem dnes již nic průlomového."[7]

Tak v seznamu nalézáme spisek Forgery in Christianity,[8] který vydal v roce 1930 ame­ric­ký advokát Joseph Wheless s cílem „poskytnout referenční sbírku trapných výroků křes­ťan­ských autorů, zvláště církevních otců",[9] k čemuž si ovšem dopomohl notnými nepřes­nost­mi a desinterpretacemi, nebo Pagan and Christian Creeds: Their Origins and Meaning Ed­warda Carpentera z roku 1920. Carpenter (1844-1929) byl raný obhájce práv gayů a socialis­tický básník, spoluzakladatel britské labouristické strany, tedy člověk, který měl důvod ke sna­ze o diskreditaci majoritního náboženství.

Stavební základ první části filmu však tvoří dílo Gerarda Masseyho (1828-1907), básní­ka a volnomyšlenkáře, který se přimknul k tehdy populárnímu spiritismu.[10] Abychom nasáli Masseyho dobový étos, kterým se autor filmu zjevně nechal unést, připomeňme si úryvek z jeho pojednání Historical Jesus and Mythical Christ, jež lze zcela příznačně nalézt v archi­vech časopisu kanadské Theosofické společnosti: „Ucházím se o poctivou kritiku a vítám opravy. Nevadí mi být nepochopen, ale odmítám desinterpretaci. Jsem sám na cestě hledání realit a netoleruji muže nebo věci v maskách. Snažím se následovat Pravdu jako staří Egyp­ťané, mí mistři, s celou svou silou upřímnosti, a celým zápalem víry. To je relativně snadné dnes, kdy se již nenakládají vatry z lidí či knih, a tresty jsou tak nepatrné. Nanejvýš tak jeden, dva bochníky chleba, tu a tam přivítání s urážlivým přídomkem, shnilé vajíčko nebo mrtvá kočka, nad všemi těmito věci je třeba se pousmát, když vzpomeneme na své předchůdce, kteří pro nás všechny vyšlapali cestu skrze temnou noc minulosti, a osvětlili ji nesčetnými řadami svých planoucích těl, z nichž každé se změnilo v planoucí Pochodeň Pravdy."[11]

Další podstatný zdroj pro první část filmu zřejmě tvoří dílo ženy vystupující pod pseu­do­nymem Acharya S. (píše i pod jménem D. M. Murdock), která je autorkou knihy „Průvodce k Zeitgeist, část první"[12] a jíž je věnováno „zvláštní poděkování za konzultace k této sekci". Na svých stránkách tato žena publikuje „Evangelium podle Acharye S.", a pod tímto názvem nalezneme její svérázné, často rádoby odborné články, které končí jako nenávistné apologie. Tak se například pod provokativním titulem „Je kanibalismus náboženská zkušenost?" dočí­tá­me něco o starověkých kultech, abychom se přes výkřiky typu „pamatujte - Boha velice zajímá trestání, mučení, vraždění a plenění" nakonec skončili u tvrzení, že masoví vrahové jako Charles Manson jenom konali to, o čem se naučili v nedělní škole.[13]

 

zeitgeist-26-11-men.jpg
 

 

Jako opěrný bod slouží filmu a spřízněnému hnutí zejména její kniha The Christ Cons­piracy,[14] vydaná jejím vlastním Stellar House Publishing. V poselství knihy lze najít řadu motivů, typických pro již nastíněné myšlenkové proudy 18. a 19. století, mnohé z nichž jsou dodnes populární v rámci hnutí Nového Věku (orig. kapitálkami, z webových stránek):

 „Je zapotřebí ještě něco dodávat? Náboženství rovná se rasismus, sexismus, druhová nadřazenost, sebe-nenávist, využívání, otroctví, válka. My, lidé Země jsme jedno. Žádné rasy, žádná náboženství, žádná dualita, žádná válka. Všechny víry zahrnují pochybnosti. Poznejte pravdu. Zastavte zabíjení! Jděte přes hranice víry k poznanému!"[15]

