Historia Lausiaca 40 - O Efraimovi

XL, 1. Určitě jste slyšeli o Efraimovi[1], diakonovi církve v Edese. Stal se jedním z těch, kteří jsou hodni být připomínáni zbožnými lidmi. Dokonal cestu Ducha vynikajícím způsobem, aniž by se kdy odchýlil ze správné cesty. Byl uznán za hodného daru přirozeného poznání[2]. To bylo následováno znalostí Boha[3] a konečně blažeností. Vždy uskutečňoval tichý život[4] a vzdělával ty, se kterými se během mnoha let setkal. Nakonec však musel opustit svou celu z následujících důvodů:

2. Když na město Edesa padl velký hladomor, měl soucit s celým zpustošeným krajem. Šel k těm, jimž se dobře dařilo, a řekl jim: „Proč vám není líto umírajících lidí a místo toho necháváte své bohatství shnít k zatracení svých vlastních duší?"[5] Začali se vymlouvat: „Nemáme nikoho, komu bychom mohli svěřit starost[6] o ty, kdo trpí hladem, neboť všichni si z toho činí obchod." On se otázal: „Jak se vám zdám já?" Měl totiž u nich velkou pověst - a to ne zlou, nýbrž dobrou. 3. Odpověděli: „Víme, že jsi muž Boží." „Proč mi nedůvěřujete?", zeptal se. „Podívejte se, já se ustanovuji[7] vaším správcem." Vzal peníze, rozdělil sloupoví přepážkami, zřídil tam okolo tří set lůžek a staral se o hladové. Mrtvé pohřbíval a pečoval o ty, kteří měli naději na uzdravení. Vlastně denně poskytoval pohoštění a pomoc všem, kdo k němu kvůli hladu přicházeli. Toto činil s penězi jemu přidělenými.

4. Když uběhl jeden rok, následovala úroda a všichni se vrátili do svých domovů, neměl již více co dělat. Vrátil se do své cely a tam o měsíc později umřel.[8] Tak mu ke konci života dal Bůh příležitost ozdobit se i tímto věncem. Také zanechal nějaké spisy, mnoho z nich je hodno pozornosti.

Pokračování.

(Z řeckého originálu přeložil a poznámkami doplnil Martin Jániš.)

Více o sv. Efrému Syrském

Palladios (Palladius) (cca 363-430?)
Historia Lausiaca 1 - Mnišství a jeho ranné formy
Historia Lausiaca 2 - Předmluva, Opis dopisu Palladia Lausovi
Historia Lausiaca 3 - Palladiovo vyprávění Lausovi 
Historia Lausiaca 4 - O Isidorovi
Historia Lausiaca 5 - O Dorotheovi
Historia Lausiaca 6 - O Potamiene
Historia Lausiaca 7 - O Didymovi
Historia Lausiaca 8 - O Alexandře
Historia Lausiaca 9 - O bohaté panně
Historia Lausiaca 10 - O těch v pohoří Nitria
Historia Lausiaca 11 - O Amúnovi z Nitrie
Historia Lausiaca 12 - O Orovi, O Pambovi
Historia Lausiaca 13 - O Ammoniovi
Historia Lausiaca 14 - O Benjamínovi 
Historia Lausiaca 15 - O Apolloniovi
Historia Lausiaca 16 - O Paisiovi a Izaiášovi 
Historia Lausiaca 17 - O Makariovi mladším
Historia Lausiaca 18 - O Natanaelovi
Historia Lausiaca 19 - O Makariovi Egyptském
Historia Lausiaca 20 - O Makariovi Alexandrijském
Historia Lausiaca 21 - O Mojžíši Etiopském 
Historia Lausiaca 22 - O Pavlovi 
Historia Lausiaca 23 - O Eulogiovi a mrzákovi
Historia Lausiaca 24 - O prostém Pavlovi
Historia Lausiaca 25 - O Pachonovi 
Historia Lausiaca 26 - O Štěpánovi z Libye 
Historia Lausiaca 27 - O Valentovi
Historia Lausiaca 28 - O Heronovi 
Historia Lausiaca 29 - O Ptolemaiovi, O padlé panně 
Historia Lausiaca 30 - O Eliášovi, O Dorotheovi
Historia Lausiaca 31 - O Piamun
Historia Lausiaca 32 - O Pachomiovi a těch v Tabennesis
Historia Lausiaca 33 - Ženský klášter 
Historia Lausiaca 34 - O panně předstírající šílenství
Historia Lausiaca 35 - O Janovi z Lykopole
Historia Lausiaca 36 - O Poseidóniovi 
Historia Lausiaca 37 - O Sarapiónovi
Historia Lausiaca 38 - O Euagriovi 
Historia Lausiaca 39 - O Piórovi

Související články:

Efrém Syrský - životopis
Jan Zlatoústý (Chrysostom) - životopis
Petr Damiani: Chvála poustevnického života
Makarios Egyptský: O pravém životě dítek Božích 
Efrém Syrský: Sestoupil z nebe a stal se člověkem, aby tě obdařil svou láskou 
Efrém Syrský: Hojnost Božího slova přesahuje tvé touhy
Efrém Syrský: Kristův kříž, záchrana lidského pokolení 
Efrém Syrský: Píseň o Nejsvětější Panně  
Efrém Syrský: Bděte: znovu přijde!
Efrém Syrský: Řeč o Svatém týdnu

Poznámky:

[1] Efraim Syrský (asi 306-373) byl největším spisovatelem syrské církve. Je přezdívaný „Harfa sv. Ducha". Zanechal velké množství spisů, básní, kázání, komentářů na Písmo, atd. Tato díla byla brzy přeložena do řečtiny, latiny a arménštiny. Efraim byl také vyhledávaným učitelem křesťanů a poradcem episkopů. Svůj život strávil v Nisibis (dnešní Nasailim) v jihovýchodním Turecku a od roku 363 v Edese (město v Mezopotámii poblíž středního toku Eufratu na hranicích dnešního Turecka a Sýrie, dnešní Urfa v Turecku). Je zajímavé, že ho Palladios zmiňuje. Vždyť jen jedna legenda tvrdí, že Efraim navštívil egyptské mnichy. Jeho svátek se slaví jak na Východě, tak na Západě. Je ctěn jako Učitel církve. Srv. MEYER, R. T., Ancient Christian Writers 34, s. 202, pozn. 363 a KROTTENHALER, St., Des Palladios von Helenopolis Leben der Heiligen Väter, Mnichov 1912, s. 90, pozn. 2.

[2] V řečtině χαρισμα γνοσεως φυσικης [charisma gnoseós fysikés].

[3] V řečtině θεολογια [theologia].

[4] V řečtině ησυχος βιος [hésychos bios].

[5] Οdlesk Jk 5,2.

[6] Odvozeno od διακονειν [diakonein].

[7] V řečtině χειροτονειν [cheirotonein].

[8] Tzn. v r. 373.