Historia Lausiaca 39 - O Piórovi

XXXIX, 1. Piór[1] byl mladý Egypťan, který opustil světský život a odešel z domu svého otce. Slíbil Bohu ve velké horlivosti, že nikdy nenavštíví žádného ze svých příbuzných.[2]

Po padesáti letech jeho sestra, která zatím zestárla, uslyšela, že je stále naživu. Bylo nebezpečí, že přijde o rozum[3], jestliže ho neuvidí. Sama neschopná ho na Velké poušti[4] navštívit, snažně prosila místního episkopa, aby napsal otcům na poušti, aby ho poslali, a ona ho tak mohla vidět.[5] Bylo na něj činěno takové naléhání, že považoval za nejlepší vzít někoho s sebou a jít.

2. V domě jeho sestry bylo oznámeno: „Tvůj bratr Piór přišel." Stál venku. Podle zvuku dveří poznal, že ta stará žena jde ven vstříc návštěvě. Zavřel oči a zavolal na ni: „Ty tam! Podívej se sem! Podívej! Já jsem Piór, tvůj bratr. Tady jsem. Dívej se na mě, jak dlouho chceš." Byla plně spokojena a vzdala chválu Bohu. Když ho nemohla přemluvit, aby vešel do jejího domu, vrátila se dovnitř. On se pomodlil na prahu a vrátil se zase do pouště.

3. Vypráví se o něm tento div: Na místě, kde žil, kopal studnu a nalezl velmi hořkou vodu. Přesto tam žil až do své smrti a přijímal hořkost vody, aby ukázal sílu své vytrvalosti. Po jeho smrti se velké množství mnichů snažilo s ním soupeřit pobýváním v jeho cele, ale nedokázali dokončit ani jeden rok, neboť to místo bylo strašné a nehostinné.

4. Mojžíš Libyjský[6] byl velmi jemný a milý muž, který byl uznán za hodného daru uzdravování. Řekl mi: „Když jsem byl jako mladík v klášteře, kopali jsme velikou cisternu - dvacet stop širokou. Osmdesát z nás tam kopalo po tři dny a dostali jsme se asi o loket hlouběji než obvykle. Žádnou vodu jsme však nenalezli. Hluboce zklamáni jsme uvažovali, že práci vzdáme. Tu se z Velké pouště - v šest hodin[7], v parnu dne - objevil Piór, stařec oblečený v plášti. Pozdravil nás a pak se zeptal: ‚Proč malomyslníte, vy malověrní?[8] Od včerejška sleduji, jak malomyslníte.‘ A po žebříku sestoupil do jámy a spolu s nimi se modlil. Vzal si motyku a při třetím úderu řekl: ‚Bože svatých patriarchů,[9] neuváděj vniveč práci svých služebníků, ale pošli jim vodu, kterou potřebují.‘ A tu náhle voda vytryskla, až je pokropila. Snažili se ho přinutit k jídlu. On však nepřistoupil na jejich přání a řekl: ‚To, pro co jsem byl poslán, je dokonáno. Pro toto jsem poslán nebyl.‘"

Pokračování.

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Martin Jániš.)

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi
Historia Lausiaca 5 - O Dorotheovi
Historia Lausiaca 6 - O Potamiene
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Historia Lausiaca 8 - O Alexandře
Historia Lausiaca 9 - O bohaté panně
Historia Lausiaca 10 - O těch v pohoří Nitria
Historia Lausiaca 11 - O Amúnovi z Nitrie
Historia Lausiaca 12 - O Orovi, O Pambovi
Historia Lausiaca 13 - O Ammoniovi
Historia Lausiaca 14 - O Benjamínovi 
Historia Lausiaca 15 - O Apolloniovi
Historia Lausiaca 16 - O Paisiovi a Izaiášovi 
Historia Lausiaca 17 - O Makariovi mladším
Historia Lausiaca 18 - O Natanaelovi
Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském
Historia Lausiaca 20 - O Makariovi Alexandrijském
Historia Lausiaca 21 - O Mojžíši Etiopském 
Historia Lausiaca 22 - O Pavlovi 
Historia Lausiaca 23 - O Eulogiovi a mrzákovi
Historia Lausiaca 24 - O prostém Pavlovi
Historia Lausiaca 25 - O Pachonovi 
Historia Lausiaca 26 - O Štěpánovi z Libye 
Historia Lausiaca 27 - O Valentovi
Historia Lausiaca 28 - O Heronovi 
Historia Lausiaca 29 - O Ptolemaiovi, O padlé panně 
Historia Lausiaca 30 - O Eliášovi, O Dorotheovi
Historia Lausiaca 31 - O Piamun
Historia Lausiaca 32 - O Pachomiovi a těch v Tabennesis
Historia Lausiaca 33 - Ženský klášter 
Historia Lausiaca 34 - O panně předstírající šílenství
Historia Lausiaca 35 - O Janovi z Lykopole
Historia Lausiaca 36 - O Poseidóniovi 
Historia Lausiaca 37 - O Sarapiónovi
Historia Lausiaca 38 - O Euagriovi 

Související články:

Jan Zlatoústý (Chrysostom) (344/354-407) 
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 

Poznámky:

[1] „Piór je zmíněn Palladiem v HL 10,8. Piór byl učedníkem Antónia, žil jako poustevník v Kelliích. Zemřel okolo r. 360." KALINKOWSKI, St., STAROWIESKI, M., Palladiosz - Opowiadania dla Lausosa, Kraków 1996, s. 182, pozn. 311.

[2] „Jednou formou askeze bylo i vzdání se styku s lidmi, zvláště pak s příbuznými a se ženami." KALINKOWSKI, St., STAROWIESKI, M., Palladiosz - Opowiadania dla Lausosa, s. 183, pozn. 312.

[3] Odvozeno od εκστασις [ekstasis].

[4] Velká (neboli Vnitřní) poušť (řecky Πανερεμος [Paneremos]) byla poušť Arabská na východě a Libyjská na západě.

[5] Neznamená to, že by sama neuměla psát. Spíše předpokládala, že slovo episkopa bude mít větší váhu, anebo je to důkaz, že už tehdy byli mniši poddáni místním episkopům. Srv. MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, s. 202, pozn. 358 a KALINKOWSKI, St., STAROWIESKI, M., Palladiosz - Opowiadania dla Lausosa, s. 183, pozn. 313.

[6] Nesmí se zaměňovat s Mojžíšem Etiopským z HL 19. Libye bylo území západně od Nilu a jižně od Kyrény. Římany bylo nazýváno Afrika.

[7] Tzn. v pravé poledne.

[8] Srv. Mt 8,26.

[9] Možná je tu odraz Gn 26,15.18-22.