Kritik se nebál nadepsat svou recenzi „Stále ta samá ohraná, nevzdělaná a naštvaná tvr­ze­ní příznivců New Age". Dále píše: „Máte strach z Jahveho? Doufáte, že není skutečný? Tohle je kniha pro Vás. ‘Archeoložka, historička, badatelka mytologie a lingvistka' Acharya S., vyznavačka New Age, vznáší ta samá ohraná, nevzdělaná tvrzení o Bibli a křesťanství jako všichni New Age autoři. Acharya, zjevně naštvaná na někoho nebo na něco, nepřináší čtenáři nic nového. Pokud Vás kniha nezaujme, můžete nalistovat konec a objednat si ‘Příručku cestování časem', ‘Atlantidu: Matku všech říší' nebo ‘Ztracené kontinenty a duti­ny v zemi'. Vsadím se, že toto knihy jsou zábavnější čtení než ‘Spiknutí jménem Kristus'."[16]

Na blízkost k esoterismu a prostředí Nového Věku poukazují i další tituly v seznamu zdrojů, ve filmu použitá představa „vodnářského věku" a druhé zvláštní poděkování, které je vysloveno Jordanu Maxwellovi, spisovateli záhadologické literatury, jehož „cesta hledání prav­dy je úctyhodná".[17] Proto už příliš nepřekvapí ani zmínka, že Acharya S věří, že je v kon­taktu s mimozemskými bytostmi.[18] Naopak se zdá neuvěřitelné, co tvrdí medailonek, s nímž je uvedena do pořadu „paranormálního vyšetřovatele" Chada Lewise, totiž, že vládne „sedmi současnými a houfem starých jazyků."[19] O tom, že si získala „řadu studentů a oddaných ná­sle­dovníků" však nelze pochybovat.[20]

Také další tituly, jako spisek ateistického aktivisty, vydaný American Atheist Press, bro­žura plná překlepů o „astroteologii a šamanismu" nebo obrázková kniha o Slunci od UNESCO Publishing vzbuzují otázku, co přesně si autoři představují pod pojmem „aka­de­mický".

Tyto neúnosně obskurní nebo zastaralé zdroje se autorovi filmu příliš nedaří bránit, když píše,[21] že jeho kritici si „Pramálo uvědomují, že nejdůležitější objevy naší doby vždy přišly od menšiny. Přesvědčení většiny se historicky skoro vždy ukázalo být mylné," nebo když pokládá námitku, že Thomas Paine byl svobodný zednář, tudíž předpojatý proti křes­ťanství, za „absurdní". Vědeckou kritiku oponentů shrnuje slovy, že 95% oponentů nepod­niklo „skutečný výzkum" a zbylých 5% „slepě čte jen apologetickou literaturu a produkci estab­lishmentu na Internetu". Oponenti se údajně jen „slepě vyptávají na primární materiály" a dopouští se „sémantické manipulace", což je ostatně „[k]lasické náboženství. Vidět věci, které nejsou, nebo jenom ty, které pasují do dogmatického věroučného systému, je známkou výkladového chaosu, který si uchovávají sebe-projektující vyznavači."[22]

Na tomto místě je již jasné, jak zbytečné by bylo se do hloubky věnovat nedostatkům, které má film ve výstavbě logicky správné argumentace, uvážíme-li jeho motivy a zdroje.
I v tomto ohledu však naprosto selhává, například když

  1. ignoruje skutečnost, že oslavy narození Ježíše Krista byly stanoveny na zimní slunovrat až po několika stech letech s cílem nahradit přežívající pohanské svátky (celý argument postavený na tomto datu je tedy falešný);
  2. používá pojem „mýtus" v religionistickém kontextu ve zcela nestandardním významu, totiž jako vědomou, svévolnou lež.
    Jen tak může tvrzení, které se snaží vyargumentovat, totiž, že Ježíš byl „mytickou po­stavou", ztotožnit bez rozmyslu s tvrzením, že Ježíš nikdy neexistoval a celé křesťan­ství je proto postaveno na lži. Tvůrci tak upírají faktickou pravdivost nejenom křes­ťanství, ale i veškerým archaickým náboženstvím, která jsou redukována na pouhou adoraci přírodních cyklů, přesně v duchu úvodního výkladu o Slunci. V závěru první části filmu jsou také všechna „teistická náboženství" vhozena do jednoho pytle jakožto „podvod našeho věku" (39:08). (To místo je do češtiny přeloženo nesprávně: místo výrazu „křesťanství spolu s dalšími teistickými systémy víry" je uveden výraz „křesťanství spolu s dalšími teologicky postavenými systémy víry".)
  3. K tomu navíc postuluje existenci jakýchsi vládnoucích elit, které tyto „mýty" vy­tvářejí, jsou si vědomy jejich nepravdivosti (sic!) a používají náboženský mýtus, jež je „půdou, na níž mohou další mýty vzkvétat", jako „nejmocnější nástroj, který byl kdy vytvořen", aby pomocí něj „manipulovali a ovládali společnost."
    To zcela odporuje všem religionistickým definicím mýtu. Mýtus je především kolek­tivním majetkem dané kultury (lidstva), je předáván ústním podáním a nemá konkrétní tvůrce. Představa, že náboženské mýty mají reálné, historické tvůrce, kteří si uvědo­mují jejich nepravdivost, je zcestná a používání pojmu není na místě.
  4. Film přináší falešný argument, když na základě určitých podobností mezi egyptskou Knihou mrtvých a Desaterem uzavírá, že přikázání byla „přímo vzata z Knihy mrt­vých", což ze samotné podobnosti v žádném případě nevyplývá (spíše se nabízí otáz­ka, zda je tak neočekávatelné v etickém kodexu jakékoliv civilizace nalézt zápověď vraždy, krádeže a lhaní);
  5. dále film předstírá, že Ježíšova odpověď učedníkům v Lk 22,10 je odpovědí na otázku, „co s námi bude, až odejdeš". Ve skutečnosti se výrok vztahuje k otázce, kde mají při­pravit velikonoční večeři;
  6. film dále odmítá židovského historika Josepha Flavia jako „známé falsum", což po­slou­ží jako důkaz proti historicitě Ježíše. Tvůrci záměrně vypouští fakt, že u Josepha Flavia nalézáme dvě zmínky o Ježíši, z nichž pouze jedna je identifikována jako poz­dější křesťanský přepis.

 

zeitgeist-24-14-2-men.jpg
 

 

V úvodu citovaný rys pseudovědy - tj. přehazování břemene dokazování na kritika - však není jediným, který činí z vyvracení předkládaných tvrzení skutečný oříšek pro člověka, který není zběhlý v logické argumentaci. Tvůrci filmu se totiž současně oddávají důrazu na po­tvrzo­vání svých tvrzení, spíše než jejich vyvracení, čímž se vzdalují vědeckému postupu, jehož esencí je kritické dotazování se na správnost vlastních závěrů: „V kontrastu k tomu pseudovědci mají tendenci k tomu hledat pouze podpůrné důkazy pro svá tvrzení. Protože odhodlaný obhájce nalezne alespoň nějaký podpůrný důkaz pro prakticky jakékoliv tvrzení, tato potvrzující strategie testování hypotéz není účinným nástrojem, jak vykořenit chybu
z vlastní sítě přesvědčení."[23]

Tohoto postupu si všímá i křesťanský apologet Elgin Hushbeck, když odpovídá zastán­cům filmu, kteří jej po odvysílání třídílné kritické recenze zaplavili dopisy: „Toto [tvrzení, že nelze dokázat, že tradice o Ježíšově narození na zimní slunovrat je až mladšího data] však zároveň odhaluje častou argumentační linku těchto tvrzení, kterou je poukazování na vše, co lze brát za jejich podporu, zatímco vše, co je s nimi v rozporu, je jednoduše ignorováno."[24]

Podrobné rozbory falešných argumentů lze nalézt na mnoha místech,[25] dokonce existují stránky „Výzva Zeitgeist", vyzývající k zapojení se do soutěže o finanční odměny pro ty, kteří dokáží vyvrátit prezentované závěry.[26]

Nicméně přehlédneme-li na chvíli vše doposud řečené, divák by stále mohl být poněkud zmaten skutečností, že film zjevně používá jednu skutečnou religionistickou metodu, a tou je komparativní mytologie. Proto pokládám za důležité se nad ní blíže zastavit, neboť mnozí diváci mohou mít pocit, že představené srovnání Ježíše a jiných pohanských bohů se zakládá na vědecké argumentaci. Doba rozkvětu a nekritického přijímání tohoto typu komparace je ovšem v religionistice dávno minulostí: „První věcí, která mě udeřila poté, co jsem shlédl první část Zeigeist, bylo kromě zjevných chyb to, jak zastaralý ten film je. Jeho hlavní argu­ment vychází z poukazování na paralely mezi křesťanskou vírou a dalšími věroučnými sys­témy se závěrem, otevřeným či řečeným mezi řádky, že zde proto musí být spojení. Taková argumentace byla populární mezi skeptiky první poloviny 20. století a předtím, ale jak jsme se dočkali vážnějšího bádání, tyto argumenty byly odloženy, zvláště po článku Samuela Sand­me­la Parallelamania v 60. letech."

Hlavním nedostatkem v takových argumentů je, že jsou selektivní a tím pádem povrch­ní. Jsou selektivní v tom, že berou v potaz pouze věci, které (zdánlivě) souhlasí, a ignorují odlišnosti. Což vede k tomu, že jsou povrchní, neboť vše, co se jeví jako paralela, jakkoliv slabá, je bráno jako paralela. Následkem řetězení se pak nalézají významy i tam, kde neexis­tují. Například vezměme si paralely, na něž se poukazuje mezi vraždou Lincolna a Kennedy­ho [oblíbená konspirační teorie - pozn. A. M. D.]. Problém, který badatelé odhalili, je, že čím víc hledáte paralely, tím více jich nalézáte, i u věcí, mezi nimiž zjevně žádné spojení nebylo. Proto vědci již dávno shledali, že podobné paralely jsou docela k ničemu.[27]

Většina použitých zdrojů ani nepochází od religionistů, nýbrž od apologeticky naladě­ných ateistů, což staví jejich komparativní metodu do ještě problematičtější pozice. (Zopakuj­me, že religionistika je vůči svému předmětu zkoumání nestranná.)

Způsob, s jakým příznivci filmu a jeho autor (k dílu se později přihlásil newyorčan Peter Joseph) reagují na kritiku své pseudovědecké práce, nelze označit jinak než jako hyste­rický. Velmi nerovně rozložené uživatelské recenze relevantních titulů na internetovém knih­ku­pectví Amazon[28],[29],[30] nebo korespondence apologety se serverem NoBeliefs.com[31] mezi dalšími dopisy[32] a desítky rozlícených reakcí u kritických recenzí filmu[33] skládají dohromady znepokojivý obraz o hnutí, které nesnese konfrontaci s realitou a na kritiku reaguje zlostně a ještě větším uzavřením před světem, například formou sdružování se na tematických strán­kách, které „propagují kritické myšlení".

 

zeitgeist-24-42-men.jpg
 

 

Prokázali jsme mimo vší pochybnost, že zkoumané dílo není - navzdory víře jeho tvůrců a zastánců - dílem vědeckým. Kam tedy tento fenomén zařadit?

„Konspirační teoretici dneška jsou moderní gnostici. Laura Curtis to hezky shrnuje, když na svém blogu píše, že oni jsou ti Vyvolení, kterým patří informace, jimž by­chom my ostatní nerozuměli. Jsou zvláštní. Součástí elity. Neuneseme pravdu! Jsou mesiáši, kteří jsou zde proto, aby nás zachránili od naší vlastní nebezpečné nevědomosti."[34]

O samotném autorovi filmu lze mimo vší pochybnost usoudit, že nezůstal u svých ob­líbe­ných obstarožních autorů a myšlenek jen u pouhé sebestylizace, ale že se tyto ideje sku­tečně staly součástí jeho vlastního vyznání: „Pravé vedení pochází zevnitř, neboť jsme přiro­zeností samou. Všichni jsme bratři a sestry a jsme symbioticky spojeni se všemi ostatními for­mami života v tom nejhlubším a nejdoslovnějším smyslu. Jsme Bůh. Tečka. Není žádné Zlo ani Dobro - to jsou falešné představy, založené na předpojatých idejích z velmi primitivního období naší evoluce. Skutečností je, že jsme jedna rodina, žijící na planetě v harmonii s pří­rodou, a náboženství slouží POUZE k prohlubování oddělení a nenávisti."[35]

V tuto chvíli je nejspíše i čtenáři zřejmé, že hlavním důvodem nevykořenitelnosti kon­spi­račních teorií je jejich zjevně kryptonáboženská povaha. Pro své příznivce jsou něčím da­leko více, než pouhými teoriemi, něčím mnohem důležitějším: jsou moderními mýty. Pří­běhy a obrazy, které vytvářejí rámec a dávají odpověď na nejzákladnější otázky lidské exis­tence. Jen s tímto vědomím můžeme porozumět zuřivosti, s níž se jejich příznivci brání kriti­ce. Život bez „systému nejvyšší významnosti", jak zní jeden sociologický opis pro nábožen­ství, totiž nelze žít.

Je bohužel charakteristikou dnešní doby, že mnoho zdánlivě nenáboženských, nebo v na­šem v případě dokonce protináboženských fenoménů, přebírá některé funkce, jež plnila tradiční náboženství. Není potom divu, že se setkáváme se „spásným poselstvím" konspi­račního filmu, jeho zanícenými „misionáři" nebo se starým známým očekáváním konce světa, který na sebe v závěru filmu bere pochmurnou perspektivu „čipové totality". (Podobnou věro­uku sdílí např. česká skupina kontaktérů UFO okolo pana Bendy, kteří jsou lidově přezdívaní „Vesmírní lidé".)

Závěrem bych proto chtěla zdůraznit, že ačkoliv vědecké vyvracení konspiračních teorií je důležitým úkolem, má-li si skutečná věda uhájit svou integritu, k vykořenění tohoto feno­ménu samo nestačí. Je také na současných náboženstvích, do jaké míry se jim bude dařit na­bízet zdravou konkurenci fundamentalistickému věroučnému systému, splácanému z neo-gnó­ze, intelektuálně nepoctivého ateismu a sociální utopie, jež apeluje na pojetí sebe sama jako vědecky kriticky myslících lidí. Soudě podle kvalitní apologetiky, na niž jsem v průběhu psaní narazila, by to snad nemělo být tak těžké.

 

29. července 2008

                                                           

Revidoval: PhDr. Zdeněk Vojtíšek, Th. D.

 

Poznámka:

V říjnu 2008 vychází Zeitgeist: Addendum, další kapitola k filmu, nazvaná „Revolution Is Now". Trailer již shlédlo jen na YouTube 190 000 lidí.

 

(Posudek je v Revue Theofil uveřejněn s laskavým souhlasem zadavatele i autorky posudku. V případě zájmu o sdílení tématu lze kontaktovat autorku na e-mailu: a.m.dostalova ( zavinac ) gmail.com. Více o autorce zde.) 

 

Bibliografie:

 

Poznámky: 


[1] Jordyn Marcellus, Zeitgeist ist "time ghost" auf Deutsch, ja!, in: Gauntlet Opinions, 13. 3. 2008, dost. online: <http://gauntlet.ucalgary.ca/story/12284>.

[2] Scott O. Lillienfield, Steven Jay Lynn, Jeffrey M. Lohr, Initial Thoughts, Reflections and Considerations, in: Science and Pseudoscience in Clinical Psychology, s. 7.

[3] Zeitgeist - Sources,nedat., dost. online: <http://www.zeitgeistmovie.com/sources.htm>.

[4] Zeitgeist - Interactive Transcript, nedat., dost. online: <http://www.zeitgeistmovie.com/transcript.htm>.

[5] Jordyn Marcellus, Zeitgeist ist "time ghost" auf Deutsch, ja!....

[6] Všechny uváděné zdroje se pokusil dohledat a zhodnotit Edward L. Wiston, in: Conspiracy Science, 28. 1. 2008, dost. online: <http://conspiracyscience.com/articles/zeitgeist/movie-sources/>.

[7] Mark Frauenfelder, Jay Kinney Reviews Zeitgeist: The Movie, in: Boing Boing, 6. 8. 2007, dost. online: <http://www.boingboing.net/2007/08/06/jay-kinney-reviews-z.html>.

[8] Dost. online: <http://www.infidels.org/library/historical/joseph_wheless/forgery_in_christianity/index.shtml>.

[9] Roger Pearse, How accurate are the quotations in Wheless´s Forgery in Christianity?, in: Roger Pearse´s Page, last upd. 10. 12. 2007, dost. online: <http://www.tertullian.org/rpearse/wheless/wheless_intro.htm>.

[10] Podrobně o jeho životě a díle pojednává projekt Minor Victorian Poets and Authors, dost. online: <http://gerald-massey.org.uk/massey/index.htm>.

[11] Canadian Theosophical Society - Official Website, dost. online: <http://www.theosophical.ca/MythicalChrist.htm>.

[12] Dost. online: <http://www.stellarhousepublishing.com/zeitgeist.html>.

[13] „Acharya S.", Is Cannibalism a Religious Experience?, in: Truth Be Known, dost. online: <http://www.truthbeknown.com/cannibal.htm>.

[14] „Acharya S.", The Christ Conspiracy: The Greatest Story Ever Sold, Adventures Unlimited Press, míst. vyd. neuv.: 1999. Rozsáhlou polemiku viz James Patrick Holding, Acharya S Refuted, in: Apologetics Ministries, nedat., dost. online: <http://tektonics.org/af/achy01.html>.

[15] „Acharya S.", Religion Is Mental Ilness, in: Truth Be Known, dost. online: <http://www.truthbeknown.com/mental.htm>.

[16] Customer Reviews - The Christ Conspiracy, in: Amazon.com, 1. 10. 2000, dost. online: <http://www.amazon.com/review/R1KMR9NLHVRSBB/ref=cm_cr_rdp_perm>.

[17] Více o autorovi např. na jeho oficiálních stránkách <http://www.jordanmaxwell.com/>.

[18] Tuto informaci podává anonymní čtenář v recenzi na Amazon.com a odkazuje na transkript „Sightings" show. Sightings byl pořad o UFO a záhadách, který vysílala TV Fox v 90. letech (<http://en.wikipedia.org/wiki/Sightings>). - A Customer´s Review of The Christ Conspiracy, in: Amazon.com, 28. 4. 2004, dost. online: <http://www.amazon.com/review/R1MWR2Z4NFN0C9/ref=cm_cr_rdp_perm>.

[19] Chad Lewis, Terry Fisk, Unexplained Research, 19. 7. 2004, dost. online: <http://www.unexplainedresearch.com/radio/july_2004.html>.

[20] Ibid.

[21] Zeitgeist The Movie - Questions and Answers Part I.,nedat., dost. online: <http://www.zeitgeistmovie.com/q&a.htm>.

[22] Ibid.

[23] Scott O. Lillienfield, Initial Thoughts, Reflections and Considerations...s. 7.

[24] Elgin Hushbeck, Zeitgeist - The Response, in: Running Toward the Goal, 24. 8.2 2007. dost. online: <http://running.biblepacesetter.org/mp3/082407.mp3>, transkript: <http://consider.townhall.com/g/0e7493ff-c177-406f-8623-60668f7a506c>.

[25] J. P. Holding, Confronting the Copycat Thesis, dost. online: <http://www.tektonics.org/copycat/copycathub.html>; Glen M. Miller, Good Question - Was Jesus Just
a Copycat Saviour Myth?
, 1997, revid. 2001, dost. online: <http://www.christian-thinktank.com/copycat.html>; R. Christopher, A Response To Zeitgeist, 2008, dost. online: <http://www.zeitgeistresponse.info/index.html>.

[26] <http://www.zeitgeistchallenge.com/>

[27] Elgin Hushbeck, Zeitgeist the Movie - Part I., in: Running Toward the Goal,13. 7. 2007, dost. online: <http://biblepacesetter.org/running/?p=143>, transkript: <http://consider.blogtownhall.com/default.aspx?mode=post&g=b1927441-0a8a-40e6-bbba-351341ee4b74>.

[28] Customer Reviews - Christianity Before Christ, in: Amazon.com, 19. 4. 2000, dost. online: <http://www.amazon.com/review/product/0910309205/ref=cm_cr_pr_hist_1?_encoding=UTF8&filterBy=addOneStar>.

[29] Customer Reviews - The Historical Jesus and Mythical Christ, in: Amazon.com, 27. 8. 2008, dost. online: <http://www.amazon.com/review/product/1585090735/ref=cm_cr_dp_hist_1?_encoding=UTF8&filterBy=addOneStar>.

[30] Customer Reviews - The Christ Conspiracy, in: Amazon.com, data různá, dost. online: <http://www.amazon.com/review/product/0932813747/ref=cm_cr_dp_hist_1?_encoding=UTF8&filterBy=addOneStar>.

[31] David, Letter I sent to NoBeliefs.com, in: KingDavid8.com, 10. 6. 2006, dost online: <http://www.kingdavid8.com/Letters/LetterNoBeliefs.html>.

[32] David, Jesus a Copycat Savious? A Christian Response, in: KingDavid8.com , data různá, dost. online: <http://www.kingdavid8.com/Copycat/Home.html>.

[33] Viz recenze uváděné v bibliografii.

[34] Elgin Hushbeck, Zeitgeist Reponses II., in: Running Toward the Goal, 16. 11. 2007, dost. online: <http://running.biblepacesetter.org/?p=228>

[35] Zeitgeist The Movie - Questions and Answers Part I....

 

[RSS]

Přečteno 3832x

další články